Jak oddělit otravné sousedy od římské říše? Zhruba 3000 km dlouhá římská opevněná hranice od Skotska až po Balkán by mohla stačit. Císař Hadrianus si namyslil velký projekt, díky němuž dnes víme, jak vypadal život na území dnešního Skotska na počátku druhého století.
Hadriánův velký projekt
Pohled z Hadriánova valu na sever - na území barbarů
Psal se rok 122 léta Páně, ačkoli v té době v Británii ještě nikdo netušil, že se to tak jednou bude počítat. Římská říše dosáhla za staletí výbojných válek maxima své udržitelné rozlohy a byla pod neustálým atakem svých čím dál odvážlivějších barbarských sousedů. Obzvláště její severní hranice pro svou odlehlost od centra říše trpěla neustálým nedostatkem obrany a ani Dunaj už nebyl překážkou.
Barbaři ze severu se stali opravdovou hrozbou a postrachem pro sebejisté a na luxusní římský standard už navyklé britské obyvatelstvo. A tak se pomalu rodila myšlenka oddělit otravné sousedy od Říše fyzicky. Kde to bylo možné, řekami s posílenou ostrahou, kde to možné nebylo, zdí s navlečenou šňůrou korálků – trvale obsazených pevností. Tak vznikl limes romanus, nejdelší opevnění tehdejšího známého světa.
Železná opona starověku?
Někdy se tak zhruba 3000 km dlouhé římské hranici od Skotska po Balkán přezdívá, já si s tím však dovolím kategoricky nesouhlasit. Během tohoto léta jsem měla možnost putovat jak po části Železné opony na hranici bývalého Východního a Západního Německa, tak po Hadriánově valu. Jsou zde dva zásadní rozpory.
Za prvé, Hadriánův val (a potažmo celý limes) nebyl nikdy neprostupný. Přes brány pevností a strážních věží i přes řeky probíhal čilý obchodní i sociální styk.
Za druhé, zatímco Val zabraňoval ve vstupu barbarům a pohyb směrem ven nebyl nijak omezen (protože nikoho by ani ve snu nenapadlo dobrovolně opustit zázemí římské civilizace a vyměnit je za drsný život v barbarské divočině), u Železné opony tomu bylo přesně naopak: prostupnost neexistovala a veškerá snaha byla zaměřena na to, aby nikdo neproklouzl ven, zatímco ze Západu nebyly žádné zábrany nutné (protože nikoho by ani ve snu nenapadlo dobrovolně opustit vymoženosti západní kapitalistické civilizace a vyměnit je za drsný život v totalitě komunistického režimu).
Čtení: Zájezdy do Skotska – srovnání a doporučeníJak se žilo na „Zdi“
Císař Hadrianus se narodil v Hispánii, konkrétně v Italice, kousek v od dnešní Sevilly. Dost ho lituji, když si ho představím mrznoucího někde na skotském pomezí, protože to bylo přesně to, co udělal: jel si svůj projekt osobně zkontrolovat. Ovšem on tam byl jen na návštěvě a po pár hodinách v sedle mezi poletujícími vločkami sněhu ho čekaly luxusní termály a hostina složená z nejžádanějších lahůdek.
Olivy a garum z Hispánie, víno z Marseille, třešně z Kappadocie, ústřice z Galie i datle z Egypta byly na denním menu nejvyšších armádních důstojníků i zde, v této opovrhované zadnici civilizovaného světa. Řadoví legionáři se museli spokojit s místními zdroji slaniny, hovězího a piva. Pocházeli však z podobně exotických krajin jako jejich šéf, což byla běžná římská taktika mající zabránit bratříčkování se s nepřítelem.
A tak máme důkazy o pohraničních jednotkách ze Sýrie, Libye, Hispánie, Balkánu či Alp; pěkná etnická směska, která evidentně nenechala místní dámy bez odezvy. Většina se jich tu po skončení služby v legiích (pokud ji přežili, protože trvala celých 25 let!) usadila a postupem času kolem vojenských pevností vznikaly vesnice řemeslníků a obchodníků. Že jim ale všem byla neustále pěkná kosa, víme naprosto jistě, díky zachovanému dopisu jednoho z vojáků, v němž dojatě děkuje římské matičce za zásilku termoprádla.
Pěšky podél Valu
Značení pěší trasy Hadrian´s way
Dnes si můžete celou vzdálenost 117,5 km Hadriánova valu projít pěšky po značené dálkové trase Hadrian´s way. Zabere vám to zhruba týden, záleží samozřejmě, kolik si naplánujete denně ujít. Celá trasa je skvěle značená a na doplnění úplně postačí mapy.cz.
Po cestě narazíte na mnoho farem, kde přes letní sezónu nabízejí místo na stan a jednoduché zázemí za 10-15 £, nebo se samozřejmě můžete ubytovat v místních B&B. Já jsem putovala jako vždy „low cost“, se stanem a vařičem, abych si vychutnala prázdniny co nejvíce v přírodě. Občas jsem se stavila na pivo nebo třeba steakový koláč pie, pokud jsem natrefila na otevřenou hospodu.
