Norsko je zemí, kterou si většina z nás spojí s fjordy, horami, jezery a krásnou nespoutanou přírodou. Není proto divu, že každý, kdo se do této země touží vydat, bude spřádat plány na to, kterou přírodní památku navštíví dříve, a už méně se bude zajímat o místní kuchyni. Byla by však chyba nemít alespoň základní přehled o norských pokrmech, které, jakožto základní kámen každé kultury, tuto zemi dotváří.
Norsko se řadí mezi největší vývozce ryb na světě – a právě ryby zaujímají v jídelníčku Norů přední příčky. Nejčastěji natrefíte na tresky, lososy nebo slanečky. Ryby se připravují na všechny způsoby – grilují, udí, suší, marinují, smaží. Z ryb se připravují také chutné polévky, které místní milují. Fiskesuppe je nepříliš hustá krémová rybí polévka.
Představujeme vám několik základních pokrmů, na které při návštěvě Norska pravděpodobně natrefíte.
1. Losos (laks) na všechny způsoby
Losos patří mezi naprostý základ norské kuchyně. Vlivem chladnějšího podnebí trvá rybám déle, než vyrostou a vyvinou se, ale mají díky tomu bohatší chuť. Losos z chovu je na zdejší poměry docela levný, a přitom stále kvalitní. Natrefit můžete také na divokého lososa, který je ovšem výrazně dražší.
Losos se připravuje na mnoho způsobů. Mezi nejrozšířenější patří určitě uzený losos (røkt laks), který se podává v mnoha variantách – například s koprem, na sendviči nebo s míchanými vejci. Jinak připravovaný losos se skrývá pod pojmem gravlaks – marinovaný v cukru, soli, brandy, kopru a podávaný se smetanovou omáčkou.
2. Treska – torsk
Další rozšířenou rybou je treska, která byla tradičním pokrmem už v dobách středověku a patřila k základnímu vývoznímu artiklu země. Treska se uchovávala sušením na vzduchu a slunci venku (sušené ryby – tørrfisk).
Z tresky se vyrábí chutný vánoční pokrm s názvem lutefisk.
Jde o sušenou rybu, která se namočí do louhu a následně „vypere“ ve vodě. Její povrch tímto postupem zrosolovatí. Servíruje se obvykle s vařeným bramborem, osmaženou slaninou, hrachovým pyré a hořčicí.
Čtení: Zájezdy do Norska – srovnání a doporučení3. Masové koule – kjøttboller nebo kjøttkaker
Masové koule (doslova „masové koláče“) se v norské kuchyni objevily v 18. století a byly původně spojeny s bohatými třídami. K jejich výrobě byl totiž nezbytný mlýnek na maso, který byl v této době nákladným kuchyňským vybavením. V průběhu let se však masové koule rozšířily a zlidověly. Dnes jsou jedním z běžných norských jídel, která se připravují především doma – v restauracích je zase tak často nenabízejí.
Jsou velice podobné švédským masovým koulím, liší se ale tvarem – nemusí být tak dokonale kulaté, spíš připomínají naše karbanátky. Dalším rozdílem je, že jsou více kořeněné. Do těch typických se přidává zázvor a muškátový oříšek. Existují různé recepty, lidé si do nich přidávají ingredience podle svých chutí.
Můžete také natrefit na masové koule podávané s hrachovou kaší, šťouchaným bramborem a džemem z lesních plodů nebo verzi kålstuing – masové koule s krémovým zelím.
4. Los (elg), sob (reinsdyr)
Kromě ryb je poměrně důležitou součástí místní kuchyně také maso. Oblíbené pochoutky se zejména na severu připravují z losího i sobího masa a pro některé budou nezapomenutelným zážitkem. Los se upravuje na hodně způsobů, jedním z nich je rokt elgstei – uzené losí maso, které je poté dušeno v troubě. K takto připravenému masu se servíruje například růžičková kapusta, tmavá zvěřinová omáčka a brambor.
Pokud budete mít příležitost, vyzkoušejte reinsdyrstek – sobí steak, na který jen tak nezapomenete. A nebude to pouze jeho vysokou cenou. Finnebiff je sobí maso krájené na proužky a uchovávané ve sněhu a mrazu dle původní saamské receptury. Následně se zmražené opeče a podusí. Šťáva z masa se zahustí zakysanou smetanou a jako příloha je vhodný brambor s ušlehanými brusinkami. Sobí guláš – bidos – se tradičně podává na saamských svatbách.
5. Jehněčí a skopové maso
Ovcím se v Norsku poměrně daří – a Norové milují dušené skopové; často je také udí. Fårikål je pokrm obvyklejší pro západní části Norska, na který potřebujete jen několik málo ingrediencí – skopové maso, zelí, sůl a pepř, a ty se spolu dusí. Podává se s bramborem.
Pro svou oblíbenost má tento pokrm dokonce i svůj svátek – každoročně poslední čtvrtek v září. Dalším rozšířeným pokrmem, se kterým se můžete při svých toulkách potkat, je lammebog – jehněčí plec.
6. Boller
Bochánek ze sladkého kynutého těsta, který mívá mnoho variant. Nejčastěji se do něj přidává kardamom a rozinky, ale i kousky čokolády nebo nejrůznější náplně. Výborně chutná s černou kávou.
7. Rømmegrøt
Dalším tradičním sladkým pokrmem, který má místo na stole při různých svátečních příležitostech, je rømmegrøt. Jde o hustou a sladkou kaši pokapanou máslem a posypanou cukrem a skořicí. Její základ se vyrábí z kysané smetany, plnotučného mléka, mouky, másla a soli. Je opravdu hutná a výživná, proto se podává po malých porcích.
8. Aquavit – akevitt
Národní alkoholický nápoj, jehož název vznikl ze 2 latinských slov, aqua a vitae, a překládá se jako „živá voda“. Jde o pálenku z brambor, která je ochucována různými bylinkami a kořením. Nejdůležitější přísadou je kmín, dále se přidává anýz, kopr, fenykl, koriandr nebo skořice.
Čtení na podobné téma10 věcí, pro které stojí za to vydat se na sever Evropy aneb Čím vás okouzlí Skandinávie?Přečíst
Norové pijí tento bylinkový likér především o svátcích a v období Vánoc. Obsah alkoholu je v rozmezí 37–45 %. Akvavit se vyrábí po celé Skandinávii, avšak ten pravý norský by měl dozrávat v dubových sudech. Akvavit koupíte, stejně jako ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu větším než 4,5 % alkoholu pouze ve státem regulovaných sítích obchodů s názvem Vinmonopolet.
