Peloponés můžeme bez nadsázky nazvat nejbohatší pokladnicí všeho, co je pro Řecko tolik typické. Najdeme zde především ty nejvýznamnější památky napříč celou slavnou řeckou historií, ale nejen je. Peloponés láká i k návštěvě plážových či horských středisek, přírody a navíc se zde produkuje jeden z nejkvalitnějších olivových olejů či těžká řecká vína.
Hovořit o Peloponésu jako o poloostrově již není od roku 1893 zcela přesné. V tomto roce byl totiž dokončen Korintský průplav, jenž Peloponés technicky oddělil od pevniny a ten se tak doslova stal ostrovem, a to hned největším řeckým. Jaké klenoty tedy Peloponés ukrývá?
Peloponés: Pelopův ostrov
Peloponés je spjat s těmi nejznámějšími mytologickými postavami. Téměř každé město či místo se může pochlubit tím, že zde působil některý z bohů či bájných hrdinů. Najdeme zde stopy Héraklea, Persea, Oidipa, Sýsifa či Tantala.
V Mykénách se setkáme s Agamemnonem, Klytaimnéstrou, Ifygénií či Orestem. Ve Spartě pak s Helenou a Méneláem. Nicméně pro Peloponés byl tím nejdůležitějším hrdinou Pelops, po kterém dostal celý poloostrov své jméno. Pelops se jednoho dne zamiloval do Hippodameie, dcery píského krále. Oinomaos měl však podle věštby zemřít díky svému zeti, a proto se rozhodl dát svou dceru jen tomu, kdo nad ním vyhraje v závodech na voze.
Olympští bohové darovali Oinomaovi neporazitelnost, proto jej Pelops mohl přemoci pouze lstí. Podplatil Oinomaova vozataje Myrtila, aby mu povytáhl kolík z kola a způsobil tak svému pánovi smrt. Pelops se se svou láskou Hippodameiou oženil, jeho osudovou chybou však bylo, že se svého bývalého spojence Myrtila zbavil. Ten těsně před svou smrtí proklel jeho i jeho potomky, mezi nimiž byl například i Agamemnon či Héraklés.
Starověk: Mykény, Olympie, Epidaurus a jiné
Jednu z prvních historicky důležitých rolí zahrál Peloponés v mykénském období, kdy zde byla soustředěna celá vyspělá civilizace. Jejím hlavním centrem byly Mykény na severovýchodě poloostrova, kde najdeme známý hrad se Lví bránou či Átreovu pokladnici.
Další centra starověkého světa se nacházela v Epidauru, kde můžete navštívit nejlépe zachované starověké divadlo, v Týrintu hrad s kyklópskými hradbami a v Korintu se nechat přenést do doby, kdy zde bývalo hlavní město celého Řecka.
Mezi nejnavštěvovanější památky Peloponésu patří bezesporu i Olympie se svým slavným sportovním stadionem, na němž se odehrávaly olympijské hry. Obdobné panhelénské slavnosti se ve starověku konávaly i v Isthmii a v Némeji, obě místa jsou v blízkosti Korintu. Z Leonidovy Sparty či Nestorova Pylu se toho bohužel mnoho nedochovalo, přesto si tato místa atmosféru tehdejší slávy ponechala až do dnešních dnů.
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučeníStředověk: List morušovníku
Ve středověku se Peloponésu říkalo Morea, svým tvarem totiž připomíná morušový list. Celý poloostrov byl ve středověku rozdělen na sféry vlivu Byzantinců, Franků a Benátčanů. Nejzřetelnější stopy po Benátčanech najdeme ve městě Nafplio, kde nechali postavit 3 nedobytné pevnosti a vstupní bránu se lvem svatého Marka, symbolem domovských Benátek.
Nad starověkým Korintem se tyčí pevnost Akrokorint, kde se v podobě několika neprostupných hradeb nejvíc podepsali Frankové. Byzantinci si své sídlo založili ve městě Mystra, které se nachází v blízkosti starověké Sparty a dnes je památkou zapsanou na seznam UNESCO.
