Že královský rod sídlí v Haagu a ne v hlavním městě Amsterdamu, to pro vás asi není nic nového. Na tomto putování po stopách královského rodu a věhlasných umělců se dozvíte spoustu dalších informací a zajímavostí, ale navštívíme i unikátní místa se slavnými uměleckými díly, místa, která jsou trochu „ z ruky“ – a přiznejme si, že i kdybychom věděli, řekneme si – „někdy příště“…
Kdo to tedy začal?
Užijte si procházku v královských zahradách
První významný muž holandského královského rodu, který vlastně ještě králem nebyl, ale zasloužil se o samostatnost Holandska, byl Vilém Oranžský – Nassau, zvaný Tichý nebo Mlčenlivý. Je Nizozemci nazýván Otcem vlasti. Věnoval se bitvám za svobodu vlasti natolik, až se jeho stále osamělá (druhá) manželka Anna Saská zamilovala do právníka, který jim spravoval jejich královské záležitosti…
Celou vášnivou historii vám prozradím až na místě, jen napovím, že jeho jméno bylo Rubens, a to jméno dobře znáte. I on okusil pobyt za zdmi Gevangenpoort – vazební věznice v Haagu, kde se čekalo na rozsudek. Budu vás však napínat, abyste si vše chtěli poslechnout v autentickém prostředí. Budeme bydlet v samém centru Haagu, na dohled od královského paláce Nordeinde, kde pracuje dnešní král Willem Alexandr.
Pod okny jeho kanceláří, v královských zahradách, je možné se procházet dle libosti a doufat, že krále i zahlédneme. Budeme mít odtud blízko do města, kde byl „konečně“ po mnoha jiných pokusech zákeřně zabit zmiňovaný Vilém Oranžský, a které se stalo místem věčného odpočinku téměř všech dalších členů královského rodu. Ano, je to Delft, malebné město s nezbytnými kanály, krásnou radnicí a náměstím, kde se konají tradiční trhy.
Delft? To je přece známé město!
A to je pravda. Proslavil jej nejen Vilém Oranžský, ale malíř Vermeer nebo slavná keramika. Využijeme parádní vyhlídku z Nieuw kerk (Nového kostela), z níž je vidět až do Rotterdamu. V tomto kostele nás ohromí Vilémův náhrobek s věrným psíčkem u nohou, který ho tolikrát před útoky atentátníků zachránil (ale tehdy s ním právě nebyl, Vilém totiž odešel z jídelny bez něj).
Taky se zde dozvíme, jak vypadají pohřby členů královské rodiny a prozkoumáme model hrobky, jak to v podzemí vlastně vypadá. Odkryje se kus kamenné podlahy, objeví se schody a ceremoniáři pronesou rakev tam, kde smí už jen královská rodina. Poté vystoupáme na zmíněnou věž kostela. Pod námi se rozkládá náměstí, naproti velkolepá radnice, vpravo dům, kde tvořil slavný malíř Vermeer a další členové spolku sv. Lukáše. V tomto domě jsou umístěny kopie všech Vermeerových obrazů s podrobným výkladem o jejich historii.
Pohled na Delft v originále, případně úchvatnou Dívku s perlou a další skvosty uvidíme v Haagu v obrazárně Mauritshuis, jakož i obraz Stehlíka od Carla Fabritia, žáka Vermeerova, jenž zahynul při výbuchu prachárny v Delftu. Výbuch poničil velkou část města a bylo to velké neštěstí. Delft… vždyť ještě tu je ta slavná delftská fajáns! Bílomodrá keramika se vyrábí v omezením množství, dnes ji mohou vyrábět pouze tři firmy. Prapůvodní technologie byla přivezena z Číny, asi proto jsou dnes Číňané nejlepšími imitátory této keramiky...
Nezapomeneme vejít také do Oude kerk – Starého kostela. V tomto kostele je pohřben Vermeer a další významní občané Delftu. Prý nechtěl být pohřben ve stejném kostele jako královský rod. Vedle v Prinsenhofu najdeme i díru po výstřelu na Viléma Oranžského, rána udělala díru v kamenném obložení… tady je pořád co objevovat, prostě Delft je místo, které Vám učaruje.
Čtení: Zájezdy do Holandska – srovnání a doporučeníA co mimořádného je ještě v Haagu, co se týká umění?
V Haagu nebudeme vědět, co dřív. Panorama Mesdag, Mauritshuis, Kunstmuseum, Gevangenpoort, Oude kerk, De Mesdag Collectie a další.
A co takhle Escher in het Paleis?
Neboli Escher v paláci? Co to je za název? A že nevíte, kdo to je Escher? Ale víte – letiště Schiphol je jeho pracemi vyzdobeno – jsou to slavné Metamorfózy. Escherova fantazie vás dostane a vy si uvědomíte, že jeho díla určitě znáte v podobě proměn a očních klamů. Dům č. 74, v němž dnes muzeum Escher sídlí, byl postaven r. 1764, dokonce v něm pobýval Napoleon, a r. 1896 si jej koupila královna Emma.
Ona a pak i její dcera Wilhelmina ho měla hlavně jako zimní sídlo, jak s oblibou říkala. Jako pracovní palác jej používala i Juliana a Beatrix, dokud nebyl palác Noordeinde přizpůsoben jako pracovní palác královské rodiny. Byl nazýván také palác Lange Voorhout podle názvu ulice, nejstarší v Haagu, ve které stál. R. 1990 tento palác prodala královská rodina nizozemskému státu. Opět zde byla podmínka – palác bude využíván jen pro kulturní účely. Nu ale byla nutná rozsáhlá rekonstrukce.
Pouze salón královny Emmy byl přenesen do paláce Het Loo, kde jej můžeme dnes vidět. Zde v paláci se zachovalo jen původní obložení. Od r. 1992 byl palác využíván jako muzeum pro dočasné výstavy, ale od r. 2002 slouží pouze jako muzeum věhlasného grafika Eschera. Návštěva stojí rozhodně za to.
