Víte, že...
Před katedrálou se nachází i tzv. nultý bod – Point zero, odkud se počítají veškeré vzdálenosti v Paříži? Když tedy budete vidět značení x-tý kilometr, tak to je právě počítáno z tohoto místa.
Katedrála Notre-Dame de Paris (Katedrála Panny Marie, chrám Matky Boží) se může pochlubit titulem nejnavštěvovanější památky ve Francii, počtem návštěvníků překoná dokonce i neméně slavnou Eiffelovu věž. bývá označována jako skutečné srdce Paříže. Leží na ostrově Cité a ve 13. století byla velice důležitým poutním místem nejen pro francouzské věřící.
Katedrála leží na ostrově Cité, v samotném historickém srdci Paříže. A nejenže geograficky je víceméně ve středu města, je především nejvýznamnějším křesťanským chrámem ve Francii. V katedrále jsou mimo jiné uloženy Kristovy relikvie – trnová koruna, kousek kříže a hřebík, kterým byl údajně ke kříži přibit.
Pohled do minulosti
Na střechu byl spotřebován celý dubový les
Katedrála byla postavena na místě, kde ve 4. století stál galořímský chrám zasvěcený Jupiterovi a o několik století později dvě baziliky. V polovině 12. století se biskup Maurice de Sully rozhodl, že na tomto historickém a nábožensky důležitém místě vybuduje chrám hodný vzkvétajícího národa.
Základní kámen byl položen papežem Alexandrem III. v roce 1163, stavba samotná byla dokončena až o 182 let později v roce 1345. Během těchto let tak k hlavnímu oltáři a chóru začaly postupně přibývat jednotlivé chrámové lodi, průčelí a kaple. Štíhlá špičatá věžička tyčící se uprostřed z chrámové lodi, tzv. sanktusník, vznikla až po rekonstrukci v 19. století.
Mnohá staletí vzrůstu a úpadku zanechala na katedrále jisté stopy a její původní vzhled se tak velmi změnil. Velká francouzská revoluce však katedrále uškodila nejvíce, v roce 1793 byla celá katedrála vyrabována, byly roztaveny drahé kovy na oltářích, a katedrála tak měla být prodána do soukromého vlastnictví a následně kompletně rozebrána na stavební materiál.
Revolucionáři rovněž rozbili všech 28 vystavených soch judských králů, jelikož žili v domnění, že se jedná o krále francouzské. Po revoluci byla katedrála v natolik zchátralém stavu, že se dokonce uvažovalo o jejím zbourání. Vytlučené zdi byly zakrývány obrovskými tapisériemi, vitrážová okna a rozety byly vysklené.
Zajímavostí je, že na konstrukci střechy (potažmo věnce) byl spotřebován celý dubový les, přibližně 1300 stromů. Z každého vytěženého stromu totiž byl zpracován jeden trám.
Zachránci katedrály Napoleon I. a Victor Hugo
Architekt Viollet-le-Duc nechal postavit dvě hlavní věže
Naštěstí, než si stihla revoluce vybrat na katedrále daň nejvyšší, chopil se moci Napoleon I. a ten celý proces destrukce zvrátil. Sám se nakonec nechal v katedrále v roce 1804 korunovat císařem. Největší vlnu zájmu a snah o rekonstrukci však vzbudil o tři dekády později, v roce 1831, Victor Hugo.
V tom roce vydal svůj nejslavnější román „Chrám Matky Boží v Paříži“, jehož děj se odehrává především v katedrále. Svým jedinečným dílem podnítil veřejnou sbírku na rekonstrukci celé stavby, a zajistil tak naprosto francouzským patriotistickým způsobem záchranu tohoto pařížského klenotu.
Hlavním architektem rekonstrukce byl Viollet-le-Duc, který v polovině 19. století zcela změnil vzhled katedrály. Nechal postavit dvě hlavní věže, jež jsou neustále pod nátlakem turistů.
Čtení: Zájezdy do Paříže – srovnání a doporučeníTři věže, které ukrývají největší poklady
Ve věžích se ukrývají největší poklady
Oficiálně jsou věže vysoké 69 metrů, při detailním prozkoumání si však lze všimnout toho, že novější z věží (severní věž) je větší. Severní věž, při čelním pohledu ta levá, je návštěvníkům přístupná po točitém schodišti o 387 schodech, za 10 euro si zde můžete užít fantastický výhled na všechny strany.
Na úrovni rozetového okna je v mezipatře malá galerie obrazů a soch z dějin katedrály. Jižní věž je zvonicí, nachází se zde mimo jiné i třináctitunový zvon Emmanuel.
Třetí věží, která ale nepřežila požár v dubnu 2019, je tzv. sanktusník (zvonička). Špička věže byla celých 93 metrů vysoká, ve spodní části věže bylo umístěno 12 soch apoštolů a na jejím vrcholu byl posazen kohout (korouhev), který obsahoval tři velmi cenné kousky – část trnové koruny, relikvie patronů Paříže, sv. Denise a sv. Jenovéfy.
Celá věž přitom vážila zhruba 750 tun, neboť její dřevěný střed byl pokryt velkým množstvím olova. Naštěstí sochy byly několik dní před požárem z věže demontovány z důvodu probíhající rekonstrukce. Paradoxem je, že celý požár vznikl pravděpodobně kvůli nedodržení bezpečnostních a protipožárních opatření při rekonstrukci.
Chiméry, chrliči a jiné příšerky
Na katedrále jsou chiméry či chrliče
Jednou ze zajímavostí katedrály a zároveň velkým lákadlem pro turisty jsou tzv. chiméry a chrliče na zdech a střeše katedrály. Ty vznikly primárně z čistě praktického důvodu, měly ze střechy katedrály rovnoměrně odvádět dešťovou vodu.
Aby byla před vodou uchráněna nejen střecha, ale i základy a okolí katedrály, a zejména proto, že chrliče představovaly jakési ochránce domovů před vším zlým, byly přidávány další a další příšerky.
