Naturhistorisches museum patří svým rozsahem a jedinečností exponátů mezi největší a nejvýznamnější muzea na světě. Pokud vás fascinuje tajemná příroda a rádi se učíte novým věcem, pak určitě neváhejte a vydejte se za poznáním do rakouské metropole.
V interiérech honosné novorenesanční budovy na vás čekají pravěké fosilie, gigantičtí dinosauři, téměř 30 tisíc let stará soška Willendorfské venuše, podrobný popis evoluce člověka, rozsáhlá sbírka meteoritů a spousta dalšího.
Architektura, která vzdává hold vědě a přírodě
Rozmanité sochy na fasádě muzea znázorňují sílu přírody
Proslulé Přírodovědné muzeum ve Vídni, německy Naturhistorisches museum, je největším muzeem v Rakousku a patří také mezi nejvýznamnější na světě. Impozantní budova, na jejíž výstavbu bylo použito okolo 16 milionů cihel, byla vybudována mezi lety 1871 a 1881 podle návrhu renomovaných architektů Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera.
Slavnostně otevřena pak byla 10. srpna 1889 pod záštitou císaře Františka Josefa I., který celý projekt podporoval. Přímo naproti Přírodovědnému muzeu souběžně vyrostlo muzeum Uměleckohistorické (Kunsthistorisches museum) s identickým exteriérem, který má symbolizovat rovnost vědy a umění. Obě muzea se měla původně stát součástí tzv. Císařského fóra, centra veškerého dění v historickém jádru města, císařovy velkolepé plány ale po jeho smrti nebyly nikdy zrealizovány.
Rozmanité sochy na fasádě muzea znázorňují sílu přírody a pokrok ve všech odvětvích přírodních věd. To podtrhuje i zlatý nápis pod kupolí, který hlásá „Věnováno matce přírodě a jejímu objevování“. Na vrcholku zhruba 60metrové kupole se tyčí Helios, řecký bůh a zosobnění slunce.
Kolem průhledu visí portréty nejvýznamnějších přírodovědců a vědeckých sběratelů. Interiér muzea je zdoben vzácnými materiály, ve vstupní hale se můžete například projít po podlaze z belgického černého vápence a italského bílého mramoru a podél stěn vás k odpočinku budou lákat kůží potažené lavičky.
Kámen ke kameni aneb Jak vlastně vzniká muzejní expozice
Dnes v muzeu pracuje přes 60 výzkumníků
Historie sbírek, které vytvořily solidní základ pro dnešní muzeum, sahá do poloviny 18. století a hlouběji. Vše začalo okolo roku 1750, kdy císař František I. Štěpán Lotrinský odkoupil od florentského sběratele a přírodovědce Jeana de Baillou svého času největší a nejznámější sbírku přírodovědných předmětů na světě. Sbírka čítala zhruba 30 tisíc předmětů, mezi kterými nechyběly vzácné fosilie, mušle a korály, minerály a drahokamy, a už tehdy byla seřazena podle přísných vědeckých kritérií.
Císař, který mimo jiné v letech 1752 a 1753 založil zoologickou a botanickou zahradu v Schönbrunnu, se nikdy netajil svou láskou k vědě. Svou rozsáhlou sbírku, která byla prozatím uložena v palácích královského Hofburgu a veřejnosti nepřístupná, údajně navštěvoval každý den a nebylo mu líto utratit nekřesťanské peníze za další cenné přírůstky.
Po císařově smrti se jeho žena Marie Terezie rozhodla sbírku zestátnit a zpřístupnit širší veřejnosti. Do Vídně pozvala slavného mineraloga Ignáce von Borna, který mimo jiné objevil převratnou metodu, jak získávat cenné kovy, a byl také pověřen správou geologických sbírek.
Časem expozice nabyla takových rozměrů, že už se nevtěsnala do palácových prostor, a tak v roce 1871 začala výstavba muzea, které je dnes jedním z nejlepších na světě. Jeho prvním ředitelem se stal významný geolog a darwinista Ferdinand von Hochstetter. Dnes v muzeu pracuje přes 60 výzkumníků z nejrůznějších vědních odvětví.
Čtení: Zájezdy do Rakouska – srovnání a doporučeníNa co se můžete těšit
Exponáty jsou vystaveny ve 40 sálech
V současnosti se v muzeu nachází zhruba 30 milionů přírodovědných předmětů. Nejvýznamnější kousky jsou vystaveny v celkem 40 sálech, které jsou přehledně rozděleny do tematicky zaměřených oddělení a nabízejí návštěvníkům ucelený pohled na historii, evoluci a rozmanitost života na naší planetě i mimo ni.
Nejvzácnějším klenotem muzea je pravděpodobně Willendorfská venuše, která je odhadem 25 až 30 tisíc let stará. Sotva 11 centimetrů velká vápencová soška plodné paleolitické ženy byla objevena v roce 1908 poblíž Aggsbachu v Dolním Rakousku a je nejvýznamnějším nálezem na území země. V tzv. Venušině kabinetu jí dělá společnost ještě o pár tisíc let starší Venuše z Galgenbergu, známá jako „Fanny“ ze Stratzingu.
Obrovským magnetem pro malé i velké je bezesporu sál číslo 10, kde můžete nahlédnout do říše dinosaurů. Najdete tady kosti těchto fascinujících živočichů, mezi nimi třeba i takových obrů, jakými byli allosaurus, iguanodon, či diplodocus. Dominantou sálu je pohyblivý šestimetrový model mladého allosaura.
V antropologickém sále si můžete připomenout evoluci člověka, a to nejen z historického a biologického hlediska, ale také z pohledu kulturního vývoje, který je neoddělitelnou součástí humanizace.
Přírodovědné muzeum se může pochlubit také nejrozsáhlejší sbírkou meteoritů na světě – v sále číslo 5 je vystaveno přes tisíc exponátů. Největším lákadlem je meteorit Kňahyňa, klasický chondrit, který v roce 1866 dopadl na území ukrajinských Karpat a se svými téměř 300 kilogramy byl dlouho největším nalezeným kamenným meteoritem na světě.
Praktické informace před návštěvou (2019)
Ročně jej navštíví okolo půl milionu návštěvníků
Muzeum má otevřeno od čtvrtka do pondělí od 9:00 do 18:30, ve středu od 9:00 do 21:00 a v úterý zavřeno. Za vstup dospělí zaplatí 12 euro, senioři 10 euro, studenti 7 euro, děti a mládež do 19 let mají vstup zdarma.
Za promítání v planetáriu si připlatíte do 5 eur, za komentovanou prohlídku muzea do 8 eur za osobu. Jelikož muzeum patří k absolutní špičce ve svém oboru, ročně jej navštíví okolo půl milionu návštěvníků.
