Každé město má svoje hlavní náměstí, svoje srdce, odkud začínají a kam ústí hlavní ulice a kde se shromažďují jeho obyvatelé v časech radosti nebo smutku. V Petrohradu je tímto srdcem města bezpochyby Palácové náměstí.
Díky tomu, že založení Petrohradu bylo pečlivě naplánováno, Palácové náměstí a budovy, které k němu patří, představují unikátní ucelený architektonický prostor.
Náměstí je ohraničeno ze severu a východu budovami Ermitáže, ze západu Alexandrovským sadem u budovy Admirality a z jihu půlkruhovou budovou Generálního štábu s vítězným obloukem vedoucím až na Něvský prospekt.
Nedaleko se nachází také stanice metra Admiraltějskaja, která se pyšní hloubkou 86 metrů, což z ní dělá nejhlouběji uloženou stanici metra nejen v Petrohradu, ale i v celé Ruské federaci.
Historie náměstí
Proběhlo zde mnoho demonstrací v minulosti i současnosti
Když bylo město roku 1703 Petrem Velikým založeno, první osídlení bylo v oblasti Zaječího ostrova na druhém břehu Něvy. Oblast dnešního Palácového náměstí bývala zpočátku travnatou loukou, kde se mohlo umístit dělostřelectvo v případě útoku na město z moře.
Později sem byly odkládány součástky pro stavbu lodí z nedaleké loděnice. Postupně, jak se město rozrůstalo a rostlo, vznikla zde plocha, odkud se rozbíhaly první tři petrohradské ulice. Pásl se tu dobytek, probíhala vojenská cvičení, ale i různé oslavy a svátky spojené s trhy a ohňostroji.
Náměstím v pravém slova smyslu se místo stalo v polovině 18. století, kdy bylo vydlážděno, a především byla vystavěna budova, jejíž celková plocha dosáhla 9 hektarů, Zimní palác. Konečnou podobu náměstí dal především architekt Carlo Rossi, který ho uzavřel půlkruhovým Generálním štábem.
Náměstí bylo svědkem mnohých dramatických událostí. Například nechvalně proslulá Krvavá neděle v lednu 1905, kdy se původně poklidná demonstrace nespokojených petrohradských dělníků zvrhla v masakr, který si vyžádal asi 130 mrtvých a tisíce zraněných.
Další dramatickou událostí byl útok na Zimní palác při Říjnové revoluci 1917. I když dobové filmy často zpodobňují tuto událost jako krutou bitvu, bolševici nenarazili na velký odpor a poměrně snadno budovu obsadili.
Slavná Ermitáž
Název náměstí dal Zimní palác, zimní sídlo ruských carů od doby Kateřiny Veliké až do pádu carského režimu. Jižní průčelí paláce směřuje na náměstí a je tu také hlavní vchod do jedné z nejslavnějších uměleckých galerií na světě, Ermitáže, která dnes v paláci sídlí.
Pokud byste chtěli vidět všechny exponáty, které Ermitáž vlastní, ať už ve stálých sbírkách, nebo depozitářích, trvalo by vám cca 6 let je všechny obejít a prohlédnout si je. Ermitáž je známá hlavně obrazy, slavné jsou sbírky západoevropského umění, ale nachází se zde i numismatické oddělení a obrovská sbírka starořímských soch.
Víte, že...
V Ermitáži narazíte na speciální strážce a „ochránce“ muzea. Je to asi padesát koček, které se starají o to, aby se v historických budovách nepřemnožily myši. Každá je pečlivě registrovaná, očkovaná a má svoje jméno.
Alexandrův sloup
Uprostřed náměstí se nachází Alexandrův sloup postavený na památku vítězství nad Napoleonem Bonaparte. Monumentální sloup je vysoký 47,5 metru a váží úctyhodných 600 tun. Je vytvořen z kusu červené žuly z dnešního Finska a do Petrohradu musel být převezen speciální lodí.
Zakončen je postavou anděla, která má představovat archanděla Michaela, ochránce ruských carů, šlapajícího na hada, symbol zla. Anděl je vysoký 4,25 metru a drží téměř 6,5metrový kříž. Obličej anděla měl být vytvořen podle tváře cara Alexandra I., vítěze nad Napoleonem. Tvůrcem sloupu byl Francouz August Montferrand, který projektoval i stavbu majestátního chrámu svatého Izáka. Tento žulový monolit je svého druhu největší na světě.
Zajímavostí je, že není nijak speciálně upevněn v zemi, drží vlastní vahou. Instalace trvala necelé dvě hodiny a při zvedání sloupu asistovalo cca 2 400 osob.
Říká se, že obyvatelé Petrohradu stabilitě sloupu příliš nedůvěřovali, a tak aby jim stavitel dokázal, že sloup opravdu bezpečně stojí, každý den se okolo sloupu procházel.
Čtení na podobné téma10 důvodů, proč navštívit Petrohrad: Syrově pohádkové místo, které musíte poznat!Přečíst
Generální štáb
Náměstí je z jižní strany uzavřeno půlkruhovou budovou Generálního štábu, jejíž celková délka činí úctyhodných 580 metrů, což z ní dělá budovu s nejdelším průčelím na světě. Obě křídla budovy jsou spojena vítězným obloukem s válečným vozem taženým šestispřežím, postaveným opět na počest vítězství nad Napoleonem.
Pokud chcete mít opravdu krásný pohled na Palácové náměstí a Ermitáž, tak je nejlepší přijít od Něvského prospektu právě tímto obloukem. V minulosti zde opravdu sídlil generální štáb a vrchní velitelství armády, dnes je v polovině budovy jedna z poboček Ermitáže. Můžete tam zhlédnout třeba mistrovská díla impresionistů.
Alexandrovský sad
Zahrada pojmenovaná podle cara Alexandra II., za jehož vlády byla slavnostně otevřena, tvoří západní okraj náměstí. Dodnes je to oblíbené místo procházek a relaxace. V parku se nachází fontány, dětské prolézačky i květinové ornamenty.
Zahrada sousedí s budovou Admirality s fontánou, o které se říká, že pokud hodíte do fontány zády k Admiralitě drobnou minci a něco si při tom přejete, určitě se vám to vyplní. Nedaleko se nachází také úchvatná katedrála svatého Izáka a symbol Petrohradu, slavná socha Petra Velikého, Měděný jezdec.
Co tu můžete vidět a zažít?
Náměstí je opravdu srdcem severního „hlavního města“. V období bílých nocí tady probíhají koncerty pod širým nebem.
V květnu na Den vítězství zde probíhá slavnostní vojenská přehlídka, v prosinci je tu instalován největší vánoční strom ve městě a na Silvestra náměstí ožívá novoročními oslavami a úchvatným ohňostrojem.
Čtení na podobné témaOslavy dne vítězství v Moskvě: velkolepá připomínka boje proti nacismu, emotivní vzpomínky na blízké i přehlídka ruské sílyPřečíst
V lednu si město připomíná téměř 900 dní trvající blokádu a následné osvobození další velkou vojenskou přehlídkou. Ať přijedete v kterémkoliv ročním období, Palácové náměstí vás vždy ohromí.
