Během vaší návštěvy Moskvy nesmíte vynechat prohlídku největšího a nejkrásnějšího moskevského kláštera. Uvidíte při ní nejen nádherné prostory kdysi nejbohatšího klášterního komplexu v celém Rusku, ale dozvíte se také o ženách, které v něm leckdy nedobrovolně musely trávit svoje životy. Během procházky po sousedním Novoděvickém hřbitově si pak budete připadat jako byste listovali encyklopedií těch nejslavnějších ruských osobností…
Novoděvičí nebo také Novopanenský klášter (Novoděvičij monastyr) leží západně od Kremlu, v ohybu řeky Moskvy u stanice metra Sportivnaja. Komplex se rozkládá na idylickém místě u malého jezírka a parku a obepínají jej mohutné cihlové hradby s dvanácti strážními věžemi.
Kam se vzpurnými šlechtičnami? Do kláštera!
Tento ženský klášter byl založen již v roce 1524 knížetem Vasilijem III., otcem Ivana IV. Hrozného. Popud ke stavbě komplexu dalo vítězství nad Velkým knížectvím litevským a získání města Smolensk, čímž byl učiněn velice důležitý krok k ovládnutí území Kyjevské Rusi.
Během následujících staletí byl klášter úzce spjat s ruskými bojary a cary – na konci 16. století tu byl korunován Boris Godunov a do kláštera byly posílány ženy z carské rodiny či knížecích rodů, které se staly nepohodlnými. Můžeme tak říct, že klášter fungoval coby vězení pro neposlušné šlechtičny.
Jednou ze známých řeholnic byla sestra Borise Godunova Irina, vdova po předchozím carovi. Nejznámější obyvatelkou kláštera se později stala také Sofie Alexejevna, starší sestra cara Petra I. Velikého. Ta se během tzv. povstání střelců pokusila svrhnout svého bratra s trůnu.
Petr pak údajně nechal několik střelců pověsit přímo pod okny kláštera, aby je Sofie měla na očích. Car dal později k Sofii zavřít ještě svoje další sestry a také první manželku Jelenu, o níž byl přesvědčený, že jej chtěla otrávit.
Nejbohatší klášterní komplex v celém Rusku
Díky tomu, že byl klášter spjat s tehdejšími vládci, plynuly do něj také nemalé finanční prostředky. Od konce 17. století a především v 18. století byl klášter vlastníkem rozsáhlých pozemků, polností, vesnic a desítek tisíc nevolníků.
V polovině 18. století klášterní půda připadla státu a později byl areál málem zničen během Napoleonova ústupu z Moskvy. Tehdy totiž Napoleonovi vojáci klášterní chrám podminovali, řeholnice však naštěstí stačily zápalné šňůry včas uhasit.
Novoděvičí klášter si tak můžeme prohlédnout dodnes. Jeho dominantou a zároveň nejstarší a nejvýznamnější stavbou je bělostný Smolenský chrám s pěti zlatými kupolemi, vystavěný podle vzoru kremelského chrámu Zesnutí Panny Marie.
Celý jeho interiér je ozdoben malbami a umělecky i historicky cennými chrámovými freskami z 16. století, které vytvořili největší mistři své doby. Svojí nádherou vás uchvátí především zlacený vyřezávaný pětiřadý ikonostas, zhotovený na přání Petrovy sestry Sofie v roce 1680. Kromě ústředního Smolenského chrámu se v komplexu nachází ještě několik skromnějších svatostánků.
Prohlídka kláštera a zastavení u hrobů ruských klaunů
Kromě církevních staveb je zdaleka viditelná především masivní klášterní Zvonice vysoká přes 70 metrů stojící proti východní zdi. Prohlédnout si můžete také tzv. Ireniny komnaty, tedy místnosti, ve kterých žila sestra Borise Godunova.
V nich objevíte stálou výstavu sakrálních uměleckých děl – nádob, výšivek, mešních rouch, ikon či fresek. V tzv. Domě Lopuchiny žila první žena cara Petra I. Velikého a v současnosti se v těchto prostorách konají různé krátkodobé výstavy.