V roce 1571 se u Peloponésu odehrála jedna z nejdůležitějších námořních bitev středověku. Konkrétně u Lepanta porazila křesťanská Svatá liga Osmanské Turky. Této bitvy se zúčastnil i Miguel de Cervantes, který zde dokonce přišel o ruku.
1821: Počátek moderního Řecka
Když v roce 1458 dobyli Osmanští Turci Konstantinopol a zanedlouho poté si podmanili celé území tehdejší Byzantské říše, byl Peloponés územím, kde se místní obyvatelé odmítali vzdát a po celou dobu „turkokracie“ zde probíhala více či méně organizovaná povstání proti okupantům.
Přesně 25. března 1821 byla v horské Kalavrytě patraským metropolitou pozvednuta vlajka povstalců, čímž začal téměř sedmiletý boj za svobodu Řeků. Ten byl završen námořní bitvou u Navarina. V roce 1828 se Řecko stalo samostatným a nezávislým státem, jehož hlavním městem bylo určeno peloponéské Nafplio. Zde sídlil řecký svobodný parlament až do roku 1934, kdy bylo centrum státu přeneseno do Athén.
Městečko Kalavryta si svou historickou úlohu zahrálo podruhé během 2. světové války. Němci, kteří Peloponés okupovali, si byli velmi dobře vědomi symbolického významu města pro odbojné a nepoddajné Řeky. Proto sem 13. prosince 1943 vtrhly německé jednotky a všichni muži nad 15 let byli hromadně popraveni. Z Kalavryty se tak stalo pietní místo na památku těch nejtěžších chvil v novodobé řecké historii.
Patra: Hlavní město ožívá masopustem
Největším městem na celém poloostrově je se svými 250 000 obyvateli Patra. Najdeme zde také druhý největší řecký přístav, hned po Pireu. Z mezinárodního hlediska je však patraský přístav o něco důležitější, je odtud totiž zajišťováno pravidelné spojení s několika italskými přístavy.
Patra je proslulá díky konání každoročního masopustního karnevalu, který probíhá 2 týdny a končí v neděli před první postní nedělí. Jedná se o největší karneval v Řecku a pravděpodobně i na Balkáně. Nejvýznamnější památkou celé Patry je kostel svatého Ondřeje, který pojme asi 5 500 návštěvníků a vyrostl na místě, kde byl podle legendy v roce 69 ukřižován svatý Ondřej.
Peloponéská turistická letoviska
Turisticky nejnavštěvovanější letní letovisko na Peloponésu je Tolo u Nafplia. Zde se nejen nabažíte krásných písečných pláží, ale je to i výborný výchozí bod jak pro návštěvu těch nejdůležitějších peloponéských památek (Mykény, Nafplio, Epidaurus), tak i blízkých ostrovů jako je Hydra, Poros či Spetses.
Další Čechy vyhledávanou lokalitou je pláž Kalogria. Je to buď malé letovisko Niforeika, ležící asi 20 kilometrů od Patry nebo oblast Lakopetra. Co by v Řecku jen málokdo čekal, je lyžařské středisko v pohoří Chelmos (2 355 m. n. m.), kde jsou jednotlivé sjezdovky pojmenovány podle mytologických postav (např. Elektra, Antigona apod.)
Poklady ostrova: Víno a olivový olej
Již Homér charakterizoval Peloponés jako „plný vinic“. Jedinečným a originálním vínem z Peloponésu je Mavrodafni pocházející z vinařství Achaia Clauss z blízkosti Patry. Je to víno červené, dezertní, velmi sladké.
V okolí Nemeje se vyrábí víno svatého Jiří Ajiorjitiko, jedno z nejurozenějších řeckých černých odrůd vína, s aroma po bobulových plodech.
Nejlepší peloponéský a jeden z nejlepších řeckých olivových olejů se vyrábí v Kalamatě na jihozápadě poloostrova. V této oblasti se urodí až 50 000 tun oliv a z 95 % se vyrábí extra panenský olivový olej. Ke kvalitě výrazně přispívají vynikající klimatické podmínky a téměř 3 000 hodin ročního slunečního svitu.
