Ve vnitřní části německé metropole se nachází protestantský kostel, který byl vystavěn na památku pruského krále a německého císaře Viléma I. Jeho vnuk Vilém II. se rozhodl tento kostel věnovat svému dědovi, zesnulému historicky prvnímu německému císaři. Pokud byste měli zájem svatostánek navštívit a zeptat se na cestu, tak jeho německý název zní: „Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche“.
Tato stavba v novorománském slohu byla dokončena roku 1895. Původní kostel byl v průběhu II. světové války téměř zničen při bombardování spojenci RAF. Po válce byla na torzo poničené věže přistavěna nová budova kostela. Původní ruina se stala protiválečným pomníkem.
Jelikož se jedná o protestantský kostel, není zasvěcen žádnému světci. Katolické kostely musejí mít nějakého patrona, který byl v minulosti prohlášen za svatého, ale protestantské ne. Z toho důvodu je tento pojmenován po císaři, jenž nikdy za svatého prohlášen nebyl.
Císař Vilém I.
Vilém I. Pruský byl pruský král a později i první německý císař. Narodil se roku 1797 jako druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma III. V době služby v pruské armádě se několikrát zúčastnil bojů s Napoleonem. Po smrti otce se jeho starší bratr Fridrich Vilém IV. stal králem a on korunním princem, neboť bratr neměl žádné potomky.
Později krále postihla mrtvice, což vedlo ke ztrátě řeči a postupnému omezování mozkových funkcí. Nemohl tedy vládnout, proto se Vilém I. stal regentem. Roku 1861 zemřel a Vilém I. se stává pruským králem. Ten krátce po své inauguraci jmenoval do funkce kancléře Otta von Bismarcka, kterému je přičítána hlavní zásluha o sjednocení Německa.
Za vlády Viléma I. došlo k válce prusko-rakouské, ve které zvítězil, a postupně obsazoval další německé země. Prusko se tak stalo vedoucím státem tzv. Severoněmeckého spolku. Prakticky všechny války Prusko vyhrávalo a díky obrovské politické aktivitě Bismarcka získal Vilém I. dědičný titul německého císaře.
Tím vzniklo Německé císařství, kterému vládl do své smrti roku 1888. Poté se císařem stal jeho syn Fridrich III., který však svého otce přežil o pouhých 99 dní. Následně na německý trůn nastoupil již zmíněný Vilém II.
Historie kostela v číslech
Původní kostel na tomto místě stával do roku 1943, kdy byl velmi zásadně poničen při bombardování. Vilém II. velmi obdivoval svého dědu Viléma I., proto výběr místa i architektů provedl s velkou pečlivostí. Rozhodl se pro nejslavnější stavitele své doby a nechal postavit kostel o rozloze 2 740 m2 s věží 113 metrů vysokou.
Do svatostánku se v té době vešlo až 2 000 věřících. Základní kámen byl položen 22. 3. 1891 v den Vilémových narozenin. Stavba kostela byla mimořádně nákladná, ale byla podporována samotným císařem. Mělo se jednat o skutečně honosnou budovu. Ta ve své původní podobě setrvala cca 50 let.
Hrdina národa a přístavba nového kostela
Základními prvky jsou beton, sklo a ocel
Po válce se objevily názory, aby se trosky kostela nechaly zdemolovat, proti čemuž se ostře postavila německá veřejnost. Hrdý národ stále vidí ve Vilémovi sjednotitele Německa a velkého národního hrdinu. Proto byl na ruinu původní věže přistavěn nový moderní kostel. Základními prvky jsou beton, sklo a ocel. Do betonových stěn jsou umístěna modrá skleněná okna se žlutými, zelenými a červenými prvky.
Uvnitř se pak před oltářem vyjímá velká socha ve tvaru kříže. Kříž na vlastním oltáři je potom vyroben z pravého stříbra. Celkově je interiér velmi bohatě vyzdoben. Vzácné jsou i varhany obsahující téměř 5 000 píšťal. Z nástěnných maleb je třeba zmínit zobrazení protestantských mučedníků, kteří zemřeli v období nacismu.
Další zajímavostí je i Stalingradská Madona jako symbol naděje a smíření. A třetím významným uměleckým dílem je ikona Panny Marie z Volgogradu. A pokud kostel navštívíte, určitě se nezapomeňte podívat na nádherný mozaikový strop.
Vstupní část, ve které byla definitivně ukončena rekonstrukce roku 1997, obsahuje nádhernou mozaiku zobrazující boj archanděla Michaela s drakem. Ostatní mozaiky pak ukazují zejména německou a protestantskou historii.
Praktické informace
Kostel se nachází v centru německé metropole a je lehce dostupný hromadnou dopravou. Můžete využít některou z podzemních či nadzemních linek berlínského metra a vystoupit ve stanici Zoologischer Garten nebo Kurfürstendamm. Otevřeno pro veřejnost je denně od 9.00 do 19.00. V neděli se ale konají bohoslužby.
Dobré je návštěvu naplánovat na sobotní večer, neboť zde od 18 hod. většinou probíhají nějaké koncerty. Ty význam tohoto, pro Němce důležitého místa, ještě více umocňují.