Přímo v areálu kláštera najdete hrobky jeptišek, vojevůdců, bohatých rodin nebo třeba herců. Jedním z nejkrásnějších hrobů je rodinná krypta textilního magnáta Prochorova stojící přímo před ústředním chrámem. Velmi zajímavé a netradiční jsou pak hrobky ruských klaunů a komiků.
Hrob komika Jurije Nikulina zdobí klaunova bronzová socha sedící na lavičce s roztomilým pejskem u nohou, další slavný klaun má zase na rameni malou opičku. U hrobek významných generálů stojí často na podstavcích modely tanků. Zdejší hrobky rozhodně stojí za vidění, ale místo posledního odpočinku těch nejvýznamnějších ruských osobností najdete za klášterními zdmi, na sousedním Novoděvičím hřbitově.
Novoděvičí hřbitov: Encyklopedie ruských velikánů
Novoděvičí hřbitov je malebným místem a jeho návštěva představuje příjemný únik od ruchu hektické metropole. Byl založen již v 16. století a nejprve se jednalo o místo posledního odpočinku moskevské šlechty a významných představitelů duchovenstva.
Od 19. století zde byly pohřbívány také osobnosti z řad inteligence. Když ve 30. letech 20. století začalo ničení hřbitovů a kostelů v centru města, byly na Novoděvičí hřbitov přeneseny ostatky mnoha významných ruských osobností.
Na hřbitově odpočívá asi 27 000 osob a procházka po něm je především studiem ruské literární historie a také novějších dějin Sovětského svazu. Pokud nemáte moc času a chcete se rychle zorientovat, kupte si u vchodu mapku s vyznačením nejvýznamnějších hrobů nebo se zúčastněte některé z pravidelných komentovaných prohlídek.
Mezi nejslavnější pohřbené osobnosti patří spisovatelé Tolstoj, Gogol, Bulgakov, Čechov či Majakovskij. Odpočívají tu také hudební skladatelé Sergej Prokofjev a Dmitrij Šostakovič nebo třeba režiséři Konstantin Stanislavský či Sergej Ejzenštejn.
Hroby významných politiků a Jak Rusové ctí své mrtvé
Na hřbitově narazíte také na hroby významných vládních představitelů. Jedním z těch nejnavštěvovanějších je hrob Nikity Chruščova. Ten je vytvořen z propletených černých a bílých mramorových bloků, které mají reprezentovat politikovy kladné a záporné vlastnosti.
Hned za hlavním vchodem narazíte na hrob prvního ruského demokraticky zvoleného prezidenta Borise Jelcina, na němž vždy leží čerstvé květiny. Kromě nich hrob zdobí velkolepá ruská vlajka z bílého a červeného mramoru a modrých mozaikových kamenů. Na hřbitově odpočívá mimo jiné také manželka posledního představitele Sovětského svazu Raisa Gorbačovová nebo druhá žena J. V. Stalina.
Většina hrobek je zdobena bustami zesnulých nebo atributy, které nějakým způsobem charakterizují jejich život, tvorbu či povolání. Na hrobě chirurga Bakulewa je třeba k vidění ruka držící červený kámen symbolizující lidské srdce, Anton Pavlovič Čechov má zase na hrobě sochu racka, který upomíná na název jedné z jeho nejslavnějších her.
Návštěva ruského hřbitova může našince trochu překvapit. Rusové se o víkendech nebo v den výročí narození či úmrtí zesnulého vydávají po skupinkách ke hrobům a pořádají u nich piknik. U hrobek většinou stojí lavičky, případně si lidé přinášejí s sebou skládací židle.
Rodina a přátelé u hrobu pijí a hodují společně se zesnulým a když odcházejí, často mu na hrobě na přilepšenou nechají láhev vodky nebo něco dobrého k snědku. Takové situace můžete zažít na Novoděvičím hřbitově i vy a budete tak ruské mentalitě zase o něco blíže…
