Víte, že…
Minojské sloupy byly vyráběny z cypřišových kmenů a nahoře jsou o dost širší než v základně? To proto, že tehdejší stavitelé obraceli kmeny vzhůru nohama, aby jim znemožnili znovu klíčit.
Nejslavnější památku Kréty a jednu z nejdéle osídlených oblastí na světě si při návštěvě ostrova nesmíte nechat ujít. Opředena mnoha legendami a magickými příběhy vás vtáhne do bájného světa antických bohů, který dodnes žije v naší fantazii…
Rozsáhlé archeologické naleziště leží kousek od hlavního města Heraklionu. První neolitičtí osadníci se zde začali usazovat už v době okolo 7000 let př. n. l. Paláce však ještě stavět neuměli. Základy obřího palácového komplexu vznikly až později, kolem roku 2000 před Kristem. V té době mohl areál pojmout neuvěřitelných 18 000 lidí. V dobách největší slávy, zhruba o 300 let později, zde žilo dokonce až 100 000 lidí.
Pod slovem „palác“ si mnozí z nás představí luxusní sídlo bohatých a mocných. Tehdejší paláce však sloužily všem. Plnily správní a ceremoniální funkce, skladovaly se v nich potraviny, bydleli v nich lidé a byly zde soudy a úřady.
Samotný Knóssos sestával ze čtyř křídel a více než 1000 místností. Plný křivolakých uliček připomíná bludiště. A ne náhodou. Známá legenda o Minotaurovi a labyrintu totiž vznikla právě tady.
Jak praví legendy
Labyrint nechal vystavět král Minos, který tehdy vládnul celé Krétě. Modlil se k bohu moří Poseidonovi, aby mu seslal sněhobílého býka jako důkaz požehnání. Ten tak učinil a král měl na jeho počest zvíře obětovat. Minos si však býka ponechal pro jeho nadprůměrnou krásu.
Poseidon jej ztrestal kletbou, díky které se králova žena do býka zamilovala a počala s ním bájného Minotaura – napůl člověka, napůl býka. Král pak na rady delfských věštců pověřil vynálezce Daidala stavbou labyrintu, ve kterém by krvežíznivého tvora uvěznil.
Král se snažil existenci Minotaura utajit a uvěznil Daidala s jeho synem Ikarem ve věži. Geniální Daidalos pak vyrobil křídla z vosku a ptačího peří a z vězení společně uletěli. Příběh však končí tragicky. Ikarus navzdory radám otce letěl výš a výš, až se přiblížil Slunci natolik, že roztavilo vosk v jeho křídlech a zřítil se k zemi.
Utrpení definitivně ukončil athénský hrdina Theseus, který za pomoci princezny Ariadny Minotaura zabil.
Pád a znovuzrození Minojské kultury
Město Knóssos nejspíš přežilo dokonce výbuch vulkánu Thera, který roztříštil nedaleký ostrov Santorini. Podobně jako většina osad na Krétě ale bylo definitivně zničeno kombinací zemětřesení, požárů a zejména vpádů Mykénců. Od roku 1200 př. n. l. neexistují žádné důkazy o existenci Minojské civilizace.
Po více než 3000 let přežíval Knóssos jen v legendách a příbězích. Koncem 19. století objevil ruiny starodávného města krétský obchodník s příznačným jménem Minos Kalokairinos. Britští archeologové pak postupně odkryli a částečně zrenovovali oblast do dnešní podoby.