Víte, že...
Hlavní terasa bývala tzv. řeckým divadlem, kde se pod širým nebem odehrávalo nejedno divadelní představení?
Původně městské sídliště netradičně zasazené do kopcovitého terénu, nyní park s neuvěřitelnou architekturou. Parc Güell je dalším velkolepým dílem architekta Antoni Gaudího, které si při návštěvě Barcelony rozhodně nenechte ujít.
Psal se rok 1900, když A. Gaudí dostal zakázku vyprojektovat rodinné sídliště na obrovském pozemku v místě Montaña Pelada (Holá hora) s výhledem na moře. Původní plány dokonce hovoří o 60 parcelách včetně silnic a viaduktů. Zakázku Gaudí obdržel od svého mecenáše a celoživotního přítele Eusebi Güella, pro kterého již v minulosti stavěl. V Barceloně naleznete např. jeho Palau Güell nedaleko známé ulice Las Ramblas.
Ze sídliště parkem
Gaudího umění je zde na každém kroku
První sídla a domy jsou na pozemku na počátku 20. st. osídleny právě rodinou E. Güella či architektem Gaudím a jeho příbuznými. Větší zájem o koupi dalších domů však nový projekt nevyvolal. Složité podmínky prodeje, zastaralé smlouvy, chybějící doprava k pozemkům či příliš exkluzivní povaha místa, to vše způsobilo, že původní plány projetku nebyly zcela realizovány.
I přesto zde vznikly neuvěřitelné architektonické skvosty, kterými se Barcelona ráda pochlubí. Po smrti mecenáše Eusebi Güella město odkoupilo pozemky a místo bylo v roce 1926 označeno jako Městský park.
Sídlo, kde bydlela rodina Güellů se později přeměnilo na školu a dům Gaudího je dnes navštěvovaným muzeem s názvem Casa Museo Gaudí. Velkým lákadlem pro turisty je už jen samotný hlavní vchod do parku. Nachází se zde okázalé schodiště, které ústí do majestátního sloupoví o 84 sloupech, jejíž stropy jsou zdobeny malými kopulemi s tradiční katalánskou mozaikou. Strop zároveň tvoří také velkorysou terasu, která je lemována souvislými lavičkami připomínajícími jednu velkou vlnu.
Salamandr: Hlavní symbol parku
Symbolem Gaudího díla v parku Guell je salamandr
Uprostřed schodiště se nachází dnes nejoblíbenější symbol parku, drak či salamandr pokrytý jak jinak než katalánskou mozaikou Josepa M. Jujola. Kromě okrasných prvků, myslel architekt Gaudí také na funkčnost projektu a do sestavy terasy, sloupů a schodiště zabudoval potrubí, které odvádělo dešťovou vodu do podzemní cisterny. Z ní pak voda odtékala a byla čerpána salamandrovou tlamou ven.
Čtení: Zájezdy do Barcelony – srovnání a doporučeníGaudí versus příroda
Gaudí vždy stavěl s respektem k přírodním zákonům a přizpůsoboval svá díla konkrétnímu terénu tak, aby příliš do přírody nezasahoval či ji nějak nezastiňoval. Chtěl, aby jeho dílo splynulo s okolím a tvořilo tak jeden celek. Jeden z nejlepších příkladů organické architektury je otevřená sloupová řadová síň, která je opět inspirována mořskou vlnou. Jedná se o umělecké dílo tesané do kamene a přitom působí velmi přirozeně, jakoby jej sama příroda stvořila.
Je libo relax?
Odpočinek s výhledem na Barcelonu
V Parku Güell tedy naleznete jak spoustu působivých uměleckých děl, tak také přívětivou přírodu, která Vás obejme a nechá relaxovat. Park se stal vyhledávaným místem k odpočinku pro turisty, ale také místem ke sportování či scházení se s přáteli pro Barceloňany.
Nakonec je tedy dobře, že původní záměry, vybudovat na tomto místě sídliště, nebyly realizovány, co říkáte?