Víte, že…
Městečkem se táhnou asi dvoukilometrové hradby? Chrání historické jádro, kouzelné domky nevelké svou rozlohou a uličky stáčející se mezi nimi jako had.
Óbidos je překrásné starobylé městečko, které leží zhruba 80 kilometrů severně od Lisabonu. Typické sněhobílé domky, křivolaké uličky, mohutný hrad a kamenné hradby obepínající celé historické jádro vás vtáhnou do časů dávno minulých. Město si totiž jako jedno z mála v zemi dodnes dokázalo uchovat svůj středověký půvab a je ideální volbou pro všechny, kteří chtějí na chvíli utéct před moderním světem.
Název Óbidos pochází z latinského „oppidum“, v překladu tvrz, opevnění. Městu se také někdy přezdívá „svatební dar“ a je žádanou destinací novomanželů. V roce 1282 jej totiž ve svatební den věnoval král Dinis I. své nastávající ženě Isabele Portugalské jako důkaz opravdové lásky a štědrosti. Tato tradice se mezi portugalskými panovníky zachovala až do 19. století.
Óbidos právem figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO a celoročně se těší velké oblibě mezi cestovateli ze všech koutů světa. Město je mimo jiné dějištěm nejrůznějších festivalů. Během dvoutýdenních středověkých trhů se můžete stát svědky rytířského turnaje a ochutnávat poctivé hospodské jídlo, objevovat vycházející hvězdy během operního festivalu nebo se třeba ponořit do imaginárního světa během mezinárodního literárního festivalu Folio.
Jako v pohádce…
Ulice Rua Direita, která vede až k hradu
Abyste se dostali za hradby, musíte projít městskými branami Porta da Vila. Nejsou to jen tak obyčejné brány, v jejich útrobách se totiž nachází kaplička zasvěcená Panně Marii Milosrdné, patronce města. Zdobí ji barokní balkon s valenou klenbou a stěna pokrytá tradičními modrobílými kachličkami azulejos.
Za bránou se napojíte rovnou na hlavní ulici Rua Direita, která vede až k hradu. Rázem se ocitnete uprostřed města, které by mohlo z fleku posloužit jako kulisa historického filmu. Zdejší původní domečky mají vybílené zdi a žluté nebo modré lemování. Proč zrovna tyto barvy? Podle lidových tradic má žlutá zahánět zlé duchy, zatímco zářivě modrá účinně odpuzuje otravný hmyz. Domečky mají gotické dveře a okna s květináči pelargonií a popínavých rostlin.
V Rua Direita najdete obchůdky se suvenýry, restaurace a cukrárny, které svou rozmanitou nabídkou upoutají oko nejednoho zvědavce. Zda v krámcích nakoupit, či ne, to je čistě na vás. Určitě byste ale měli vyzkoušet zdejší Ginjinhu (zkráceně jen Ginja – čtěte žinža), typický portugalský višňový likér podávaný v čokoládovém kalíšku. Z hlavní třídy můžete kdykoliv sejít do některé z postranních uliček a nechat se zlákat do skrytých zákoutí města.
Na své si přijdou milovníci knih. Najdete zde totiž městskou knihovnu a rovnou čtrnáct knihkupectví! Jedno z nich sídlí v kostele, v dalším kromě knih koupíte třeba i čerstvé ryby – na první pohled možná trochu svérázná, ale osvědčená kombinace.
Na poměrně malém prostoru se sešlo také pět kostelů. Nejvýznamnějším z nich je Igreja de Santa Maria postavený po roce 1148, kdy z města byli vyhnáni Maurové. Konala se v něm například svatba krále Alfonse V. a řada dalších významných obřadů. Po zemětřesení v roce 1531 toho ale z původní středověké budovy příliš nezbylo a jeho současná podoba se nese v duchu manýrismu. Téměř celý interiér je obložen dlaždicemi z 16. a 17. století a ze stejné doby pochází i retabulum.
Před kostelem stojí náměstíčko Praça de Santa Maria v čele s pranýřem ze 14. století. Ten nejenže připomíná osudy nenapravitelných zločinců, ale také symbolizuje autonomii města.
Hrad s maurskými základy
V kopci na samém vrcholku města stojí jeho dominanta – majestátní hrad, který postavili Maurové již někdy během 8. století. Ve 12. století prošel rozsáhlými úpravami, které se týkaly také zvelebování interiéru, aby tu kromě vojáků mohla žít i královna, jíž město patřilo.
Dnes uvnitř hradu sídlí luxusní hotel a hradní restaurace, která sice nenabízí zrovna středověké menu, ale její interiér vás určitě ohromí. Abyste si mohli prohlédnout historické komnaty, musíte se na hradě ubytovat. Venkovní areál je pak volně přístupný.
Vůbec nejzajímavější atrakcí v celém městě jsou bezesporu místní hradby. Ty jsou dohromady zhruba 2 kilometry dlouhé a v některých částech až 14 metrů vysoké. A jelikož jsou veřejnosti volně přístupné, můžete na ně kdykoliv vystoupat a celé město i přilehlé okolí plné nekonečných vinic prozkoumat hezky z ptačí perspektivy. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout téměř až k oceánu.
Tzv. strážní pěšinky (chodníčky, které vedou podél cimbuří) ale nejsou nijak zaopatřeny zábradlím, a tak je při pohybu v několikametrových výškách zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti. Vzhledem k náročnějšímu a nebezpečnému terénu je proto lepší prohlídku dobře zvážit, zvláště pokud cestujete s malými dětmi.
Čtení: Zájezdy do Portugalska – srovnání a doporučeníZajímavosti v blízkém okolí
Návštěva městečka Óbidos se dá pohodlně zvládnout i za pouhý den. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází řada dalších zajímavých atrakcí, které by vás mohly zaujmout. Patří k nim třeba zahrada Buddha Eden, kde se nachází největší evropská sbírka soch Buddhy, nebo muzeum José Malhoa věnované výtvarnému umění 19. a 20. století. Nedaleko městských hradeb pak stojí slavný a velmi fotogenický akvadukt Óbidos z 16. století (v originále známý jako Aqueduto da Usseira).
Region vzhledem ke své poloze nabízí bohaté vyžití pro milovníky moře a oceánu. Z nedalekého rybářského přístavu Peniche, který je sám o sobě zajímavým turistickým cílem, se dá lodí dopravit na fascinující skalnaté souostroví Berlengas. Pro kite a windsurfery (ale třeba také pro rybáře) je atraktivní lokalitou laguna Lagoa de Óbidos.
Praktické informace
Do historického centra mají auta vjezd zakázán
Do města se nejlépe dostanete přímým autobusem z Lisabonu (cesta trvá něco málo přes hodinu), případně vlakem (zde se ale cesta protáhne na dvě a půl hodiny), nebo autem, které lze zaparkovat kousek od městských hradeb.
Do historického centra mají auta vjezd zakázán. Pokud si Óbidos budete chtít užít bez davů turistů, vydejte se sem v brzkých ranních hodinách, případně večer, a ideálně mimo víkend.
