Víte, že…
Název Emmental v překladu znamená údolí řeky Emme? „Tal“ = údolí.
Oblast Bern lze těžko zařadit mezi námi vytyčené prázdninové regiony. Nicméně by byla škoda se o ní nezmínit. Jde totiž o proslulá místa, která znalí cestovatelé ocení. O tu slávu se možná zasloužili i medvědi, tolik známý symbol města Bernu, možná sýr ementál právě z této oblasti.
Geograficky se Bern nachází v západo-centrální části země, které se říká Mitteland. Tuto oblast na severovýchodě uzavírají regiony Curych a Lucern. Jižně od Mittelandu bychom museli překonat hradbu slavných vrcholů Alp v regionu Interlaken, abychom se dostali do regionu Valais.
Oblouk země sahající od Ženevského jezera po Curych byl odjakživa nejúrodnější částí Švýcarska. Díky tomu byl také nejhustěji osídlenou a nejbohatší oblastí. Přestože se v historii městu příliš nedařilo, přirozeně si ho Švýcaři vybrali za své hlavní federální město, což dokládá ústava z roku 1848.
Možná i z tohoto faktu pramení nevídaný nacionalismus místních obyvatel. Berňané jsou proslulí svým pomalým a rozvážným přístupem, který dokresluje jejich monotónní dialekt švýcarské němčiny. Už jen proti sousedům z nedalekého Lucernu či Fribourgu jsou odlišní svou vyrovnaností a snad také kulturní a náboženskou identitou.
Kraj Emmental
V okolí Bernu se nachází malebný zemědělský kraj zvaný Emmental. Ano, správně myslíte na ten proslulý děrovaný sýr, ten opravdu pochází odtud. Za pozornost při cestě krajem stojí určitě i města Solothurn, nejkrásnější barokní město ve Švýcarsku, a Fribourg, veskrze moderní město na francouzsko-německé jazykové hranici.
Ideální je zakončit výlet sladkou tečkou, v tomto případě pusinkou, ve vesničce Kemmeriboden. Zde se totiž vyrábějí lahodné sněhové pusinky.
Idylický kraj, charakteristický zemědělskými usedlostmi a mléčnými farmami, se nazývá Emmental. Přestože je tady jak vystřižené z reklamy na Švýcarsko, je kraj poměrně stranou turistického ruchu. Těžko říct proč přežvýkávající kravičky, zelená tráva, vzorové vesničky a mléčné farmy nepřitáhly takové masy jako sousední alpské vrcholy.
Jak ementálská architektura, tak sýr či lidé vyzařují vlastním stylem. V kuchyni patří do všeho sýr nebo smetana, která je proslulá po celé zemi. Vše je chráněno speciální známkou tzv. Ämmitaler Ruschtig, což zaručuje kvalitu místních ingrediencí.
Dokonce si můžete objednat stejnojmenné menu o čtyřech chodech, kde najdete místní perlivé víno, sýrový salát s pletýnkou, polévku se šlehačkou, vepřové s bramborami a zeleninou a zakončíte tu lahodu proslulou sněhovou pusinkou se šlehačkou, zmrzlinou a karamelovou polevou a zapijete to kávou s místní kořalkou. No řekněte, nejeli byste do tohoto kraje hned teď?
Dalším obrovským lákadlem jsou lidové slavnosti. Místní tradice jsou totiž prastaré a oslavované „ve velkém“. Od pohanských Keltů pochází svátek „Chilbi“. Jde o festivaly na ementálské vysočině plné lidových zpěváků, tanečníků, mistrů jódlování, zručných praporečníků, hráčů na alpský roh a dalších.
Zajímavé je i třídění ovcí doplněné trhy a veselicemi. „Sichlete“ jsou také historickým svátkem podobným našim dožínkám. Lidé se zde po sklizni scházejí u guláše, šunky a čerstvých produktů ze zahrádky. Ochutnávají obří sněhové pusinky a zapíjejí to jablečnou kořalkou. Obecně zajímavé a někdy trošku i strašidelné bývá v Mittelandu zakončení roku.
O silvestrovské noci můžete v některých vesnicích vidět procesí čertů, kněžích, žen s dvěma tvářemi, ženichů, smrtky a hlavní postavou staroročního osla. Vše zlé se nechává ve starém roce a pozitivně se jde do toho nového.
