Když se v Rusku zeptáte, na co jsou místní ze své historie nejvíce pyšní, nejčastěji uslyšíte – vítězství našeho národa ve velké vlastenecké válce v letech 1941–1945. Proto není překvapením, že jeden z nejoblíbenějších svátků po celé Ruské federaci je právě 9. květen, tedy Den Pobědy (z ruštiny poběda znamená vítězství), na který připadá oficiální zakončení 2. světové války v Rusku.
V celé zemi každoročně na tento den připadají velké oslavy, vojenské přehlídky, koncerty, doprovodný program a samozřejmě ohňostroje.
Největší oslavy probíhají v Moskvě, ale pozadu nejsou ani města se statusem tzv. Gorod – geroj. Města, která se vyznamenala v boji proti nacistickému Německu.
Těchto měst je celkem 12, plus pevnost Brest v dnešním Bělorusku. Po rozpadu Sovětského svazu se některá místa stala součástí i jiných zemí než jen Ruské federace.
Tady je sedm faktů a zajímavostí, které byste měli znát, než velkolepou akci navštívíte.
1. Historicky první přehlídka
Stalin plánoval projíždět na koni
První slavnostní vojenská přehlídka na počest velkého vítězství proběhla 22. června roku 1945. Tehdy sovětští vojáci posbírali německé prapory a vojenské standarty a položili je slavnostně ke vchodu do Leninova mauzolea na Rudém náměstí. Jednalo se o dodnes nejdelší a největší přehlídku.
Trvala něco přes dvě hodiny a zúčastnilo se jí okolo 40 000 vojáků a téměř 2 000 bojových strojů a vozidel. Památkou na tuto přehlídku je jezdecká socha maršála Žukova na Manéžním náměstí nedaleko Kremlu. Této první přehlídky se účastnil spolu s maršálem Rokossovským, přičemž Stalin celou přehlídku sledoval z tribuny Leninova mauzolea.
Zlí jazykové tvrdili, že Stalin plánoval projíždět na koni v čele přehlídky sám, nebyl ale dostatečně zkušený jezdec, při zkoušce se na koni necítil jistě, a tak aby předešel případnému faux pas, raději tento čestný úkol přenechal svým maršálům.
Nejpamátnější okamžik celé přehlídky byl, když sovětští velitelé slavnostně položili ukořistěné nacistické vlajky a prapory před vstup do Leninova mauzolea. Mezi těmito trofejemi byl i prapor 1. tankové divize SS Leibstandarte, která začínala jako Hitlerova osobní garda.
2. A jak to bylo dál? Tradice s přestávkami...
Druhá přehlídka proběhla na Poklonné hoře
Tato monumentální přehlídka byla na dlouhou dobu první a poslední svého druhu. Celých dvacet let trvalo, než byla zorganizována další přehlídka. A důvod? Jak Stalin, tak posléze jeho nástupce Nikita Chruščov měli obavy, že jejich vliv a moc budou upozaděny, pokud se bude příliš odkazovat na úspěchy předních vojenských velitelů 2. světové války.
Proto se další přehlídka na počest velkého vítězství nad nacistickým Německem konala až na dvacáté výročí, roku 1965, za působení Leonida Brežněva. Třetí přehlídka v pořadí byla opět až po dvaceti letech, roku 1985 za Michajla Gorbačova. Poslední sovětská přehlídka byla roku 1990 na sklonku fungování samotného Sovětského svazu.
Velkou výjimkou byl rok 1995. Toho roku totiž proběhly přehlídky dvě! Jedna klasicky na Rudém náměstí, které se ale poprvé účastnily významné osobnosti jako americký prezident Bill Clinton nebo britský premiér John Major. A druhá přehlídka, která proběhla na Poklonné hoře, kde bylo téhož roku také otevřeno Muzeum velké vlastenecké války, nejvýznamnější vojenské muzeum v zemi.
3. Přehlídky po rozpadu SSSR
Roku 1996 sloužilo Leninovo mauzoleum naposledy jako tribuna pro VIP
Od roku 1995 se už přehlídka koná každoročně, ovšem ve velmi umírněné a zjednodušené podobě, kdy po náměstí pochodují veteráni a úplně chybí přehlídka vojenské techniky. Roku 1996 sloužilo Leninovo mauzoleum naposledy jako tribuna pro VIP hosty, od roku 1997 se stavěla tribuna před mauzoleum.
Zajímavostí je, že architekt mauzolea, Alexej Šušev, vytvořil stupňovitý pyramidový tvar hrobky, který měl symbolizovat, že i když zakladatel ideologie je mrtev, jeho pokračovatelé ideologii šíří dál.
Přehlídka v roce 2000 byla k 55. výročí konce války a tradiční projev přednesl nově zvolený prezident Vladimir Putin. Toho roku také naposledy zazněla první hymna Ruské federace, Patriotická píseň od Michajla Glinky, která byla právě po nástupu prezidenta Putina nahrazena současnou hymnou.
