Region Valais na jihu Švýcarska není známý jen pro svá lyžařská střediska, ale také pro své vyhlášené víno. Poloha kraje v blízkosti italských a francouzských hranic se spoustou slunečných dní zaručuje kvalitu zdejších hroznů. Krásné vinice se táhnou kolem řeky Rhôny i v oblasti zvané Haut-Léman rozkládající se na jihovýchod od Ženevského jezera.
Skvělé víno
Řeka se tu kroutí mezi rozeklaným hřebenem Dents-du-Midi a výšinami Les Diablerets. Západní svahy jsou proslulým vinařským regionem Chablais s centrem v podobě starého městečka Aigle. Jeho hrad ze třináctého století stylově obklopují úrodné vinice.
Kousek od Aigle se nachází jedna švýcarská zajímavost. Dochovaly se zde solné doly Le Bouillet. Po tom, co si v patnáctém století všiml jeden pastýř, že jeho stáda ráda pijí vodu ze dvou stále stejných zdrojů, byla objevena slaná voda. Švýcaři přestali být závislí na dovozu drahé soli z Francie a vykopali své solné štoly. Jejich padesátikilometrová síť existuje dodnes a její část lze i organizovaně navštívit.
V samotném městečku Aigle lze kromě hradu se dvěma muzei navštívit řadu vinařství. Často jsou doporučována zdejší bílá vína ovocné chuti. Znalci vín nedají dopustit na značky, jako jsou Les Murailles z vinařství Bardoux a Crosex Grillé Grand Cru. O něco jižněji v městech Bex a Ollon nešlápnete vedle, když zkusíte bílá vína květinové chuti, zejména značky Philos.
Lyžování
Kraj kolem Aigle je ale mnohem vytíženější v zimě, kdy na vrcholky tzv. Alpes Vaudoises jezdí mnoho rodin s dětmi užít si zimní radovánky a netlačit se tak v mnohem známějších a tedy i o něco dražších střediscích typu Zermatt nebo Crans-Montana. Dobré podmínky k lyžování nabízejí střediska Villars-Gryon, Les Diablerets a Leysin.
Čtení: Zájezdy do Švýcarska – srovnání a doporučeníLes Diablerets
Většina zdejších tratí je modré a červené barvy, proto se zde vyřádí i průměrní jezdci. Navíc na svazích Les Diablerets můžete zažít i letní lyžování. Vrcholy totiž dosahují výšky kolem 3 000 metrů a na ledovci je sníh i v červnu a červenci.
Zajímavý název Les Diablerets – Čertí dům odkazuje na jednu z mnoha tolik oblíbených místních legend. Les Diablerets a Transfleuron jsou dva ledovce nad vesnicí, přičemž ten druhý býval kdysi krásnou prosluněnou loukou, o čemž svědčí i překlad jeho jména „květinové pole“. Jenže ďáblové a čert z Diablerets hrávali svou oblíbenou hru, tedy strefování čertovy kuželky – přírodního obelisku zvaného Quille du Diable.
Když takto hrávali, balvany padaly až na protější pole a vyháněly tak pastevce s jejich stády odtud pryč. Poté, co všichni z nich utekli, pole začala pustnout a nakonec se proměnila v ledovou pustinu, jakou je dodnes. Tolik legenda o čertech. Tím ale výčet nekončí, také se povídá o spoustě dalších, zde žijících, skřítcích, šotcích a elfech.
Jiné příběhy vyprávějí o ztracených duších bloudících v noci po lesích, pastvinách a soutěskách. Někteří z nich měli místní dokonce varovat před ohromnými sesuvy půdy v letech 1714 a 1740.
