Víte, že…
Hlavně díky luxusním zahradám a již zmíněnému klimatu se dnes Madeiře přezdívá Ostrov věčného jara.
Tisíc kilometrů od Lisabonu, 500 km od afrického pobřeží – v srdci Atlantiku – se před mnoha miliony let začal sopečnou činností formovat ostrov, jehož rozmanitá krása vyrazí dech nejednomu turistovi. Ostrov věčného jara, levád a delfínů. Madeira se vám představuje.
Portugalské lodě sem r. 1418 zavál nevlídný vítr a Jindřich Mořeplavec se rozhodl tento divoký, ale úrodný ostrov, proměnit v hlavní kolonii na pěstování cukrové třtiny. Později se ostrov změnil v ráj vinařů a do dnešních dní je slavné madeirské víno vyhlášeným obchodním artiklem a oblíbeným suvenýrem.
Obchod s vínem na ostrov přitáhl Angličany, kteří byli (a stále jsou) madeirským klimatem naprosto unešeni, a začali si na místě stavět honosné panské domy, tzv. quinty. Dovezli sem rostlinstvo snad ze všech koutů světa a začali budovat luxusní zahrady.
Zeleň, barevnost a mnohotvárnost Madeiry je největším lákadlem nejen pro anglickou klientelu, ale čím dál více také francouzskou a v posledních letech také tu českou. Vyrazit tady můžete na pohodové vycházky podél levád, na vysokohorské túry, výlety motorovými čluny za velrybami (48 €) nebo se jen tak toulat starodávnými uličkami hlavního města Funchal.
Důmyslné zavlažovací kanály nesou jméno levády
Již v 16. století začala výstavba zavlažovacích kanálů, které přivádějí vodu i do oblastí s menším počtem srážek. Je jimi doslova protkaný celý ostrov a nabízejí nepřeberné množství procházek po chodníčcích podél levád. Zavedou vás do míst, kam se jinak nedostanete a většinou skýtají ty nejhezčí výhledy na ostrově. Na místě lze koupit knihy, které popisují jednotlivé levády, a není jich zrovna málo.
Některé levády jsou v dosti exponovaných místech, některé procházejí mnoha tunely (nezapomeňte přibalit na cestu baterku), někdy chodníček zmizí a nezbude, než zout boty a brodit se vodou v levádě. Často také zmoknete pod vodopády, kterým se na levádách nelze vyhnout.
Opravdový unikát – vavřínové lesy
V třetihorách pokrývaly vavřínové lesy značnou část Evropy i severní Afriky. Ochlazení klimatu a nástup doby ledové způsobily jejich zánik, avšak jejich zbytky se ještě zachovaly na Madeiře, Azorech a Kanárských ostrovech. Právě na Madeiře je jejich výskyt největší a pokrývají celou pětinu ostrova! Od r. 1999 jsou pod ochranou UNESCA. Prozkoumejte tajemné vavřínové lesy na zájezdu To nejlepší z Madeiry + POBŘEŽNÍ PLAVBA LODÍ.
Krom proslulého vavřínového lesa v oblasti Ribeira Frio se nachází další, podstatně menší, ale neméně půvabný, až téměř pohádkový les v oblasti Fanalu. Fanal je ideální výchozí místo na nenáročné túry po náhorní plošině Paul da Serra.
Pláže jen pro odvážného turistu
O Madeiře se traduje, že to není vhodné místo na koupání. Jak se to vezme. Kdo má rád divočejší pláže, bez turistů, avšak občas s horším přístupem do vody, na Madeiře si své rajské pláže vždycky najde. Ideální místa jsou často dosažitelná pouze lodí či pomocí lanovky nebo výtahu, někdy je třeba překonat pár schodů či strmý sráz, ale téměř soukromá pláž pak stojí za to.
A pokud upřednostňujete lepší koupací podmínky, pak na spoustě míst u pobřeží najdete bazénky postavené přímo na moři. Posadíte se na břeh bazénu a necháte se omývat vlnami šplouchající mořské vody. Teplota oceánu je obvykle na severu o 2 stupínky nižší než na jihu. V červnu se na jihu pohybuje okolo 20 stupňů, v srpnu už kolem 24 a v září/říjnu vygraduje i na neskutečných 26 stupňů.
Hory jsou pro místní výnosný byznys
Nepřeberné množství horských túr je pro běžného turistu docela drahá záležitost. Místní hory nejsou dostupné místní dopravou, Madeira tímto podporuje lokální firmy, organizující pěší túry s profesionálním průvodcem (cca 30 €/os).
Pokud tedy nechcete být závislí na vlastním autě a přitom dělat výlety tam a zpět, doporučuje se využít služeb cestovních kanceláří. Dovezou vás do bodu A a po túře naloží v bodě B. Takto jste schopni vidět opravdu nejvíce. Pro individualisty existuje také možnost najmout si taxi a pak si jej opět v bodě B zavolat. Tato varianta vychází na cca 100 €, ale za tu volnost to stojí.
