Slavný a ne příliš lichotivý bonmot říká, že zeptáte-li se Nizozemce, kde byste se mohli dobře najíst, pošle vás do indonéské restaurace za rohem. Nizozemci opravu nevidí v jídle příjemný zážitek tak jako např. Francouzi, ale jídlo pro ně představuje nutný přísun tuků, karbohydrátů, proteinů, vitamínů a balastních látek. Nizozemská kuchyně je proto jednoduchá a vydatná. Zlé jazyky dodávají, že chuť se tu dostavuje jen občas jako bonus navíc.
Nizozemský jídelníček
Nizozemci snídají velmi bohatě. Na stole běžně najdete sýr, šunku, salámy, vejce, arašídové máslo, marmelády a džemy, několik druhů chleba a oblíbené jsou i drobné kousky čokolády, které se sypou na teplý toast. K v Česku neznámým specialitám patří Appelstroop. Jedná se o hustá jablečná povidla velmi jemné chuti.
Oběd oproti tomu bývá skromný. Většinou lidé jedí sendvič se sýrem nebo s rybou, oblíbený je Uitsmijter (chléb s tence nakrájeným masem a míchanými vejci) a často si zaměstnanci v kanceláři ohřívají v mikrovlnné troubě hustou zeleninovou polévku připravenou doma, přičemž celonárodně nejoblíbenější je prý polévka z rajčat.
Hlavním jídlem je v Nizozemsku večeře. K běžným rodinným pokrmům patří rozmačkané brambory se zelím, k nímž si ti rozmařilejší přidávají kousek klobásy, či mrkev s bramborami a vařené maso. Setkat se také můžete s tradičními národními jídly, jako je hutspot, tedy jakýsi eintopf tvořený hovězím masem, bramborami, mrkví a cibulí, stamppot, což jsou šťouchané brambory s kapustou či čekankou a kouskem vepřové pečeně, případně s velmi hustou hrachovou polévkou s kolečky párků, zvanou erwtensoep.
Jestliže chcete ochutnat místní speciality, neměli byste si nechat ujít škeble vařené s vínem a pórkem, podávané s hranolky či s chlebem, a kroketten – smažené bramborové krokety často servírované k rybě.
Na ulicích jsou také k vidění stánky s poffertjes. Tento tradiční nizozemský dezert má tvar malých palačinek či lívanců a vyrábí se z droždí a pohankové mouky. Nejčastěji bývají servírovány jen posypané práškovým cukrem a polité rozpuštěným máslem a občas javorovým sirupem, ale koupit si můžete i verzi s čokoládovou polevou, šlehačkou, zmrzlinou či čerstvými jahodami.
Herinci – národní jídlo
To, co by si žádný návštěvník Nizozemska neměl nechat ujít, jsou herinci. Jedná se o sledě, který se hned po vylovení zbaví hlavy a páteře a naloží se do slaného láku s cibulí.
Na stánky s touto dobrotou narazíte na mnoha místech Amsterdamu i menších měst. Během jejich sezony, která začíná v červnu, se jich vyrojí ještě více a žádný Nizozemec této národní tradici neodolá. Chcete-li si připadat jako profesionálové v konzumaci této syrové nasolené ryby, vezměte do levé ruky tácek s rybou a cibulí. Poté uchopte pravou rukou sledě, zvedněte jej do výšky, mírně zakloňte hlavu a celého herinka vložte do úst. A přikousněte chléb a cibuli.
Pro praktičtější způsob požívání a především pro turisty se dnes prodávají i porce nakrájené na menší kousky v housce s cibulí.
Čtení: Zájezdy do Holandska – srovnání a doporučeníDrops, sýry a alkohol – národní poklady
Když Nizozemce honí mlsná, sáhnou nejčastěji po tzv. drops. Pod tímto názvem se skrývá množství cukrovinek nejrůznějšího vzhledu, tvaru, barvy, konzistence i chuti, které všechny spojuje jediná ingredience - lékořice. Jejich spotřeba v tomto státě je natolik vysoká, že lékařská komora zahájila informační akci, která zdůrazňuje, že konzumace více než 7 g lékorek denně vede ke snižování hladiny mužského pohlavního hormonu terstosteronu.
Samotnou kapitolu tvoří nizozemské sýry. Jsou součástí každodenního jídelníčku a přidávají se do sendvičů, salátů i hlavních jídel. Největší tradici tu mají gouda a eidam, jejichž roční produkce přesahuje 600 000 kg.
Nizozemci jsou pyšní také na svá piva. V 18. století bylo po celé zemi dokonce přes 700 pivovarů, ale jejich produkce poklesla s přílivem čaje a kávy do Evropy. Pivo se tu pije většinou po malých dávkách – běžná sklenice má obsah čtvrt litru a správně natočená musí obsahovat spoustu pěny. Z místní nabídky cizinci oceňují především Amstel, Grolsh a Heineken.
Návštěvníci Nizozemska by neměli opomenout ani holandský gin, zvaný jenever. Je o něco slabší než anglický a vyrábí se z melasy a bobule jalovce. Producenti, jako je např. firma Bols, rozlišují jenever jung, tedy mladý, který je bezbarvý a má neutrální chuť, a oude, starý, se žlutavým odstínem a typickou chutí. Pravidelné užívání jeneveru přináší stejné léčivé účinky jako naše slivovice, takže se pije nezředěný – a na ex!
