Místo, kde palác Dolmabahce stojí, byla původně Bosporskou zátokou, u které kotvívala osmanská flotila. V 18. století byla zavezena zeminou a stala se velmi oblíbenou sultánskou zahradou, odkud pochází i její název: Dolma - turecky naplněná a Bahce – zahrada.
Historie paláce
Postavení paláce bylo nařízeno sultánem Abdülmecid I.
Postavení paláce bylo nařízeno sultánem Abdülmecid I., roku 1843. Sultán a jeho rodina žili původně v paláci Topkapi, tento středověký palác však postrádal moderní styl a komfort sídel evropských panovníků, po kterém sultán Abdülmecid zatoužil.
Palác je dílem arménského architekta Karabeta Balyana. Stavba byla realizována v letech 1843 až 1853. Sultán se svým dvorem sem přesídlil roku 1855. Vnitřní přepychový interiér je ve stylu pohádkových paláců. Uvidíme zde obdivuhodné množství zlata a těžkých brokátů, velký komplex paláců, pavilonů, mešit, fontán a nádvoří.
Interiér paláce
Celý komplex je rozdělen do čtyř nádvoří a komplexu harému. V největším ceremoniálním sále visí vůbec největší lustr, jaký kdy byl vyroben. Český křišťálový lustr tvoří 750 světel a váží 4,5 tuny. Sultánovi ho darovala britská královna Viktorie. Slavné křišťálové schodiště ve tvaru dvojité podkovy bylo vyrobeno z křišťálu Baccarat, mosazi a mahagonu.
Dále palác zdobí drahé kameny, mramor, egyptský alabastr a porfyr z Pergamonu, benátské sklo a velké množství nejdražších koberců na světě. Součástí komplexu staveb paláce je i Věž s hodinami, která byla postavena na nábřeží Bosporu vedle mešity. Věž byla objednána sultánem Abdulhamid II. a vystavena podle návrhu dvorního architekta Sarkise Balyana v letech 1890 až 1895. Hodiny byly vyrobené francouzskou firmou Jean-Paul Garnier.
V paláci najdeme i muzeum hodin se stovkou exponátů, mezi nimi i hudební automaty, francouzské pozlacené hodiny a i nádherný orloj. Stavba celého paláce stála obrovské sumy peněz a spotřebovalo se na 35 tun zlata. Tyto obrovské náklady přispěly ke zhoršující se finanční situaci Osmanské říše, jejímž následkem došlo k bankrotu říše.
Čtení: Zájezdy do Turecka – srovnání a doporučeníDomov sultánů
Dolmabahçe palác byl domovem celkem šesti sultánů
Dolmabahçe palác byl domovem celkem šesti sultánů, z nichž posledním v řadě byl Abdülmecid. Po vyhlášení turecké republiky se stal palác národním dědictvím Turecké republiky. Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel a první prezident Turecké republiky, používal palác jako prezidentské sídlo po čas svého pobytu v Istanbulu. Zde strávil i poslední dny svého života a v jednom z pokojů paláce 10. listopadu 1938 v 9 hodin 5 minut i zemřel.
Konstrukce paláce obsahuje prvky z období baroka, rokoka a i klasicismu, ve směsi s tradičními prvky osmanské architektury. Na druhou stranu palác zachovává tradiční prvky osmanského palácového života, kde je striktně vyhrazená část mužská, která obsahuje i místnosti pro veřejnou reprezentaci a severní křídlo sloužící jako soukromé obytné prostory pro sultána a jeho rodinu (včetně harému s 8 byty pro manželky sultána, oblíbené konkubíny a matku, každý s vlastním sociálním zařízením). Tyto dvě části jsou odděleny velkou obřadní síní, zakončenou 36 metrů vysokou kupolí.
V paláci je možné navštívit i sbírku olejomaleb, jejímž vrcholem je kolekce obrazů Ivana Aivazovského, kterou vytvořil jako dvorní malíř během svých pobytů v Istanbulu. Z pověření královny matky Bezmi Alem Valide Sultan, byl palác v letech 1853–1855 doplněn barokní mešitou, navrženou Garabetem Balyanem.
