Víte, že…
K rozebírání výzdoby Pantheonu docházelo mj. na popud tehdy vládnoucích představitelů z rodu Barberini? V Římě se proto začalo říkat, že „quod non fecerunt Barbari, fecerunt Barberini“, tedy „co neudělali barbaři, udělali Barberiniové“.
Pantheon je nejzachovalejší antickou stavbou v Římě. Nachází se na náměstí Piazza della Rotonda a díky své mohutnosti je považován za nejvýznamnější doklad římského stavitelství.
Pantheon v překladu znamená nejsvětější místo, přičemž pan znamená všichni a theos znamená bůh. Původně zde stála svatyně s pravoúhlým půdorysem, tu však zničil požár. Dnešní podoba Pantheonu pochází z roku 125 (některé zdroje uvádějí 128), kdy byla na příkaz císaře Hadriána dokončena nová stavba.
Jak stavba vypadá?
Už zvenku si uděláte představu o obrovských rozměrech kopule na vrcholku budovy. Tato kopule je považována za velmi výrazný architektonický počin římských stavitelů, neboť se jedná o největší klenbu, jaká byla kdy postavena.
Světlo se dovnitř dostává přes tzv. okulus, což je 9 metrů široký otvor v klenbě, který zároveň měl i důvod duchovní, neboť umožňoval přítomným rozjímat při pohledu na nebesa. Zajímavých je i dvacet dva děr v mramorové podlaze, které slouží k odvádění vody.
Pantheon tvoří velká kruhová dvorana s přilehlou vstupní předsíní, která se může pochlubit šestnácti monolitickými sloupy s korintskými hlavicemi. Tyto sloupy dosahují výšky 12 metrů a jsou zachovány z předchozí svatyně, jsou vždy z jednoho kusu kamene.
Co je uvnitř Pantheonu?
Dnes se zde nacházejí například hrobky králů Viktora Emanuela II. a Umberta I. či hrobka Raffaela. Pantheon byl několikrát vyloupen a poničen. Naštěstí prostor ve štítu portálu nade dveřmi je stále ozdoben bronzovým reliéfem a také obrovské bronzové dveře zůstaly zachovány.
Dnes Pantheon vypadá jako v druhém století, jen mramorová výzdoba interiéru není zcela původní. Navštivte velkolepý Pantheon, který vám dá tu nejlepší představu, jak kdysi vypadal antický Řím.
