Víte, že...
Harlem je nejproslulejší černošská čtvrť, které se právem přezdívá „černé hlavní město Ameriky“?
Harlem je jedním z těch míst v New Yorku, které nesmíte minout. V severním Manhattanu totiž na počátku minulého století kvasila vynikající černošská muzika a na místních scénách vystupovaly hvězdy jako Louis Armstrong nebo Ella Fitzgeraldová. Na jazzové, swingové a bluesové stopy tady narazíte i dnes, stejně jako na kostely, ve kterých se pořádají gospelové bohoslužby, během nichž si budete připadat jako ve filmu „Sestra v akci“. Máte dost odvahy? Pojďte se projít Harlemem!
Procházka Harlemem nebyla vždy zrovna bezpečnou kratochvílí, ještě v polovině devadesátých let sem turisté ani nepáchli. Harlem měl tehdy pověst nebezpečného černošského ghetta s vysokou kriminalitou, drogovými dealery, bezdomovci a dětskými pouličními gangy. Tyto časy jsou však naštěstí už dávno pryč, Harlem v posledních letech prožívá nevídaný rozkvět a město New York do něj investuje velké peníze. Dnes se tu můžete procházet bez obav, stejně jako kdekoliv jinde na Manhattanu. O tom svědčí mimo jiné i to, že si tu svoji kancelář údajně otevřel i bývalý americký prezident Bill Clinton.
Černoši berou Harlem hudebním útokem
Pro legendárního trumpetistu Louise Armstronga byl Harlem útočištěm
Harlem, čtvrť severně od Central Parku, založili v polovině sedmnáctého století nizozemští osadníci a pojmenovali ji podle holandského města Haarlem. Čtvrť nebyla od svých počátků domovem černochů, během historie několikrát změnila svou tvář i obyvatele. Mísili se tu různí přistěhovalci – Židé, Italové, Irové i Němci.
Černí Afroameričané sem začínají přicházet až na konci devatenáctého století a především se začátkem 20. století, většinou za prací z amerického Jihu. S jejich příchodem se odtud, v atmosféře tehdejší rasové nenávisti, bílí obyvatelé hromadně stěhují, a tak je v roce 1930 v Harlemu celých 98 % obyvatel černé pleti.
Černoši si do města, které nikdy nespí, přinesli svoji tradiční kulturu a její neoddělitelnou součástí byla především hudba. V harlemském prostředí se počátkem dvacátých let začínají mísit rozmanité hudební styly, především jazz, ale mimo to také blues, ragtime, gospely a další rytmy a z Harlemu se rázem stává hudební čtvrť s nespoutanou atmosférou, do níž se začínají sjíždět kultury chtiví nadšenci.
Světoznámé hvězdy harlemského nebe
Ella Fitzgeraldová byla objevena v soutěži harlemského divadla Apollo
V Harlemu zpívali, hráli a tvořili téměř všichni černí hudebníci, kteří vás napadnou. Patřily mezi ně takové hvězdy jako třeba trumpetista Louis Armstrong, původně z New Orleansu, který u harlemského vydavatelství Black Swan Records vydal několik desek. Duke Ellington vysílal z místního Cotton Clubu své rozhlasové pořady a věnoval čtvrti také několik svých skladeb. Ella Fitzgeraldová byla objevena v soutěži harlemského divadla Apollo. A výčet osobností by mohl pokračovat.
Prim tehdy hrály především harlemské kluby – svůj podíl na tom měla i panující prohibice, protože gangsteři, kteří kluby vlastnili, se neostýchali podávat míchané alkoholické nápoje pod nevinnými názvy. V harlemských klubech se střídala jedna hudební legenda za druhou, stejně jako na mejdanech v místních bytech, kde vznikaly vynikající jazzové skladby. V meziválečném období plném jazzových melodií, ale zároveň panovala velká vlna rasové nesnášenlivosti – černí hudebníci bavící bílé publikum nesměli například do klubů vstupovat hlavními dveřmi.
Čtení: Zájezdy do USA – srovnání a doporučeníDivadlo Apollo – Kde se rodí legendy
Divadlo Apollo rodilo hvězdy - začínal tady i Michael Jackson
Do dnešních dní stojí jedna z harlemských legend – slavné divadlo Apollo, jediná velká scéna, která se zachovala z meziválečného období. V divadle se stále hraje jako ve zlaté éře jazzu a můžete si jej také prohlédnout s místním průvodcem. Apollo je synonymem pro slavná jména – od třicátých let se tu pořádají tzv. amatérské noci – při kterých se rodily hvězdy a vznikaly legendy. Vystupující umělci mezi sebou soutěžili a vítěze určovala síla diváckého potlesku. Kdo vyhrál, mohl týden vystupovat v oficiálním programu divadla. Hemžilo se to tu hledači talentů, agenty gramofonových vydavatelství a manažery, kteří vyhlíželi nadějné hudebníky. A našli je – třeba Ellu Fitzeraldovou, Dianu Rossovou, Michaela Jacksona, Stevieho Wondera nebo Arethu Franklin.
