Průmyslový palác, známý také jako Atomový dům nebo Památník míru, postavil český stavitel a architekt Jan Letzel na začátku 20. století. Jeho dílo za války nezničil ani výbuch atomové bomby, kterou shodili na město Američané, a tak se stalo symbolem lidského utrpení, který dnes obdivují lidé z celého světa.
Slavný palác zná téměř každý, ale zajímavý život jeho architekta už tolik ne. Po muži s českými kořeny zbyla jen monumentální kostra tehdejšího Průmyslového paláce stojícího jako duch uprostřed města Hirošimy.
Kdo byl architekt Jan Letzel?
Podílel se na výzdobě hotelu Evropa v Praze
Jan Letzel se narodil v roce 1880 v Náchodě jako šesté dítě do rodiny. Už ve škole se seznámil s Karlem Horou, který rovněž poté působil jako architekt v Japonsku. V Praze pak Letzel pomáhal při výtvarné secesní výzdobě slavného hotelu Evropa na Václavském náměstí.
Poté odešel do Egypta a následně do Japonska, v roce 1907 sem přivezl nové stavební prvky a technologie jako například železobetonovou nebo ocelovou konstrukci, kterou v Japonsku velmi ocenili, protože lépe odolávala zemětřesení i požáru.
Čech číslo dvě – Karel Hora
Japonsko bylo na prahu obrovského technologického skoku, který ho změnil k nepoznání do dnešní podoby. V Japonsku byl Letzel zprvu zaměstnán v německém ateliéru, později spojil síly se svým bývalým českým spolužákem Karlem Horou. V Ginze roku 1909 zakládají architektonickou kancelář.
Byli úspěšní, projektovali stavby všeho druhu. Vily, rezidence, univerzitní kampusy či monumentální budovy. Z nich se ovšem do dnešních dnů zachovaly jen fragmenty: brána Hřbitova cizineckých legií v Jokohamě a brána dívčí školy Seishin Gakuin v Tokiu.
Karel Hora přijel do Japonska z USA ještě dávno před Letzlem, jeho žena Fuku prý byla první Japonkou, která se naučila plynně česky. Kancelář zrealizovala několik projektů, žádná ze staveb se ale bohužel nedožila současnosti z důvodů válek, demolice a zemětřesení. Po 4 letech úspěšné spolupráce byla ovšem firma rozpuštěna. Letzel vlastnil ateliér dále sám.
Japonci mu přezdívali „Yokon wasai“, člověk s evropským myšlením a japonským cítěním. Dokázal totiž spojit tradiční japonské prvky s moderní, tehdy secesní evropskou architekturou a materiály.
Čtení: Zájezdy do Japonska – srovnání a doporučeníAdoptované japonské děvčátko
Adoptoval si japonskou holčičku, foto ilustrační
Letzel si pronajal v Tokiu tradiční domek se zahradou. Adoptoval holčičku z rodiny Hanako Mahi, která byla vlastní rodině na obtíž.
Později jí zaplatil studium na taneční akademii v USA a poté ji uvedl do své společnosti Čechů a českých rodin. V dospělosti se ovšem Hanako provdala za staršího muže z USA a Letzel tak svůj život dožívá nadále sám.
Domov už nebyl pro něj...
Navázal kontakt s firmou Suzuki
Po konci první světové války a vzniku Československa pracoval jako obchodní zástupce československého zastupitelství v Tokiu. Následně se vrátil zpět do Prahy, kde pracoval nejprve jako poradce Ministerstva obchodu a pak se začal věnovat organizaci česko-japonských obchodních styků.
Nicméně český kolektiv mu moc nevyhovoval, a hned jak měl první příležitost navázat kontakt s japonskou firmou Suzuki, opět se do Japonska v roce 1922 vrátil.
Ochromující zemětřesení – pro město i duši
Jokohamu zasáhlo ničivé zemětřesení
V září 1923 vstoupilo do japonských dějin ničivé zemětřesení v okolí hlavního města Tokia a Jokohamy. Zemětřesení si vyžádalo tisíce obětí. Letzel, který se nacházel v centru dění a přežil v sutinách hotelu, kde bydlel, byl tímto zážitkem značně otřesen.
Kvůli této události se vrátil zpět do vlasti, kde se u něho krátce nato začala projevovat duševní nemoc.
Poslední měsíce svého života strávil v léčebně pro duševně choré v Kateřinském areálu na Novém Městě. Zemřel rok po svém návratu z Japonska, 26. prosince 1925 ve věku 45 let v Praze, a je pochován na hřbitově v rodném Náchodě.
Průmyslový palác: nejvýznamnější dílo
Jan Letzel palác vyprojektoval pro město Hirošimu a jeho prefekturu. Třípatrový secesní palác ze železobetonu s konstrukcí vyzděnou cihlami měl sloužit k obchodu a výstavním účelům.
Palác byl otevřen v dubnu roku 1915, později poskytl dočasné útočiště úřednickým kancelářím. Nejznámější Letzlovo dílo bylo ráno 6. srpna 1945, kdy ve výšce 600 metrů šikmo nad ním vybuchla atomová bomba „Little Boy“, zasaženo.
Kostra celé stavby, která mohutnou explozi vydržela, jako jedna z mála, se stala jakýmsi mementem této katastrofy. Dnes je toto památné místo také na seznamu památek UNESCO.