Vyrazte s námi na túru během zájezdu To nejlepší z Madeiry + TURISTIKA.
Nejznámějším trekem je přechod nejvyššího pohoří – z Pico Arriero 1818 m. n. m. na Pico Ruivo 1862 m. n. m. Takový východ slunce na nejvyšších vrcholcích a následný trek bez dalších turistů v patách vám bude odměnou za brzké ranní vstávání. Jde však už o pořádný výšlap, tak nezapomeňte na správné outdoorové vybavení. Pokud se vypravíte v období kolem září do zelenějších částí ostrova, doslova se přejíte obřích borůvek a nasbíráte mraky hub, které ovšem nezbývá, než věnovat místním, protože při madeirské vlhkosti je neusušíte ani náhodou.
Okolní ostrovy plážových povalečů
K Madeiře patří také nedaleké ostrovy Desertas a ostrov Porto Santo.
První jmenovaný je opravdu „divoký, opuštěný“. Základnu zde má organizace na ochranu přírody, je tu jeden malý pramen s vodou, takže jakýkoli delší pobyt je pro běžného turistu nemožný. Důvodem, proč sem vyrážejí většinou 3× týdně plachetnice z Funchalu, je možnost spatřit v pobřežních jeskyních tuleně, poslechnout si povídání o endemickém druhu tarantule, která žije na opačné straně ostrova a dozvědět se něco o záchraně přírody na Madeiře.
Naproti tomu ostrov Porto Santo je rájem plážových povalečů (i když nejen těch). Hlavním lákadlem je 9 kilometrů dlouhá, zlatá pláž s léčivým pískem, krásné potápění, divoká příroda (nejlépe prozkoumat na čtyřkolce), dům Kryštofa Kolumba, staré mlýny a příjemní lidé. Většina turistů sem zavítá v rámci jednodenního výletu lodí (či letadlem) z Madeiry (60–100 €), ovšem pro pravé gurmány doporučujeme třídenní pohodovou návštěvu a tento malinký ostrov pořádně probádat.
Při lodních výletech buďte ostražití, v okolních vodách totiž žije mnoho druhů kytovců, jako např. delfín skákavý, kulohlavci, rodinky vorvaňů aj.
Gastronomie plná otazníků – Espada nebo Espetada?
Zprvu je turista naprosto zmatený výskytem těchto dvou národních jídel v každém menu a neví, co je co.
Espada neboli tkaničnice atlantická je ošklivá černá ryba s děsivými zuby a podává se nejčastěji v lehkém těstíčku, zapečená s banánem (banány jsou na Madeiře opravdu všudypřítomné).
Espetada je špíz obvykle z hovězího masa, obalený v česneku a bobkovém listu (vavřínové lesy opět všudypřítomné). Ochutnejte tento národní pokrm během zájezdu To nejlepší z Madeiry + KARNEVAL.
Lapas jsou přílipky, tedy něco jako malinké mušle, přilepené na pobřežních skalách. Upečou se na pánvi a zakápnou bylinkovým máslem a citronem.
Menu na Madeiře rozhodně nezahrnuje mraky jídel, obvykle je jednoduché a nabízí místní speciality na různé způsoby. Figuruje tady také malý pivovar Coral, jež převzal recepturu od českého sládka.
No a na závěr – každý den je třeba koštnout Ponchu. Po ostrově je několik vyhlášených poncha barů, které nelze minout. Jedná se o čerstvou ovocnou šťávu – nejčastěji citron a pomeranč – zalitou místním třtinovým rumem (či vodkou) a doslazenou obvykle medem.
Takže Saude!
CENY NA MADEIŘE:
– hlavní jídlo v restauraci – cca 10 €
– pivo v restauraci – 3 €
– láhev vína v restauraci – 10 €
– hlavní jídlo na váhu v bufetech – cca 4 €
Ceny v obchodech jsou podobné těm našim, něco je dražší, něco levnější. Rozhodně doporučujeme vyzkoušet nespočet druhů tropického ovoce, které je na Madeiře čerstvé a po smlouvání na tržnici docela levné.
Kde na Madeiře bydlet
Sever ostrova je sice krásný, divoký, ne příliš obydlený, ale je tady vysoký výskyt srážek, které se mohou zdržet i na několik dní. Proto se obecně turistům doporučuje jih ostrova. Hlavní město Funchal je ideální pro „výpadky“ do všech koutů ostrova a odsud také vyjíždějí všechny autobusy a výletní lodě. Hotelová zóna na okraji města se nazývá Lido a je zde ubytovaná převážná část turistů.
Pro klidnější dovolenou máte možnost menšího letoviska Canico de Baixo nebo Machico, tady už ovšem musíte počítat se špatnou infrastrukturou dopravy a pojistit se raději pronájmem auta.
Podívejte se na Madeiru prostřednictvím fotek průvodkyně Petry Bujokové a nechte se naladit na vlnu ostrova kontrastů!