Gospelová bohoslužba – Zážitek na celý život
Nedělní bohoslužba v Harlemu je úplně jiná než cokoli, na co jste zvyklí
Říká se, že v Harlemu je na každém rohu bar a v každém bloku kostel. Toto tvrzení není daleko od pravdy, na kostely, především baptistické, narazíte takřka na každém kroku. Zúčastnit se jedné z nedělních bohoslužeb je neopakovatelným zážitkem, který se vám vryje hluboko do paměti a který patří v New Yorku k těm nejsilnějším.
Harlemská bohoslužba trvá v průměru asi dvě hodiny, ale dlouhou chvíli rozhodně nepocítíte. Jednou z částí bohoslužby je vlastní kázání, které je prokládáno chytlavými melodiemi gospelů. I když angličtinou nevládnete, můžete si z kázání leccos odnést.
Černošské bohoslužby jsou velmi osobní. Pastor většinou dobře zná svoje ovečky, během mše hovoří ke konkrétním lidem a oznamuje ostatním osobní události ze života účastníků bohoslužby. Předvolá třeba mladíka nastupujícího na prestižní univerzitu a celý kostel mu popřeje hodně štěstí, potom se u kazatelova pultíku objevuje mladý pár čekající přírůstek do rodiny a nastrojené dámy v prvních řadách vytahují kapesníčky. Všichni se společně radují, žehnají a kazateli na jeho slova s nevídaným entusiasmem sborově odpovídají.
To pravé teprve přichází – jakmile sbor zanotuje první píseň, můžete sledovat, jak se lidé v kostelních lavicích začnou vrtět, pohupovat, luskat prsty, pobrukovat si a než byste řekli švec, už celý svatostánek duní sborovým zpěvem a vlní se v jednom rytmu. Zážitek je to strhující a velmi emotivní.
Navštivte nejznámější ze čtyř stovek kostelů
Budova Abyssinian Baptist Church byla postavena roku 1923
Mějte na paměti, že pokud se do některého z četných harlemských kostelů na bohoslužbu vydáte, jdete především na duchovní zážitek, ne na koncert. Ve všech kostelech je zakázáno fotit a pořizovat jakékoliv nahrávky pod pohrůžkou vykázání. V kostele se také musíte patřičně chovat a je třeba se slušně obléci, jinak vás dovnitř vůbec nevpustí. U některých kostelů, které mají obzvlášť dobré sbory, se před začátkem bohoslužby (většinou v neděli v 11 h) stojí dlouhá fronta, je proto třeba přijít s dostatečným předstihem a pamatovat na to, že přednost mají vždy místní obyvatelé.
Mezi harlemské kostelové jedničky patří Abyssinian Baptist Church, nejznámější ze čtyř stovek místních kostelů a jeden z těch nejstarších, sídlící v krásné neogotické budově z roku 1923.
Africké nákupy, jižanská kuchyně a díla černých umělců
Ani poté, co si odnesete nezapomenutelné zážitky z bohoslužby a navštívíte divadlo Apollo, se v Harlemu určitě nudit nestihnete. Můžete procházet po místech spojených s jazzovou érou a podívat se třeba do slavného Cotton Clubu, v jehož původní budově začínal hrát na piano Duke Ellington a kde vystupovala jedna jazzová legenda za druhou.
Oběd si nemůžete dát jinde než v té nejvyhlášenější harlemské restauraci Sylvia´s, kde vám k tomu v neděli navíc budou zpívat spirituály. Co takhle speciality jižanské kuchyně jako pikantní žebírka, dušená kuřata nebo fazole na tisíce způsobů?
Pokud toužíte po nákupech, můžete navštívit typický africký trh Malcolm Shabazz Harlem Market s barevným africkým oblečením, řemeslnými výrobky nebo bižuterií. V obchodním centru Harlem USA Mall seženete oblečení světových značek a také prodejnu knih specializovanou na afroamerickou literaturu.
Panoptikum města New Yorku na ulici i za zdmi muzea
Toužíte-li se o černošské kultuře v Harlemu dozvědět více, navštivte Studio Museum hned u divadla Apollo. Vystavují tu afroameričtí umělci a je tu také oddělení s fotografiemi mapující proměny této čtvrti. Další harlemskou kulturní institucí je Schomburg Center, největší výzkumné centrum pro černošskou a africkou kulturu v USA disponující velkou knihovnou a pořádající různé zajímavé výstavy.
Nebo prostě jen tak bloumejte ulicemi. Budete si připadat jako v tom nejameričtějším ze všech amerických filmů – mladí černoši v hiphopovém oblečení rapují a předvádějí propracované taneční kreace přímo na ulici, támhle hrají dlouháni podobní Michaelu Jordanovi basketball a někde opodál stojí dobře naladěný bezdomovec v tlusté péřovce, i když je venku třicet stupňů.
Neomezujte se na turisticky profláknutá místa na Manhattanu, navštivte Harlem a odneste si zážitek na celý život!
Fotografie z Flickru licencovány pod CC BY 2.0.
