Poslední večeře od Leonarda da Vinci: exkluzivně a inovativně v Miláně

Věhlasný a opěvovaný obraz Poslední večeře od Leonarda da Vinci je k vidění v refektáři kostela Santa Maria delle Grazie v Miláně, kde ho mistr po dlouhém studiu zhotovil mezi lety 1494 a 1498. Jeho inovativní přístup si vyžádal mnohonásobné restaurátorské zásahy. Poslední byl proveden v roce 1999 a veledílu neskutečných rozměrů znovu vrátil ztracený lesk a původní barevnost. Počítejte s tím, že vidět Leonardovu poslední večeři může jen omezený počet návštěvníků.

Mistr Leonardo da Vinci přišel do Milána z Florencie na pozvání svého patrona Ludovica Sforzy. Právě pro něj a pro Beatrici d’Este vytvořil malbu o rozměrech 4,6 x 8,8 metrů na zdi refektáře dominikánského klášterního kostela Santa Maria delle Grazie. Kostel byl v té době sotva dvacet let po dokončení, ale na jeho úpravách pracoval už Bramante. Mísí se zde pozdní gotika a raná renesance.

Stokrát, teď ale jinak

Obraz najdete v refektáři kostela Santa Maria delle Grazie

Poslední večeře Ježíše Krista s jeho učedníky patří k velmi častým námětům světového malířství, ovšem Leonardo da Vinci zobrazil moment, kdy ještě není identifikován Jidáš – vybral si okamžik, kdy Ježíš prohlašuje, že ho jeden z apoštolů zradí.

To mistrovi umožnilo mimo jiné zaměřit se na vášně, které se projevují ve tvářích přítomných. Ti diskutují, gestikulují, diví se. Jejich pohyby zároveň jako by směrovaly divákovo oko do centra celé kompozice, kde sedí Ježíš Kristus.

Da Vinci si bravurně poradil se zobrazením perspektivy i se světelnými efekty. Dílo začlenil do reálného prostoru refektáře tak, že světlo na obraze dopadá na apoštoly z té strany, na které jsou i v refektáři okna. Za apoštoly jsou namalována okna, která jednak prodlužují pohled do nekonečna, ale také vytvářejí jakousi pomyslnou svatozář kolem Ježíšovy hlavy.

Experimentální technika dílu neprospěla

Vstup do refektáře je zvláštním vchodem vedle kostela

Leonardo da Vinci nezvolil inovativní přístup pouze v pojetí námětu, ale i v použité technice. Ačkoliv v té době byly podobné malby vytvářeny na vlhké omítce, Leonardo maloval temperami s olejem na zaschlý sádrový štuk. Experiment se ovšem příliš neosvědčil. Malba se brzy začala odlupovat a již po sto letech od svého vzniku byla považována za zničenou.

Neprospěly ani vandalské pokusy o zničení ze strany Napoleonových vojáků. V době napoleonské okupace Milána byli v refektáři dokonce ustájeni koně. Za druhé světové války klášter silně poškodilo bombardování, stěna s malbou ovšem jako zázrakem zůstala neporušená.

Pak se již začalo blýskat na lepší časy a dílo bylo od té doby celkem sedmkrát restaurováno – i když první zásahy restaurátorů byly spíše nešetrné.

Dnes nejvěrněji originálu…

Součástí dominikánského komplexu je i klášterní zahrada

Poslední restaurační práce trvaly od roku 1977 do roku 1999. Z malby byly odstraněny špinavé nánosy i materiály z předcházejících úprav. Proto si současný návštěvník může Poslední večeři prohlédnout v podobě nejvěrnější originálu, i když původní barvy už pochopitelně nemohou zářit tak, jako tomu bylo v době vzniku malby – na konci 15. století.

Použitá technika se sice neosvědčila, ale umožnila umělci věnovat se detailům. Malba je tak považována i za jakousi studii charakterů. Každý z mužů na oznámení, že jeden z nich Krista zradí, reaguje po svém. Jsou vzrušení, rozhněvaní, zděšení…

V neobyčejné spleti gestikulujících rukou je jen Kristova dlaň klidně rozevřená, jako by kladla otázku. Jediný Jidáš negestikuluje, sedí v jakémsi záklonu, vědom si své zrady.

Prohlídka jen po předchozí rezervaci

Prohlédnout si Poslední večeři od Leonarda da Vinci může jen každý den jen omezený počet návštěvníků. Proto je nutná rezervace na přesný čas. Návštěvníci v malých skupinkách se do refektáře dostanou na omezenou dobu patnácti minut. Do refektáře se vstupuje zvláštním vchodem a kromě Poslední večeře si v něm návštěvníci mohou prohlédnout také obraz Ukřižování z roku 1495 od lombardského umělce Giovanniho Donata da Montorfano.

Než se k obrazu dostanete, chce to trochu trpělivosti. Ale výsledný zážitek stojí za to. Před návštěvou Milána si v předstihu rezervujte vstup do refektáře kostela Santa Maria delle Grazie a prohlídku jednoho z nejslavnějších obrazů na světě si nenechte ujít.