Víte, že...
Nikolaj Vasiljevič Gogol kdysi prohlásil: „Vstupte na něj a vstoupíte do pohádky. Není nic krásnějšího než Něvský prospekt.“
Místo, kde to v Petrohradu žije ve dne v noci? Místo, kde vedle sebe najdete restaurace, bary, šlechtické paláce i pravoslavné a jiné chrámy? Místo, které je zvěčněno v dílech takových literátů, jakými byli Dostojevský nebo Gogol, a které dodnes inspiruje současné umělce. Řeč je o petrohradské hlavní tepně, Něvském prospektu, který se táhne v délce 4,5 km od Něvy k Něvě.
Petr Veliký 27. 5. 1703 položil základní kámen nového hlavního města, Petrohradu. Po vzoru holandských měst, která navštívil, navrhl síť kanálů a ulic podle předem vypracovaného plánu. Hlavní tepnou měl být právě Něvský prospekt. Ten se takto ale zpočátku nejmenoval.
Jak ke jménu přišel? Petr Veliký postavil své město jako tzv. „okno do Evropy“. Ruskou říši zmodernizoval a zavedl některé tradice a zvyklosti. Liboval si také v užívání cizích slov, slovo prospekt má kořen v latině. Petr Veliký viděl v novém městě novou perspektivu a světlé vyhlídky pro svoji říši.
Zpočátku se ulice nazývala Velká perspektivní třída, to se poté vyvinulo do Něvské perspektivní třídy, až byl název nakonec zkrácen na Něvský prospekt, jak jej známe dnes. I když po revoluci roku 1917 byla přejmenována na třídu 25. října.
Dnes se jedná opět o Něvský prospekt. A proč něvský? Ulice spojuje dvě pamětihodnosti, které byly významné už v Petrových dobách, a to budovu Admirality na břehu řeky Něvy a klášter Alexandra Něvského, taktéž na břehu Něvy.
Zajímavá místa na prospektu:
1. Alexandro-Něvská lávra
Titul lávra získávaly pouze velké a významné kláštery. V současnosti se na území Ruské federace nacházejí dva kláštery s titulem lávra – Trojický klášter u Moskvy a tento. Klášter založil Petr Veliký, který do Petrohradu nechal převézt ostatky svatého Alexandra Něvského, legendárního novgorodského knížete, jehož pokračovatelem se Petr Veliký cítil být.
2. Památník Leningrad – Město hrdina
Pokud budeme pokračovat od lávry po prospektu, dostaneme se na náměstí Povstání, Ploščaď Vosstanija, které je významným dopravním uzlem. Nachází se zde například hlavní vlakové nádraží. Zde se Něvský prospekt lomí a rozšiřuje. V nejširší části měří 60 metrů. Symbolem náměstí je obelisk Leningrad – Město hrdina. Město tento titul získalo roku 1945 jako první z celkem dvanácti měst tehdejšího SSSR oceněných tímto titulem.
3. Palác Běloselských – Bělozerských
Palác Běloselských - Bělozerských
Neobarokní palác se starorůžovou fasádou se nachází na rohu Něvského prospektu a říčky Fontanky. Palác byl postaven jedním z nejstarších šlechtických rodů v ruské říši, Běloselskými. Bylo to oblíbené místo šlechtických oslav a radovánek a scházela se zde smetánka tehdejší společnosti.
4. Aničkovův most a palác
O Petrohradu se říká, že jsou to Benátky severu. A proto nás neudiví, že se zde nachází okolo 340 mostů. Ten, který se ale většině návštěvníků i místních vybaví, je ale tento, zajišťující spojení mezi říčkou Fontankou a Něvským prospektem. Jeho dominantou jsou čtyři sochy krotitelů koní od sochaře Pjotra Klodta, který dokázal mistrně zachytit zvířecí anatomii.
5. Alexandrinské divadlo
Druhé nejslavnější divadlo v Rusku (po Velkém divadle v Moskvě) bylo vystavěno jedním z největších architektů 19. století, Carlem Rossim. Pojmenované je po Alexandře Fjodorovně, manželce cara Mikuláše I., za jehož vlády bylo divadlo dokončeno.
Divadlo je umístěno na náměstí Ostrovského a za divadelní budovou se nachází ulice Rossiho. Zajímavostí je, že v této ulici se nachází budova s číslem popisným 2, která má stejnou výšku i šířku, oba rozměry jsou 22 metrů, na délku je to potom desetinásobek, tedy 220 metrů.
6. Bolšoj Gostiny Dvor
Největší a nejslavnější obchodní dům v Petrohradu funguje už přes 250 let a je místem nejen pro šopaholiky, ale i pro milovníky historie a architektury. Gostinné dvory v minulosti vznikaly v mnoha městech na místech starších tržnic. V současné době je prodejní plocha okolo 15 000 m² a nachází se zde přes 100 obchodů.
7. Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
Nejstarší katolický kostel v celé Ruské federaci. Plány na postavení kostela vznikly už za vlády Petra Velikého, ale kostel nakonec začal být stavěn až za císařovny Anny Ivanovny a dokončen byl za Kateřiny Veliké.
8. Dom Knigi
Roku 1902 zakoupila americká společnost Singer, specializující se na výrobu šicích strojů, prostory na rohu Něvského prospektu a nábřeží Gribojedova kanálu. Protože velká část jejich trhu byla právě v Rusku, tato budova se měla stát centrálou společnosti.
9. Kazaňský chrám
Majestátní půlkolonáda, skládající se z 96 korintských sloupů, zdobí střední část Něvského prospektu. Pravoslavný chrám, který byl inspirován symbolem katolické církve, bazilikou svatého Petra ve Vatikánu. Autorem stavby byl Andrej Vorochinin, jehož rodina patřila mezi nevolníky hraběte Stroganova.
10. Stroganovský palác
Nádherný barokní palác byl postaven architektem Bartolomeem Rastrellim pro hraběte Sergeje Stroganova, příslušníka jednoho z nejstarších, nejbohatších a nejvlivnějších ruských šlechtických rodů. Zajímavostí je, že Rastrelli byl dvorním architektem carevny Alžběty Petrovny a nebylo běžné, že by pracoval zároveň i na projektech jiných než carských. Slavnostního otevření paláce se carevna samozřejmě účastnila.
11. Arménský kostel sv. Kateřiny
Tento malý neoklasicistní kostelík je jedním z prvních arménských kostelů v Rusku. Postavený byl za vlády Kateřiny Veliké na místě bývalých stájí. Jednoho dne za carevnou přišel arménský klenotník Ivan Lazarev, který nabídl, že pokud carevna uvolní místo pro kostel, stavbu chrámu z velké části sám zafinancuje. Carevna souhlasila.
12. Chrám sv. Petra
Luteránský kostel sv. Petra byl založen ještě za života Petra Velikého a je tedy jedním z nejstarších a největších luteránských chrámů v Rusku. Bohužel po revoluci jej stihl horší osud než ostatní chrámy a byl přeměněn na plavecký bazén. Naštěstí se podařilo část interiéru a vybavení restaurovat. Dnes zde probíhají mše sloužené hlavně v německém jazyce.
13. Budova Admirality
Petrohradskou tepnou se dostáváme až na její druhý konec, k budově Admirality, která se rozkládá na břehu Něvy. Zde kdysi stávaly loděnice, kde Petr Veliký vlastníma rukama pomáhal stavět ruskou flotilu. Později v této klasicistní budově od Adriana Zacharova sídlilo velitelství námořnictva. Dnes byste zde našli námořní akademii.
