Chcete-li vidět zahrady Versailles v menším provedení, musíte si zajet k městu Apeldorn. Podoba není náhodná, architektem zahrad byl synovec André Le Notra, autora zahrad ve Versailles. Jmenoval se Claude Desgotz. Těmto nádherným zahradám vévodí velkolepý barokní palác. A to vše si nechal postavit a zrealizovat své sny William III. neboli Vilém III. Oranžský a jeho manželka Marie II. Anglická (jeho první sestřenice).
Kdo to je, ten Vilém III.?
Vilém chtěl být nazýván i velkostatkářem - v Nizozemí byl stadtholderem (držitelem několika holandských měst a provincií v Nizozemské republice - ano, čtete správně, republice) a od r. 1689 se stal v Anglii, Irsku a Skotsku králem. Vláda těchto manželů je nazývána vládou Williama a Mary. Jako vyznavač protestanství se účastnil bojů proti Ludvíku XIV. a jeho katolické Francii.
K vládě nad Anglií přišel tak, že prostě přepadl přístav Brixham v zemi svého katolického tchána a zároveň strýce, krále Jamese VII.(Jakuba) a když jeho nizozemská vojska obsadila Londýn, byl James krátce nato sesazen z trůnu a králem se tedy stal Vilém /William/ Oranžský. Tato Vilémova akce se často nazývá „Slavná revoluce“. James byl totiž nakloněn náboženské toleranci a to Vilém a také angličtí protestanti nechtěli připustit.
Ale královských paláců je v Nizozemí víc, kde jsou?
Rod Oranžských měl ve vlastnictví i paláce Soestdijk, v němž žila do r. 2004, tj. přes 60 let, královna Juliana s manželem Bernhardem a také palác Huis ten Bosch, který si zamilovala královna Beatrix a dnes v něm žije její syn, král Willem-Alexander s rodinou. Palác Soestdijk byl však v r. 1971 královskou rodinou předán nizozemskému státu, i když byl užíván až do smrti Juliany a Bernharda.
V současnosti se v něm konají koncerty, módní přehlídky, kulturní akce a je možné navštívit zahrady. Královský palác najdete i v Amsterdamu, na náměstí Dam – ale tam rod Oranžských nikdy nebydlel ani moc nepracoval – ona to totiž byla původně radnice a po porážce a odchodu Napoleona se nevědělo, co s ní, tak ji vnutili královskému rodu, že si ji „může“ opravit a za to taky užívat. Tak se takto vzniklý královský palác využívá k reprezentačním účelům, ale je přístupný i veřejnosti – najdete tam nádherná umělecká díla, fresky, obrazy a sochy. Jen krále ne. Ten přece sídlí a pracuje v Haagu v paláci Noordeinde. Takže tam najdete krále i s rodinou!
Čtení: Zájezdy do Holandska – srovnání a doporučeníA co se tedy stalo s Het Loo, vizitkou královské rodiny?
Interiéry paláce ukrývají vzácné díla
Palác Het Loo, od r. 1686 letní sídlo oranžské dynastie, které máme možnost navštívit díky Královskému zájezdu, má nádherné interiéry ze 17.století, jídelní soupravy, originální nábytek a sbírky umění. Dozvíte se spoustu informací a zajímavostí o královské rodině, konají se tam různé tématické výstavy. Tento palác věnovala v závěti nizozemskému státu královna Wilhelmina s podmínkou, že jej státu ponechá, ale pokud bude monarchie zrušena, pak stát navrátí tento palác královské rodině zpět. Ona sama tam žila do své smrti v r. 1962. Po rekonstrukci byl palác otevřen veřejnosti v r. 1984.
Vystoupíte-li po prohlídce skvostných pokojů na vrchol kolonády, vidíte vše jako na dlani a nepřestanete obdivovat, jak byly zahrady i palác vytvořeny a nedávno i zrestaurovány. Palác Het Loo vás překvapí – ten musíte vidět!
A proč jsou všichni v oranžovém?
Mimochodem, královská rodina je v Nizozemí velmi milována a požívá velké vážnosti a úcty. Je to rod Oranžských – Nassau. Tak jakou jinou barvu by měli Nizozemci uctívat? Vždyť i původní pruh na vlajce byl oranžový a ne červený.
Čtení na podobné témaOslavy králových narozenin: 5 největších zajímavostí oranžové slávy na počest nizozemského monarchyPřečíst
Zkuste se do Nizozemí podívat v době mezinárodních fotbalových turnajů – nejen že na ulicích potkáte lidi v oranžovém oblečení, ale i doma vidíte sedět celé rodiny u televize v oranžových tričkách, s vlaječkami - vidíte to, protože Nizozemci téměř nepoužívají záclony… nebo v Den Královny – dnes už v Den krále - na konci dubna – uvidíte jen oranžovou barvu. Trička, šaty, klobouky, kalhoty, vlaječky, maskoti, všichni se obléknou do oranžové barvy, aby vyjádřili svou loajálnost ke „svému rodu“ Oranžských a vyrazí do ulic radovat se a oslavovat narozeniny krále.
Jak to tedy bylo s tou královskou vlajkou a oranžovou barvou?
Víte, že oranžová barva byla na vlajce nahrazena?
Poprvé se o vlajce oranžovo-bílo-modré mluví v r. 1572 jako o tzv. „princově vlajce“ – myslí se tím princ Vilém I. Oranžský. Ale oranžová barva byla špatně vidět na moři a také z politických důvodů, když Španělsko uznalo nezávislost Nizozemí v r.1648, byl oranžový pruh nahrazen červeným. Tato kombinace inspirovala později i Francouze a dokonce Rusko a další slovanské národy.
Petr I. Veliký byl totiž ve světě tajně na zkušenou, v Holandsku pracoval dokonce r. 1697 jako tesař v Zaandamu! Zajímal se o technický pokrok na západě, o stavbu lodí a systém vojenství. Díky tomu se pak kontaktoval s mnoha důležitými osobnostmi těchto oborů a chtěl, aby se podíleli na pokroku a modernizaci jeho země. Inu je s podivem, na co všechno mělo Holandsko vliv.
