To, co pro Čechy znamená Staroměstské náměstí v Praze, pro Angličany Trafalgar square v Londýně či pro Rusy Rudé náměstí v Moskvě, tím je pro Číňany náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Přesný překlad originálního názvu zní „Rozlehlé náměstí u brány Nebeského klidu“.
Jedná se o největší náměstí na světě a zároveň centrální náměstí v Pekingu. Tato pozice jej přímo předurčuje k tomu, aby se zde konalo velké množství různých politických či společenských událostí, čímž se automaticky zařazuje mezi nejhlídanější místa země, a možná i celého světa.
Struktura náměstí
Náměstí měří na délku 880 metrů a na šířku 500 metrů – zabírá plochu srovnatelnou s nejmenší zemí světa, Vatikánem. Celá plocha se nachází v naprosté rovině, ale vzhledem k zastavěným místům není možné vychutnat si pohled na celý prostor. Ve střední části můžeme obdivovat Památník lidových hrdinů, který je vysoký 38 metrů, a samozřejmě velkolepé Mauzoleum Mao Ce-tunga.
Na okrajích náměstí se nacházejí dvě masivní brány – brána Správného světla na jihu a brána Nebeského klidu na severu. Touto branou je možné projít k další významné památce Pekingu, do Zakázaného města. Na západní straně se nalézá Velká síň lidu, která je spojena s moderními dějinami země, a na východní straně najdete Národní muzeum čínské historie.
V severní části se v blízkosti brány Nebeského klidu konají velkolepé vojenské přehlídky, obvykle k nějakému výročí vzniku Čínské lidové republiky nebo Komunistické strany Číny.
Trocha historie
Nejstarší památkou prostoru je již zmíněná brána Nebeského klidu, která byla v původní podobě postavena již roku 1417. Do současné podoby ji nechal přestavět jeden z císařů dynastie Čching v polovině 17. století. V období vlády této dynastie a následující vládnoucí rodiny Ming nebyl tento prostor přístupný veřejnosti.
Vzhledem k blízkosti Zakázaného města zde byly kanceláře císařských úředníků. Ty byly zničeny na přelomu 18. a 19. století při tzv. povstání boxerů a na jejich místě vzniklo první náměstí. Uprostřed, v místech současné budovy mauzolea, stávala nejvýznamnější brána Pekingu, nazývaná Velká brána Ming.
Měla pouze ceremoniální význam, prakticky po celou dobu bývala uzavřená. Otevírala se pouze, pokud tudy projížděl císař. V době kulturní revoluce v 50. letech minulého století byla tato brána zbourána a náměstí bylo přestavěno do současné podoby.
Významné události odehrávající se na náměstí Nebeského klidu
Místo se stalo centrem demonstrací a manifestací
Ještě dříve, než toto náměstí vzniklo, probíhalo v těchto místech povstání boxerů. To bylo v podstatě povstání čínského lidu proti pronikání západních vlivů do Číny na konci 18. století. Tehdejší císařovna roku 1900 podlehla vlivu svých poddaných a vyhlásila válku cizincům. Po zavraždění německého velvyslance vstoupila zahraniční vojska na území Pekingu a jedním z jejich úspěchů bylo dobytí centra města.
Další důležitou událostí, která se odehrála na uvedeném náměstí, bylo vyhlášení Čínské lidové republiky Mao Ce-tungem dne 1.10. 1949 a zároveň se místo stalo centrem demonstrací a manifestací v průběhu kulturní revoluce.
Náměstí vešlo do dějin také kvůli potlačení studentských demonstrací v roce 1989.
Často se název Tchien-an-men používá jako symbol nedemokratického systému, kdy při vojenské akci přišly o život stovky mladých lidí.
Praktické informace
Dostat se na toto místo je na čínské poměry relativně jednoduché, neboť se jedná o jedno z mála míst, kam vedou ukazatele psané latinkou. Navíc se nedaleko odsud nachází stejnojmenná stanice metra (Tchien-an-men). Pokud půjdete směrem od Zakázaného města, nemůžete přehlédnout obrovský portrét Mao Ce-tunga, jenž je také jedním se symbolů moderní čínské architektury.
Počítejte také s tím, že se v okolí pohybuje velké množství policistů a vojáků, kteří dohlížejí na bezpečnost. Při vstupu na náměstí pak všichni procházejí bezpečnostními rámy, což občas způsobuje fronty. Největší opatření jsou v okolí mauzolea a jiných symbolů socialistické Číny.