Víte, že...
Ve Starověkém Římě bylo přepychem mít v domě soukromý záchod? Tato vymoženost byla určena jen skutečně nejbohatším vrstvám, ostatní chodili na veřejné společné toalety, které neposkytovaly ani trochu soukromí. Ty nejlépe zachovalé byly odkryty a zpřístupněny právě v Ostii!
Jen pár kilometrů od hlavní italské metropole leží, často neprávem opomíjená, archeologická lokalita obrovského významu. V období římské republiky byla Ostia hlavním obchodním přístavem a vojenskou obrannou základnou na pobřeží. Poté, co význam přístavu postupně upadal, začalo se místo zanášet nánosy naplaveného bahna a písku.
Tyto budovy výborně zakonzervovali, a tak archeologové počátkem 20. století odkryli zachovalé město, podávající svědectví o životě v antickém Římě.
Ostia Antica - přístav bez vody
Ve 4. století před naším letopočtem byla Ostia hlavním zásobovacím římským přístavem, protože ležela na strategickém místě, kde se vody řeky Tiber vlévaly do Tyrhénského moře. V dobách své největší slávy zde žilo až 100 000 obyvatel.
Byli to lidé z různých zemí celého, tehdy známého, světa, kteří se živili námořním obchodem, ať už jako majitelé lodí, agenti či obchodníci, stavitelé lodí, výrobci lan či samotní námořníci. Kolem hlavního náměstí se dochovalo asi 80 kanceláří různých zámořských obchodních společností, jejichž majitelé pocházeli z různých částí Středomoří - Francie, Sardinie či severní Afriky.
Takto město prosperovalo celých osm století. Ve 4. století však jeho význam začal upadat. Větší část obchodních transakcí byla přesunuta do nového přístavu vzniklého na severu od Říma. Oblast také zasáhla ničivá epidemie malárie, která město zcela vylidnila. A tak se Ostia stala opuštěným zapomenutým místem, které se postupem času ztratilo pod nánosy říčních naplavenin a mořského písku.
O tom, jak málo našim předkům záleželo na uchování svědectví historie, svědčí i skutečnost, že ještě v období středověku byl místní mramor z některých budov použit na křesťanské svatostánky v Pise, Orvietu a Florencii. Úplná zkáza města byla dokonána katastrofální povodní v roce 1557.
Moderní archeologický průzkum začal až ve třicátých letech 20. století na popud Adolfa Hitlera, který se do Itálie chystal na Světovou výstavu a při té příležitosti vyjádřil přání prohlédnout si také antickou Ostii. Mussolini proto povolal 60 000 dělníků, kteří velkou část vykopávek provedli během neuvěřitelných tří let.
Odkryli starověké město, které se svou zachovalostí staví na úroveň slavných Pompejí či Herculaneu - měst, jež byla po staletí zakonzervována díky sopečnému popelu, který město pokryl při erupci Vesuvu v roce 79. Při návštěvě Ostie vás jistě překvapí, že ač budete stát uprostřed přístavu, nikde kolem neuvidíte ani řeku a široko daleko ani moře. V průběhu staletí se tok řeky odklonil a moře ustoupilo o celé 4 kilometry.
Průvodce městem duchů
O významu a bohatosti města nejlépe svědčí seznam budov, jež se uvnitř nacházely. Které jiné město se mohlo pochlubit celkem třinácti termálními lázněmi? Ale pěkně popořadě. Celé město bylo opevněné a vedly do něj celkem tři brány: Porta Romana, Porta Marina a Porta Laurentina. První zmiňovanou vchází návštěvníci dodnes.
Za ní se, podle starořímských zvyklostí, nachází pohřebiště. Středem města procházely dvě hlavní ulice, které se křížily na nejdůležitějším místě, náboženském a politickém centru, tzv. Foru. Tomu vévodil chrám Božské kapitolské triády. Od tohoto centra se na všechny světové strany rozprostíraly obytné čtvrti.
V severní části města byly postaveny zejména budovy sloužící jako sklady. Nachází se tam již zmíněné náměstí s kancelářemi lodních společností, tzv. Piazzale delle Corporazioni.
Dosud je odkryto přes sto úžasně zachovalých budov. Většina z nich měla přízemní část určenou pro obchod a patrovou část, sloužící pro bydlení. Některé domy měly až čtyři patra a byly pronajímány. Podle sociální úrovně nájemníků se k bydlení nabízely jak skromné příbytky, tak luxusní prostory s balkóny, vnitřním klidným nádvořím, případně i soukromými lázněmi.
Mnoho podnikatelských prostor bylo identifikováno jako hostince. V některých se dokonce ještě zachovaly mozaiky či malby nabízeného sortimentu. A tak dnes víme, že si starověcí obyvatelé s oblibou dávali svařené víno s medem či klobásy.
Čtení na podobné témaOstia: bývala důležitým obchodním přístavemPřečíst
Mezi nejlépe zachovalé patrové domy patří tzv. Dianin dům (Casa di Diana), pojmenovaný podle vyobrazení bohyně na vnitřních malbách. K dalším dochovaným domům řadíme Dům Dioskurů, jemuž vévodí krásná barevná mozaika, Dům Amora a Psyché s jejich působivou soškou či Bakchův dům.
S přispěním restaurátorů je v dokonalém stavu také místní divadlo. Pojalo až 4 000 diváků a dodnes jsou zde k vidění efektní divadelní masky na mramorových sloupech.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučeníKosmopolitismus a náboženská tolerance
Město bylo velmi benevolentní k náboženství
Zajímavostí je i náboženská tolerance, která městu vládla. Pravděpodobně díky různorodému národnostnímu složení obyvatel se ve městě uctívala různá náboženství a kulty. Kromě klasických římských chrámů zde bylo objeveno 18 svatyň zasvěcených perskému bohu Mithrovi, kterého v jiných částech Římské říše považovali za božstvo pohanů.
Daleko větším překvapením však byl nález židovské synagogy a také křesťanské baziliky z období úplného počátku křesťanství.
