Prohlídka Kremlu je povinností pro každého návštěvníka Moskvy. Rozsáhlý areál, ze kterého byla a stále je ovládána celá země, se skládá z několika paláců, chrámů, muzeí a dalších budov. Pojďte se společně s námi podívat, co na vás v moskevském srdci čeká.
Hradby a věže: Symboly nedobytného Kremlu
Celý Kreml je obehnán rudými hradbami z nepálených cihel z konce 15. století, jejichž součástí je také dvacet věží. Vstoupíte-li do areálu hlavním vchodem, projdete tzv. Trojickou věží (Trojickaja bašňa) z roku 1495, která je se svojí výškou 80 metrů v Kremlu nejvyšší.
Kromě ní si vaši pozornost zaslouží tzv. Spasská věž (Spasskaja bašňa). Je totiž „oficiálním východem“ na Rudé náměstí a již v carských dobách tudy procházela nejrůznější procesí. Povšimněte si hodin na věži, které zabírají celá tři patra. Každých 15 minut hrají melodii, která zní nejen v Kremlu a na Rudém náměstí, ale také v ruském rádiu.
Za dob komunismu tyto hodiny vyhrávaly Internacionálu. Za zmínku stojí také Poplachová věž (Nabatnaja bašňa), v níž je uložen výstražný zvon, který se dříve rozezníval proto, aby varoval před blížícím se nepřítelem nebo vyburcoval obyvatele města k povstání.
Kremelské paláce: Kde žili carové a docházelo ke krvavým vzpourám
Kreml byl odnepaměti sídlem nejvýše postavených osobností v ruské říši, proto v něm najdete řadu paláců z různých období, které sloužily coby sídla představitelů země a církve. Tím nejpřepychovějším z paláců je tzv. Těremový palác (Těremnoj dvorec), postavený Vasilijem III. v roce 1635.
Palác dříve sloužil jako carská rezidence a najdeme v něm nádherně zdobené komnaty. V současné době je však bohužel uzavřen veřejnosti. Během vaší návštěvy Kremlu si však můžete prohlédnout tzv. Patriarchův palác (Patriaršij dvorec), sídlo hlavy ruské pravoslavné církve z poloviny 17. století.
Uvnitř najdete výstavu liturgických předmětů a církevních rouch a také dobové zařízení místností. Vrcholem prohlídky paláce je návštěva tzv. Křížového sálu (Krestovaja palata), v němž se dříve konaly velkolepé hostiny a v peci byl vyráběn svatý olej používaný při bohoslužbách. Navštívit můžete také místní kostel Dvanácti apoštolů s pozlaceným dřevěným ikonostasem.
Nejstarším z palácům je tzv. Fasetový palác (Granovitaja palata), nazvaný podle fasády připomínající evropskou renesanční architekturu. Palác byl totiž postaven italskými staviteli Ruffem a Solariem na konci 15. století. Ústřední síň s nástěnnými malbami v horním patře má 500 m2 a dříve se v ní konaly carské audience, svého času tu zasedala duma a i dnes se zde odehrávají významné státnické akty a prezidentské bankety. Z toho důvodu je interiér paláce uzavřen veřejnosti.
Prohlédnout si však můžete tzv. Červené schodiště, které vede z paláce na Chrámové náměstí. Na něm se odehrála fatální historická událost, která výrazně ovlivnila dějiny Moskvy a celé země. Během povstání střelců v roce 1682 bylo na schodech zavražděno několik příbuzných Petra Velikého.
Tehdy byl budoucí car ještě malý chlapec a jen o vlásek unikl smrti. Moskva se mu po této události znelíbila natolik, že později přesunul hlavní město celé říše do Sankt-Petěrsburgu.
Fascinující pravoslavné chrámy
V areálu Kremlu najdete také několik úchvatných pravoslavných chrámů s cennými ikonami. Rozkládají se podél tzv. Chrámového náměstí.
Zvon a dělo: Symboly ruského velikášství
Carské dělo (Car puška) je jedním ze známých symbolů kremelského areálu. Bronzový kolos z konce 16. století váží 40 tun a má ráži 890 mm. Z kanonu se podle historických pramenů nikdy nevystřelilo, i když jedna ruská legenda tvrdí, že z něj kdysi byly vypáleny ostatky cara Lžidimitrije.
Další připomínkou ruského velikášství je tzv. Carský zvon (Car kolokol). Není to totiž zvon jen tak ledajaký, ale ten největší na světě. Váží neuvěřitelných 202 tun a na výšku měří více než šest metrů. Při jeho odlévání zachvátil Kreml požár – zvon byl tehdy v odlévací jámě a během hašení kvůli prudkému ochlazení tavící zvonoviny prasknul.