Vojenské přehlídky ke Dni vítězství tak, jak je známe dnes, začaly v roce 2008. Tehdy se poprvé od sovětských dob na Rudé náměstí dostala těžká vojenská technika a na moskevské nebe desítky válečných letadel. Projev měl nový prezident Medveděv, vedle něj však stál i tehdejší premiér Putin a oba touto přehlídkou dali světu najevo, že Rusko je opět velmocí, se kterou svět musí počítat.
4. Svatojiřská stužka jako symbol oslav
Hlavním symbolem celého dne, a přeneseně i vítězství nad fašismem, je tzv. svatojiřská stužka, kterou nosí veteráni a další účastníci přehlídky na klopě. Stužku na sobě mají třeba i televizní moderátoři a hlasatelé.
Kombinace oranžové a hnědé barvy, která je dnes s oslavami Dne vítězství spjata, má historii mnohem delší. Už za vlády Kateřiny II. se objevila na Řádu sv. Jiří, který se dodnes uděluje jako nejvyšší vojenské vyznamenání. Ve spojitosti s Dnem vítězství byla poprvé použita roku 2005.
5. Vzpomínka na padlé a prezentace síly
Tradiční přehlídka na Rudém náměstí začíná přesně v 10:00. Před nastoupené jednotky na Rudém náměstí slavnostně přinesou příslušníci 154. samostatného velitelského Preobraženského pluku vlajku státu a Prapor vítězství. Nastoupené jednotky jsou potom uvítány ministrem obrany.
Následuje slavnostní projev prezidenta Ruské federace následovaný státní hymnou, doprovázenou výstřely z děl. Poté probíhá přehlídka jednotlivých pluků, které prochází okolo tribuny a zdraví armádní velitele, ministry, prezidenta a veterány. Dále následují přejezdy těžké vojenské techniky přes náměstí a celá přehlídka vrcholí přelety stíhaček. Oslavy ale pokračují v dalších částech města až do nočních hodin.
Přehlídka jako taková je vyhrazena především VIP hostům, politikům a válečným veteránům, obyčejní Rusové a turisté ale nemusí zoufat. Mohou například sledovat přelety stíhaček a dalších válečných strojů a účastnit se doprovodného programu.
Celá slavnostní událost je také přenášena online televizními kamerami. Protože všechno musí klapnout a neexistuje prostor pro improvizaci, den předem probíhá generální zkouška přehlídky, na kterou se, na rozdíl od přehlídky v den D, dostanou i obyčejní smrtelníci.
6. Připomínka padlých předků: emoční strop
Nejemotivnější akcí je tzv. Nesmrtelný pluk. Je to průvod civilního obyvatelstva, lidí, rodin, které ve 2. světové válce ztratily svého blízkého nebo si připomínají tatínka, dědečka, pradědečka, který ve válce bojoval, ale letošních oslav se už nedožil.
Pochodu se účastní ale i přeživší veteráni a přímí účastníci bojů, pokud jsou ještě naživu. V letošním roce se podle odhadů průvodu v Moskvě účastnilo až milion lidí, kteří nesli portréty svých předků, již bojovali proti nacismu. Průvod prošel ulicemi centra města až na Rudé náměstí, kde se k němu přidal i prezident Putin nesoucí portrét svého otce, který za války také bojoval.
Tato tradice začala před 11 lety na Sibiři v městě Ťumeň. Dnes se akce účastní okolo 1 200 měst v rámci celé Ruské federace a podobné pochody probíhají i v zahraničí.
7. Slavnostní ohňostroj jako ohromující tečka
Celý svátek je ukončen slavnostními ohňostroji, které tradičně probíhají ve 22:00 na několika místech ve městě. Jedna z nejkrásnějších světelných show probíhá v Parku Pobědy na Poklonné hoře, kde kromě ohňostrojů můžete vidět například i krásně nasvícenou alej fontán lemujících cestu k Muzeu velké vlastenecké války.
Krásný ohňostroj je také na kopci nad řekou Moskvou u hlavní budovy Lomonosovy univerzity na Vrabčích horách. Majestátní je i ohňostroj na Rudém náměstí, které je v odpoledních a večerních hodinách opět otevřeno pro veřejnost.
A co ještě můžete zažít?
V odpoledních hodinách 9. května doporučujeme například návštěvu Parku Pobědy na Poklonné hoře, kde probíhají koncerty armádních a dětských sborů. Můžete ochutnat typická jídla, která vojáci bojující ve válce dennodenně jedli, vyfotit se v uniformě, sledovat dobové válečné filmy nebo divadelní představení pod širým nebem a mnoho dalšího.
Je možné se zúčastnit některé z pěších nebo autobusových prohlídek města, které jdou po stopách míst spojených s boji za 2. světové války a významnými památníky.
Další atrakcí je den otevřených dveří a volný vstup do všech válečných muzeí v Moskvě, která si také pro tuto příležitost připraví speciální program a také výstavy dobových fotografií na mnoha pěších bulvárech přímo v ulicích města, momentky z předchozích ročníků Dne vítězství a fotografie veteránů.
Oslavy dne vítězství se neomezují jen na samotný 9. květen, ale různé akce probíhají ve městě v průběhu celého měsíce. Akce probíhají na cca 35 místech v centru města, dále v městských parcích a také v předměstích. Oslavami jednoho z nejdůležitějších ruských svátků žije celé město a celá země.
