Téměř ke každému významnému místu se ve starověkém Řecku vázal nějaký mytologický příběh či bájná postava. Čím je ono místo důležitější, tím je důležitější i mýtus nebo tím více postav je s místem spjato. Současný člověk se nejspíš pozastaví nad brutalitou řeckých bájí, ale je nutné si uvědomit, že tehdejší člověk vnímal tyto „zvířecí praktiky“ daleko přirozeněji než my ve 21. století.
Perseus
Podle mytologie Mykény založil jeden z jejích nejznámějších hrdinů, syn nejvyššího z olympských bohů Dia a smrtelné ženy Danaé Perseus, kterého v dospělosti poslal jeho vlastní děd zabít Medúzu, hrozivou Gorgonou s hady místo vlasů a smrtelným pohledem, aby se tak Persea zbavil. Ten však Medúzu s pomocí bohyně Athény přemohl a cestou zpět do své vlasti ještě navíc vysvobodil ze zajetí princeznu Andromedu, kterou si pak vzal za manželku a spolu s ní se stal vládcem velké mykénské říše.
Átreus
Mykény se poté dostaly do rukou krále Átrea. Thyestés svedl svému bratrovi Átreovi manželku, za což se Átreus Thyestovi pomstil vraždou jeho synů a jejich maso mu krutě předložil k jídlu. Bohové tento hrůzný čin samozřejmě nenechali bez odplaty a Thyestés podle jejich přání zplodil syna Aigistha, který za čas zavraždil jak Átrea, tak i jeho syna Agamemnona.
Agamemnon
Asi nejznámější postavou působící v Mykénách je právě Agamemnon, Átreův syn. Za manželku pojal Klytaimnéstru, princeznu spartskou a sestru nejkrásnější ženy na světě Heleny. Poté, co se Helena stala manželkou Agamemnonova bratra Meneláa, zdálo se, že rodinnému štěstí nebude nic bránit. Bohové však měli jiné plány, a tak se podle jejich vůle Helena zamilovala do trójského prince Parida. Paris Helenu unesl ze Sparty do Tróji a zde je začátek tzv. Trójské války, kterou popisuje ve svých eposech Homér.
Řecká výprava proti Tróji vyplula pod velením Agamemnona. Začátky však nebyly tak jednoduché, do děje totiž opět zasáhli bohové. Řekové čekali neúnosně dlouhou dobu na příznivý vítr, který by je do Tróji doprovodil. Aby si jej na bozích vyprosili, musel Agamemnon obětovat svou dceru Ifigenii. Z Homérovy Iliady víme, že Trója po 10 letech řeckého obléhání padla, ale co se dělo po Agamemnonově příjezdu zpět do Mykén? Klytaimnéstra v době manželovy nepřítomnosti navázala milostný vztah s Aigisthem (vrahem Átrea) a když se spojila jeho touha po moci a její potřeba pomstít dceru Ifigenii, vznikl plán na Agamemnonovu vraždu. A tak nejznámější mykénský král a pokořitel slavné Tróji padl rukou své manželky a jejího milence doma ve „vaně“.
Tím však tragédie Átreovců nekončí, protože každá vražda musela být podle starověkých pravidel pomstěna. A tak syn Agamemnona a Klytaimnéstry Orestés na popud své sestry Elektry vraždí svou matku, za což je pak krutě pronásledován Erýniemi (bohyněmi výčitek svědomí) a je ve svém zoufalství dohnán až do Athén, kde nad ním má vynést rozsudek samotná bohyně Athéna. Ta se však své pravomoci vzdává a na pahorku Areopagos přenechává toto rozhodnutí lidovému sněmu. Ten nakonec Oresta očistí a tím zlomí kletbu nad jeho rodem.