Odlomila se z něj asi 11 tunová část, která je společně se zvonem dnes vystavena na podstavci. Zvon určený carevně Anně Ivanovně prý nikdy nezvonil.
Čtení na podobné témaKreml: srdce Moskvy i celého Ruska, ve kterém se psaly dějinyPřečíst
V areálu Kremlu narazíme také na velkolepou Zvonici Ivana Velikého (Kolkolňja Ivana Velikogo), která představuje dobrý orientační bod vysoký 81 metrů. Za carských dob ji nesměla žádná stavba převyšovat. Celkem 21 zvonů bije při zvláštních příležitostech a dříve zvonily tehdy, když se do města blížil nepřítel nebo pokud se stala nějaká významná událost v carské rodině, např. narození careviče.
Dnes v budově zvonice probíhají krátkodobé výstavy, na něž si musíte zakoupit zvláštní vstupenku.
Vládní budovy: Architektonické omyly bolševiků a pracovna ruského prezidenta
Impozantní žlutobílý Velký kremelský palác (Bolšoj Kremljovskij dvorec) je dnes sídlem prezidentské kanceláře, tedy oficiálním sídlem ruského prezidenta, ve kterém novodobý vladař přijímá státní návštěvy a uděluje audience. Uvnitř je na sedm stovek místností a jednou z těch nejvýznamnějších je Sál sv. Jiří.
V něm se oslavovalo vítězství nad Německem a Jurij Gagarin tu byl slavnostně uvítán po svém návratu z vesmíru. V Kateřinském sále byl kdysi přijat německý kancléř Willy Brandt a došlo zde k podpisu sovětsko-německé smlouvy, ve Vladimírově sále byla pak podepsána sovětsko-americká smlouva.
Současná budova paláce byla postavena v 19. století za cara Mikuláše I. – tedy v době, kdy ruští carové sídlili v Sankt-Petěrsburgu. Palác panovnici využívali coby rezidenci během svých návštěv Moskvy.
Hned při vstupu do kremelského areálu upoutá vaši pozornost nehezká budova z mramoru, skla a betonu. Jedná se o nejmladší kremelský přírůstek, tzv. Kremelský sjezdový palác (Gosudarstvennyj kremlovskij dvorec) postavený za Chruščova na počátku 60. let v sovětském duchu. Původně se tu konaly stranické sjezdy, dnes jeho sál s kapacitou 6000 diváků slouží k pořádání divadelních představení, koncertů, festivalů a dalších kulturních akcí.
Naproti Sjezdového paláce spatříte budovu Arzenálu postavenou Petrem Velikým coby skladištěm zbraní. Obklopuje ji 800 děl zabavených Napoleonovi. Východně od Arzenálu pak stojí klasicistní budova Senátu, sídlo ruské vlády a dříve také sídlo Nejvyššího sovětu SSSR.
Kremelská muzea: Objevte carské poklady nashromážděné během několika staletí
Máte-li na prohlídku Kremlu dostatek času, neměli byste opomenout ani místní muzea. Do nich vám nepostačí základní vstupenka a budete si za ně muset připlatit zvlášť. Rozhodně to však stojí za to. V jižním cípu areálu najdete bývalou Zbrojnici (Oružejnaja palata), která je dnes domovem okázalé sbírky patřící k nejvýznamnějším klenotnicím na světě.
Celkem devět sálů ukrývá pohádkové poklady ruských carů. Uvidíte zde záplavu zlatých a stříbrných předmětů, klenoty, koruny, brnění a zbraně, šaty ruských careven, carské trůny, kočáry nebo carské sáně. Vrcholem expozice je výstava velikonočních vajec vyrobených klenotníky ze vzácných kovů, drahých kamenů a diamantů.
Car s carevnou měnili vejce podle tradice každé Velikonoce. Zde si povšimněte kraslice s motivem transsibiřské magistrály – je na ní zlatý vlak, platinová lokomotiva a na ní lampa z červeného rubínu. A samozřejmě je v klenotnici k vidění také několik slavných Fabergého vajec, symbolů carského luxusu.
Pokud nebudete mít klenotů dost, nabízí se také Výstava diamantů (Almaznyj fond), na kterou je rovněž potřeba zakoupit zvláštní vstupenku. Zde vás ohromí třeba koruna Kateřiny Veliké nebo 190karátový diamant Orlov pojmenovaný podle Kateřinina ctitele Grigorije Orlova, který carevně vzácný drahokam daroval.
