V Postupimi, která leží jen několik kilometrů od Berlína, se nachází velké množství památek včetně těch zapsaných na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ačkoli toto město není příliš často navštěvováno českými turisty, což je škoda, každý o něm slyšel minimálně v hodinách dějepisu.
Vezmeme-li 2 nejvýznamnější památky města, pak můžeme jmenovat zámek Cecilienhof, v němž se konala slavná postupimská konference, která změnila osudy milionů lidí téměř na celou druhou polovinu minulého století. Tento zámek ale není příliš honosný ani reprezentativní a nebýt této slavné historické události, asi by se o něm moc nemluvilo. Daleko větší, hezčí a celkově velkolepější je zámek Sanssouci s nádhernými zahradami v parkové úpravě.
Zámek Sanssouci
Zámek nechal vybudovat pruský král Fridrich Veliký, ale v té době se nejednalo o příliš reprezentativní areál. Král měl zájem spíše o objekt, ve kterém mohl vést filosofické diskuse, než o velkolepé letní sídlo. Později pak král Fridrich Vilém IV. nechal vybudovat další objekty, celý areál rozšířil v barokním stylu, přičemž se inspiroval především francouzskými architekty.
Zámek se někdy pyšní přezdívkou Německé Versailles. Tak jak byl v minulosti upravován zámek a jeho funkce, tak probíhaly různé změny i v přilehlém parku.
Čtení na podobné témaZámek Sanssouci: letní sídlo krále Fridricha II. VelikéhoPřečíst
Objekty v parku
Již za vlády Fridricha Velikého byla v blízkosti nového zámku vybudována Velká fontána. Mezi další objekty z tohoto období můžeme jmenovat např. Obrazárnu, Neptunovu jeskyni, Čínský čajový pavilon, Chrám přátelství, Antický chrám, Obelisk a další. Fridrich Vilém IV. pak objekt nechal rozšířit především o římské lázně či protestantský kostel.
Ale i v okolí parku můžete nalézt zajímavé památky, které se sice nenachází přímo v areálu Sanssouci, ale dojdete k nim bez problémů pěšky. Jsou to například větrný mlýn, Belveder, Dračí dům, Oranžerie či zámek Charlottenhof.
Čtení: Zájezdy do Německa – srovnání a doporučení1. Velká fontána
Nedaleko zámku najdeme Velkou fontánu, kterou lemují mramorové sochy osmi božstev spolu se čtyřmi elementy (oheň, voda, vzduch a země). Tyto sochy jsou dílem francouzských architektů. Fontána je jakýmsi vstupním místem do zahrad, resp. do parku. Jedná se o dominantu areálu, od které vedou cesty ke všem objektům Sanssouci.
2. Římské lázně
Celý areál Sanssouci do určité míry připomíná antickou architekturu, proto zde v letech 1829–1840 nechal pruský král Fridrich Vilém IV. postavit římské lázně. Budova lázní připomíná historickou vilu, která spolu s malým čajovým pavilonem tvoří systém staveb spojený pergolami a arkádami s vnitřními prostorami, osázenými zelenými porosty.
Ačkoli místo nikdy nesloužilo jako lázně, architekt Schinkel se při jejich stavbě inspiroval přímo v Itálii. Jeho představou bylo vytvořit místo s pravou italskou romantickou náladou. Velmi reprezentativní je hned vstupní atrium, ve kterém se nachází obrovská skleněná vana.
3. Zahrada
Velkou část zahrady tvoří vinice, ale naleznete zde mnoho botanických skvostů. V barokní květinové zahradě se nachází záhony, živé ploty a různé druhy stromů. Jenom ovocných stromů zde roste cca 3 000. V mnoha sklenících je možné obdivovat pomerančovníky, broskvoně či banánovníky.
U východního vchodu stojí sochy bohyně Flory a Pomony, které symbolizují spojení zeleninové, ovocné a květinové zahrady. Král Fridrich Veliký zde totiž nechal založit i zeleninovou část, což také poukazovalo na jeho smysl pro kombinaci luxusu a užitku. Zelenina se v zámeckém areálu samozřejmě dávno nepěstuje.
4. Terasy
Vinné terasy zde nechal vystavět už Fridrich Veliký, který holdoval vínu. V 18. století bylo velmi moderní inspirovat se francouzskými architekty, a král navíc nechal svah rozdělit do šesti teras, aby se při pěstování vinné révy co nejvíc využilo slunečního svitu.
Víno se zde pěstuje dosud, réva byla dovezena z jižní Evropy, dále zde byly vysázeny fíkovníky a nádherně tvarované tisy. Samozřejmostí je i udržovaný trávník. V současné době jsou terasy velmi oblíbeným místem na pořizování romantických fotografií.
