Víte, že…
Dokonce ani sami starověcí Řekové nevěřili, že by tak obrovské hradby hradu dokázali postavit smrtelníci. A tak stavbu přisuzovali obrům Kyklópům.
Ihned po zaplacení vstupného u pokladen se návštěvník ocitá na území nejslavnějšího města evropské civilizace ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Trvání mykénské civilizace můžeme datovat od roku 2 000 př. n. l. až do roku 1 100 př. n. l. a mykénský král byl po celé toto tisíciletí nejvlivnější osobností na celém území tehdejšího známého Řecka.
Kupecké sídliště
Ještě než projdete za hradby samotného města, kde měla bydlet jen mykénská šlechta, všimněte si „sídliště“ kupeckých domů, to bylo centrum města pro obyčejné Mykéňany. Zde byly nalezeny tabulky s lineárním písmem B, což potvrdilo domněnku, že lidé byli v té době již velmi vzdělaní a psát uměli nejen královští písaři, ale také kupci. Nachází se zde i hrobový okruh B, pohřebiště členů královské rodiny a dva velké kruhové hroby, které jsou jen o něco menší než Átreova pokladnice vně naleziště a jež Schliemann určil za hrobky Klytaimnéstry a jejího milence Aigistha.
Hlavním vstupem do města byla Lví brána, která je zasazená do mohutných kyklópských hradeb a kterou na vrcholu zdobí nádherný trojúhelníkový reliéf se lvy, nejspíš erbovní znak místního královského rodu.
Uvnitř městských hradeb se nachází hrobový okruh A, jenž také sloužil jako pohřebiště členů královské rodiny. Právě zde našel Schliemann zlatou pohřební masku a pojmenoval ji po bájném Agamemnonovi. Maska sice téměř jistě Agamemnonovi nepatřila, což však nic nemění na tom, že archeologické nálezy z těchto hrobů patří dodnes mezi přelomové v dějinách moderní archeologie (k vidění jsou převážně v Národním archeologickém muzeu v Athénách).
Královský palác
Skoro na vrcholu akropole byl identifikován královský palác, komplex s trůnním sálem, velkou dvoranou a megaronem s kruhovým krbištěm. V místech, kde se nacházely královské komnaty, byla dochována lázeň se zbytky červené malby, díky čemuž ji Schliemann určil za místo vraždy krále Agamemnona.
