Během horkých letních dnů, kdy teplota vzduchu může výjimečně vyšplhat až ke 30 stupňům, jsou Princovy ostrovy vítaným cílem výletníků, a to nejen samotných obyvatel blízkého Istanbulu ale i turistů z celého světa. Ostrovy se nachází jen asi 15–20 km od istanbulských přístavů v Marmarském moři, na jihovýchod od Istanbulu.
Historie ostrovů
Romatické pobřeží ostrova Büyükada
V byzantském období byly využívány jako místo pro vyhnanství šlechticů, knížat a dokonce i císaře patriarchy. Po dobytí Konstantinopole Osmany právě sem byly vykazováni i nepohodlní sultánští princové, z čehož pochází dnešní název ostrovů. Známé jsou však také pod názvem Rudé ostrovy, a to pro rudě zbarvenou půdu s vysokým obsahem železné rudy.
Ostrovů je celkem devět, a to: Büyükada – Velký ostrov o velikosti 5,4 km2, Heybeliada – Sedlová střecha o rozloze 2,35 km2, Burgazada – Pevnostní ostrov o rozloze 2 km2, Kınalıada –Henový ostrov měřící kolem 1,3 km2, Yassıada – Rovný ostrov, Sivriada – Špičatý ostrov, Kaşıkadası – Lžičkový ostrov, Sedefadası – Perleťový ostrov a Tavşanadası – Zaječí ostrov.
Lodí se pohodlně z Istanbulu můžete dostat jen na první čtyři ostrovy, kam je povolen vstup návštěvníkům.
Na Princových ostrovech se nebudete nudit
Ostrovy byly známy již za vlády Alexandra Velikého Makedonského, z jehož období zde byly nalezeny mince. V roce 567 byzantský císař Justinián II. dal vystavět palác a klášter na největším ostrově Büyükada a ve středověku zde bylo vybudováno několik dalších klášterů, které však byly zničeny a vyrabovány čtvrtou křížovou výpravou roku 1204 pod vedením Benátského dóžete Enrica Dandola.
Za vlády Osmanů (od poloviny 15. století) se do prázdných klášterů přemístilo řecké obyvatelstvo, které až do 19. století tvořilo většinu zdejšího obyvatelstva.
Na konci 19. století přibyli na ostrovy bankéři, francouzští a britští obchodníci a velvyslanci, kteří si zde kupovali pozemky na stavbu rekreačních vil. Ostrovy se čím dál více stávaly místem odpočinku a zábavy, a tak v roce 1846 bylo započato s pravidelnou lodní dopravou.
Od počátku 20. století se ostrovy staly oblíbeným letoviskem istanbulských obyvatel a rekreační oblastí, kde pro pohodlí rekreantů byly upraveny pláže, založena kasina, hotely a restaurace.
Lev Trockij
V letech 1929 a 1933 žil na největším ostrově Büyükadě Lev Trockij (bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu, Stalinem obviněn z velezrady a tady sepsal své vzpomínky). Ve 30. letech 20. století zde pobýval i první prezident Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk.
Zde nabíral každoročně nové síly stejně jako později i Mustafa İsmet İnönü, druhý turecký prezident, který si zde k odpočinku odkoupil dům, kde dnes najdeme muzeum İnönü Foundation. Další muzeum sídlí v domě, kde pobýval slavný turecký spisovatel Sait Faik Abasıyanık v letech 1939–1954.
Dnes žije na ostrovech na 20 000 stálých obyvatel, tento počet navyšují stovky tisíců návštěvníků převážně během letních měsíců. Na ostrově nejezdí automobily, a tak jedinými dopravními prostředky jsou koně, povozy nebo jízdní kola, která vám zpříjemní návštěvu ostrovů klidu.
