Víte, že...
Rila zaujímá plochu 2 629 km2? To je asi trojnásobek rozlohy Vysokých Tater.
Kdo zdolá nebetyčné pohoří Rila, bude odměněn nezapomenutelnou podívanou a také osvobozujícím pocitem a nesmírným klidem na duši. Kdo ho nezdolá, může se alespoň pokochat výhledy vzhůru z některého z jeho hlubokých údolí. Třeba od působivého Rilského monastýru, který sem byl ukryt z bezpečnostních důvodů také proto, aby měli mniši na svou práci dostatečný klid. A kdo ví, zda je nakonec při práci neinspirovaly působivé okolní vrcholky…
Pohoří Rila se rozkládá v jihozápadním Bulharsku nedaleko hlavního města Sofie, na jihu navazuje na pohoří Pirin. Nejvyšším vrcholem je Musala, tyčící se do výšky 2 925 metrů. Je tak jakousi střechou Bulharska, která je navíc přístupná takřka pro každého, protože část cesty lze absolvovat lanovkou. Musala je nejvyšší horou nejen pohoří Rila, ale také celého Bulharska a Balkánu.
Na týdenní přechod či na jednodenní výlet?
Oblast Sedmi rilských jezer je oblíbeným místem i pro jednodenní výlety
Rila je nebetyčné pohoří s ostrými skalnatými vrcholy, zároveň ale má i mnoho oblých travnatých hřbetů a rozlehlých náhorních plošin. Působivý je ostrý kontrast mírných jižních svahů a strmých severních stěn, pod nimiž leží mnoho krásných ledovcových jezer.
Turisticky nejpřitažlivější oblastí pohoří Rila je okolí Sedmi rilských jezer (Sedemte rilski ezera). Díky dobré dostupnosti a také nevelké vzdálenosti od Sofie je zvláště za pěkného počasí vyhledávaným místem i pro jednodenní výlety. Tady rozhodně nebudete sami, určitě při své cestě kolem jezer potkáte další turisty všech věkových i výkonnostních kategorií.
Horské zrcadlo pověz..
Obzvlášť rušno je kolem Sedmi rilských jezer v srpnu, kdy se zde scházejí příslušníci Danovistů, jakési sekty, která se uskupila kolem učení bulharského mystika Petra Danova na počátku 20. století. Potkáte je třeba při tom, jak oblečení v bílém chodí naboso dokola a za zvuků živé relaxační hudby se věnují specifickým rituálním pohybům a meditaci.
Tato skupina byla v Bulharsku před druhou světovou válkou nesmírně populární a tolerovaná jak církví, tak státem. V době komunistické éry bylo ovšem jejich shromažďování zakázáno. Dnes je hnutí znovu objeveno a považováno za autentický projev bohaté bulharské duchovní kultury.
V údolích pohoří Rila se ovšem jezer jako zrcadlo blyští mnohem víc, celkem jich je na dvě stě. Turistické trasy s působivými výhledy, například z několika stran, vedou ke Strašnoto ezero ve výšce 2 445 m. Největším přírodním jezerem nejen Rily a Bulharska, ale i celého Balkánu, je Smradlivo ezero, jehož rozloha je přes 21 ha.
Při toulkách Rilou vás všude bude doprovázet příjemná zvuková kulisa – zurčení horských bystřin s osvěžující ledovou vodou.
Až na vrcholky hor (anebo do kláštera)
Rilský klášter je ukrytý v hlubokém údolí v obklopení hor
Geologický základ horstva tvoří kromě klasické žuly také krystalické břidlice. Oblast Maljovica má takřka alpský charakter a právě tam na turisty čekají místy až horolezecké výstupy na strmé kamenité vrcholky. Zdolávají se vrcholky Maljovica (2 729 m), Orlovec (2 685 m), Zlija zab (2 678 m), Lovnica (2 695 m) a další. Téměř celá Rila je protkána sítí značených tras a na mnoha místech lze přenocovat nebo se občerstvit v horských chatách a případně i nouzových ubytovnách. Spaní ve volné přírodě i stanování je tu na většině míst povoleno.
Turistika nejen v pohoří Rila v Bulharsku získávala na oblibě od konce 19. století, kdy měla dokonce vlastenecký význam a byla považována za ideální vyžití ve volném čase nejen pro obyvatele měst. V té době byla rovněž zřízena síť stezek i tras, které jsou dodnes pravidelně kontrolovány a upravovány. Od roku 1992 je Rila národním parkem.
Vyhledávaným místem v jednom z hlubokých údolí Rily je Rilský monastýr. I přes to, že se jedná o nejnavštěvovanější a patrně nejobdivovanější klášter v zemi, v něm na návštěvníky mezi vší barevnou nádherou s příměsí byzantské okázalosti dýchne příjemný klid. V dnešní době se k němu lze dostat pohodlně po silnici. Mnohem adrenalinovější je ovšem sestup ke klášteru po relativně dobře značené trase přímo z vrcholu Maljovica. Vzhledem k velkému převýšení při sestupu o celkem 1 600 metrů lze ovšem tuto cestu doporučit pouze zkušeným a vytrvalým turistům.
