Tak jako každý dobrý vládce, tak i císař Theodosios II. dal vybudovat kolem Konstantinopole v první polovině pátého století hradby, dodnes nesoucí jeho jméno Theodosiánké. Že se jednalo o pevné hradby svědčí i fakt, že podstatná část těchto hradeb v délce téměř 6 kilometrů se nám zachovala až do dnešního 21. století.
Historie hradeb
Tyto hradby se pokoušel v historii dobýt nemalý počet dobyvatelů, ale podařilo se přes ně dostat do města jen vojsku čtvrté křížové výpravy v roce 1204, vedené benátským dóžetem Enricem Dandolem a následně pak Osmanům, vedeným Mehmedem Dobyvatelem roku 1453. I ten však při dobývání města propadal panice a beznaději, že se mu město dobýt nepovede a nebýt uherského inženýra Urbana a jeho obrovského děla, asi by se dnes dějiny psaly jinak.
Součástí těchto Theodosiánských hradeb byla i velkolepá Zlatá brána, která se nacházela na cestě vedoucí ze západu do města na začátku Via Egnatia. Nazvána byla podle pozlaceného křídla - Zlatá brána. Za ní byla ve 13. století vybudována pevnost k obraně města. Po dobytí Konstantinopole v 15. století dal sultán Mehmed II.
Dobyvatel pevnost roku 1457 přestavěl, přidal tři nové věže ke čtyřem stávajícím a vytvořil pevnost o sedmi věžích, jejíž stěny utvořily tvar pěticípé hvězdy. Od té doby nese název Yedikule Hisar - Pevnost sedmi věží a je třetí největší pevností v Istanbulu. Po většinu osmanského období sloužila jako tvrz, pevnost, pokladnice, trezor k uchování důležitých dokumentů, zbrojnice ale i jako vězení.
Vězení
Velvyslanci zemí, které byly zrovna ve válce s osmanskou říší, zde byli vězněni a jen velmi malému počtu vězňů se podařilo odtud dostat. Jedním z nejvýznamnějších vězňů byl mladý sultán Osman II., kterého zde uvěznili a nakonec i popravili roku 1622 Janičáři. Během napoleonských válek bylo v pevnosti uvězněno mnoho Francouzů, mimo jiné i spisovatel, cestovatel a diplomat Francois Pouqueville.
Byl zde držen po více než dva roky, konkrétně v letech 1799 až 1801. Po svém propuštění celý svůj pobyt dopodrobna popsal na základě poznámek, které si zde tajně vedl.
Čtení: Zájezdy do Turecka – srovnání a doporučeníRekonstrukce pevnosti
Pevnost prošla během let mnoha rekonstrukcemi. V 18. století byla doplněna o mešitu a kašnu na vnitřním nádvoří, kde stávaly také domy pro posádku pevnosti a hřbitov. Ta nejrozsáhlejší proběhla v 60. letech 20. století a podílela se na ní jedna z prvních ženských tureckých architektek a restaurátorek Cahide.
Dnes je součástí pevnosti muzeum útrpného práva se zachovalými sofistikovanými nástroji k mučení, před kterými blednou i metody středověké inkvizice. Mezi mnoho výmluvných detailů patří sklad dělových koulí ve dvoře, nápisy na stěnách a tmavé skvrny, které se zdají být stopami byzantské krve.
V další části pevnosti se dnes nachází Open-air divadlo, vybudované ve 20. století, kde po čas letních měsíců můžete vzhlédnout některá představení kulturního festivalu.