Pohádková krajina bavorských Alp se již před vypuknutím druhé světové války stala oblíbeným útočištěm Adolfa Hitlera a nejvyšších nacistických pohlavárů. V době, kdy miliony nevinných lidí umíraly, jezdili nacisté odpočívat do idylické horské vesničky Obersalzberg. Jako dárek k Hitlerovým 50. narozeninám tu na vrcholku hory Kehlstein vyrostla stavba, která vešla ve známost jako „Orlí hnízdo“…
Stavba honosné horské chaty ve výšce 1834 m. n. m. a vybudování přístupové cesty k ní bylo ve své době nevídaným stavitelským a inženýrským počinem a také bojem s drsnou horskou krajinou.
Jako stavební dělníci zde tehdy nepracovali zajatci ani vězni, nýbrž více než tři tisíce dobře placených německých, rakouských a italských dělníků, kteří tu prý měli k odpočinku od práce k dispozici dokonce utajený nevěstinec s francouzskými a italskými prostitutkami.
Vybudování sídla na vrcholku hory Kehlstein mělo demonstrovat velikášskou představu toho, že ve Třetí říši není nic nemožné a německý dělník nebo inženýr je schopen čehokoli. Pracovalo se ve dne v noci, za každého počasí a celá stavba tak trvala pouhých třináct měsíců. Náklady se vyšplhaly do astronomické výše 30 milionů říšských marek, které by dnes odpovídaly částce asi 120 milionů eur.
Orlí hnízdo: Velkolepý dárek, který Hitlerovi naháněl strach
Přestup z autobusu na výtah k Orlímu hnízdu
Chata a k ní vedoucí bezmála sedm kilometrů dlouhá klikatá horská silnice, která vznikala odstřelováním tvrdé skály, byly dokončeny ještě před Hitlerovými 50. narozeninami, v létě roku 1938. Sám Hitler neměl tento velkolepý dárek příliš v oblibě a zavítal sem pouze několikrát.
Trpěl totiž strachem z výšek, závratěmi a také klaustrofobií. Ta ho přepadala zejména ve výtahu vybudovaném v nitru hory, kterým se člověk do útrob Orlího hnízda dodnes dostane. V daleko větší oblibě měla toto místo Hitlerova milenka Eva Braunová, která se sem jezdila opalovat a také tu pořádala nejrůznější oslavy a party.
Jednou z těch největších byla svatební hostina její sestry Grety Braunové, která se vdala za Himmlerova důstojníka Hermanna Fegeleina. Ani na této akci však Hitler nebyl přítomen.
„Orlí hnízdo“ bylo využíváno jen výjimečně – tehdy, když chtěl Hitler zapůsobit na důležité návštěvy. I samotný název této usedlosti použil poprvé francouzský vyslanec, který sem byl pozván v roce 1938. Nacisté říkali horskému sídlu prostě Kehlsteinhaus (podle hory Kehlstein, na které stojí) nebo „D-Haus“ – „Diplomatický dům“.
Obersalzberg: Místo, kde nacisté rekreovali, když jiní umírali
Ještě před tím, než bylo vybudováno Orlí hnízdo, si nacisté oblíbili horskou vesničku Obersalzberg, rozkládající se pod horou. Sem Hitler poprvé zavítal již na počátku 20. let a idylická krajina mu prý ihned učarovala. V roce 1933 získal k pronájmu zdejší horskou usedlost Wachenfeld, kterou o pár let později koupil, nechal dvakrát nákladně přestavět a přeměnil ji na jednu ze svých hlavních rezidencí, zvanou Berghof.
Když se nacisté v Německu dostali k moci, zabrali si celou horskou vesnici pro sebe, původní obyvatele nechali vystěhovat a zřídili tu velkolepý areál, který nacistická smetánka využívala k odpočinku a rekreaci.
Hlavním strůjcem proměny horské vesničky v rekreační oblast nejvyšších představitelů Třetí říše byl Martin Bormann, který později stál také za stavbou Orlího hnízda. Bormann byl Hitlerovým důvěrníkem a pozdějším tajemníkem, který mimo jiné disponoval s Hitlerovým soukromým majetkem.
Hitler jako horal: Dobře řízený obraz říšského vůdce
Muzeum "Dokumentation Obersalzberg"
Obersalzberg byl během druhé světové války uzavřeným světem sám pro sebe. Hitlerovi obdivovatelé sem jezdili po stovkách a toužili alespoň na okamžik zahlédnout svého vůdce. Nacistická propaganda využívala takřka pohádkového prostředí k představení Hitlera coby „člověka z lidu“, milovníka přírody a dětí.
Zatímco na Ukrajině lidé umírali hladem, Hitler plnil ptačí krmítka ukrajinským obilím. V době, kdy byli lidé hromadně vražděni v koncentračních táborech, vznikaly na Obersalzbergu působivé fotografie vůdce hladícího srnku či objímajícího malou holčičku v bavorském kroji…
Období nacistické éry v Obersalzbergu a nacionálněsocialistickou diktaturu obecně dnes návštěvníkům dobře přibližuje místní muzeum „Dokumentation Obersalzberg“.
Obersalzberská černá hodinka: Spojenecké bombardování
Speciální autobusy vás vyvezou až nahoru
V roce 1943 byla „nacistická idyla“ přerušena. Spojenci začali ve velké míře bombardovat německá města, a tak bylo rozhodnuto, že v Obersalzbergu bude vybudována protiletadlová obrana a vyhloubeny podzemní kryty. Na sklonku druhé světové války, 25. dubna 1945, bylo na vesničku britskými a americkými letouny ve dvou vlnách shozeno více než 1200 tun bomb.
Většina nacistických usedlostí byla zničena nebo z nich zůstaly jen trosky, Orlí hnízdo na vrcholku hory však zůstalo zachováno.
Po válce vesničku coby rekreační oblast využívala americká armáda. Američané odtud odešli až v roce 1996, a tehdy zde naplno mohlo dojít k rozvoji turistického ruchu. Vrcholem prohlídky tohoto místa je samozřejmě výjezd speciálním autobusem na Orlí hnízdo, odkud se zejména za hezkého počasí nabízí úchvatná vyhlídka do okolí.
Uvnitř dnešní návštěvníci najdou restauraci podávající bavorské speciality. Většina původního nábytku byla již dávno rozebrána, ale něco přeci jen zůstalo – třeba ohromný mramorový krb, dárek Hitlerovi od Mussoliniho. Vypravíte-li se na Orlí hnízdo, máte však především možnost zasednout ke stolu na stejném místě, kam kdysi Hitler zval vzácné návštěvy a Eva Braunová pořádala svoje opulentní večírky…
