Ačkoli máme hlavní město Německa téměř za humny, nelze říci, že ho čeští turisté hojně navštěvují. A pokud už se někdo např. cestou na dovolenou na Rujánu v Berlíně zastaví, pak se projde po některé z obchodních tříd, a to je všechno. O tom, že zde existuje Muzejní ostrov, ví skutečně málokdo. A jaké skvosty se na tomto ostrově nacházejí, o tom většina Čechů nemá ani ponětí.
Možná je to způsobeno i nedostatečnou propagací z německé strany, proto je třeba zájemce o kulturu s těmito místy seznamovat. Jak sám název napovídá, jedná se o místo, na kterém se koncentrují muzea. To nejmladší z nich bylo založeno roku 1930 a nazývá se Pergamonské (v originále Pergamonmuseum).
Skládá se ze tří částí – obsahuje sbírky klasického antického umění, dále zde sídlí Muzeum starověkého Blízkého východu a poslední dobou je velmi navštěvována i třetí část, Muzeum islámského umění. Celé Pergamonské muzeum je od roku 1999 zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Pár slov o historii
Tato monumentální budova působí jako mezopotámský chrám, ale byla vystavěna ve stylu pruského neoklasicismu. Jedná se v pořadí již o druhou budovu, která musela být větší než první, neboť na přelomu 19. a 20. století došlo k velkým vykopávkám na Blízkém východě, které Němci chtěli ukázat národu a světu. Podle původních plánů měla budova mít 3 křídla spojená kolonádou, k čemuž ale z důvodu vypuknutí I. světové války nedošlo.
Tato velkolepá budova byla dostavěna a pro veřejnost otevřena až roku 1930 s tím, že na konci II. světové války byla uzavřena. Němci nestihli ukrýt vystavené exponáty, proto jich mnoho bylo poškozeno při bombardování. Něco bylo odvezeno do Sovětského svazu, postupně ale byly artefakty vráceny.
Ke sjednocení sbírek došlo ale až roku 1990, kdy byl opět sjednocen Berlín, resp. celé Německo. Od té doby průběžně dochází k rekonstrukcím muzea a průběžně jsou některé jeho části pro veřejnost uzavřeny. I tak toho ale zde můžeme obdivovat mnoho.
Na co se můžete těšit?
Zřejmě nejvýznamnějším artefaktem je Pergamonský oltář. Ten stál původně na terase akropole v Pergamonu (odtud i název celého muzea) a odhaduje se, že je z roku 170 př. n. l. Je na něm znázorněn zápas gigantů a bohů, jenž symbolizoval válku mezi pergamskými Řeky a barbarskými Galaty. Oltář odkryla pruská expedice koncem 19. století.
Další památkou nevyčíslitelné hodnoty je Trhová brána z Milétu. Ta vznikla někdy v průběhu 2. století a sloužila jako přechod mezi agorou a tržištěm v antickém Milétu. Skvostem muzea je i Ištařina brána, jež stávala v Babylonu. Byla vystavěna koncem 6. století a zasvětili ji babylonské bohyni plodnosti, lásky a války Ištar. Dosud na ni můžete obdivovat modré glazované cihly s motivy draků a býků.
Ze sbírek Muzea islámského umění pak stojí za zmínku komnata z Aleppa. Ta obsahuje nejstarší dochované dřevěné panely z dob Osmanské říše. Komnata vznikla na počátku 17. století a sloužila jako přijímací místnost křesťanské rezidence ve městě Aleppo, nacházejícím se na území současné Sýrie.
Praktické informace
Muzeum se nachází na Muzejním ostrově téměř na břehu řeky Sprévy. Pokud se rozhodnete vypravit se sem veřejnou dopravou, nejlepší je využít berlínského metra linky U6 a vystoupit na stanici Friedrichstrasse nebo jet linkou S1, S2 či S25 a vystoupit na stejnojmenné stanici. V blízkosti se nachází i přestupní uzel Hackesher Markt.
Na prohlídku muzea se můžete vypravit každý den. Otevřeno je denně od 10.00 většinou do 18.00. Pouze ve čtvrtek jsou otevírací hodiny prodlouženy až do 20 hodin. Vstupenky se prodávají nejpozději 30 minut před uzavřením. Základní samostatné vstupné do Pergamonského muzea činí 12 EUR. Existuje i zlevněné vstupné, ale spíše se doporučuje koupit si kartu, která platí pro návštěvu více berlínských muzeí v průběhu několika dní.