Putování jsem zahájila v Newcastlu upon Tyne na východním pobřeží a postupovala západním směrem. Doporučuji to hned ze tří důvodů:
1) Newcastle je dobrý výchozí bod díky dostupné síti všech druhů transportu; já jsem zvolila přiblížení na trasu vlakem z Edinburghu, kam jsem přiletěla z Vídně.
2) Máte až do podvečera slunce v zádech a nesvítí vám tak celý den do očí.
3) Postupně si zvykáte na chůzi v nižších polohách a jednodušším terénu, než se propracujete k náročnějším kopcovitým pasážím.
Cesta průmyslovým Newcastlem z výchozího bodu Wallsend („Konec zdi“) není žádný med, vlečete se nekonečné kilometry po asfaltové cyklostezce proti proudu řeky Tyne, která tady rozhodně neláká ke smočení. Nejsou tu ani žádné viditelné pozůstatky Valu, prvních 20 km byste tedy s klidným svědomím mohli vynechat. Začíná to být zajímavé teprve až druhý den, kdy z údolí Tyne vystoupáte do přilehlého svahu a ve vesničce Heddon-on-the-Wall narazíte na první kus kamenné zdi s informačními tabulemi, jež vás už budou provázet po celou cestu.
Jedna z farem nabízející kempování
Zde se taky napojíte na vojenskou silnici B6318, kterou budete lemovat další celý den, ale naštěstí vždy po pohodlné pěšince mezi farmami oddělující vás od dopravního ruchu zídkami, ploty a křovím, takže je to veskrze příjemná a malebná procházka obohacená ovečkami, rozkvetlými loukami, lávkami přes skotačivé potůčky a vesničkami s prastarými duby a ještě staršími kostelíky.
A pak to přijde!
Nejkrásnější úsek
Pokud máte jen omezený čas a fyzickou kondici a chtěli byste zvládnout výlet na Hadriánův val za jeden víkend, jak to často dělají místní, mám pro vás tip na nejkrásnější část. Jedná se o 40km úsek, který se dá krásně rozdělit jedním noclehem poblíž pevnosti Vindolanda, ležící přesně uprostřed.
Pevnost Housesteads -Vercovicium
Ideální výchozí místo je Chollerford na řece North Tyne, v níž si můžete na úvod zaplavat. Hned za humny narazíte na římskou pevnost Chesters, kde najdete pozůstatky impozantního římského mostu. Pár kilometrů do kopce s úžasnými výhledy na tynské údolí vás napojí na pěšinu lemující dobře viditelný příkop a val, který se odtud už táhne, více či méně zachovalý, bez přerušení. Od pevnosti Housesteads, umně posazené přímo naštorc na ostrém skalním výběžku, už to jsou orgie focení a kochání se neuvěřitelnými skalními formacemi a umem římského vojenského inženýrství. Závěr tohoto top úseku tvoří další ruiny mostu přes řeku Irthing a pevnost Birdoswald.
Do Carlisle je to ještě jeden den pochodu a k oficiálnímu západnímu konci Hadriánova valu v Bowness-on-Solway další den, je to ale hodně po asfaltu a neuvidíte tady už nic extra zajímavého.
Vindolanda
Rekonstrukce opevnění ve Vindolandě
Zlatý hřeb jsem si nechala na závěr: největší a nejzachovalejší pevnost Hadriánova valu ležící pár kilometrů stranou v údolí u vesničky Chesterholm. Jméno Vindolanda zná každý, kdo se kdy zajímal o dějiny římské Británie. Proslavily ji totiž unikátní nálezy, jež nemají jinde na území Římského impéria obdoby. Díky rašelinné půdě a chladnému podnebí se tu zakonzervovalo v několik metrů hluboké vrstvě odpadků množství předmětů z organických materiálů, jako je kůže, dřevo, kosti nebo látky, které se jinde za těch 2000 let prostě rozpadly v prach.
Zbytky římské legie ve Vindolandě
Nejcennějším nálezem jsou tzv. Tabulky z Vindolandy, dřevěné destičky popsané inkoustem, používané zde místo drahého a promokavého papyru. Nejednalo se jen o seznamy zboží, záznamy o chodu vojenského tábora, rozkazy, žádosti o dovolenou, koncepty zpráv do Říma či komunikaci s pevnůstkami, rozesetými od sebe na Valu ve striktní vzdálenosti jedné římské míle.
Tabulky nám dávají také jedinečný vhled do osobního života běžných legionářů i rodin důstojníků ve formě dopisů a deníků. „11. září, sestro, u příležitosti oslavy mých narozenin, tě srdečně zvu k návštěvě, aby svou přítomností učinila tento den radostnějším“, píše Claudia Severa, manželka velitele tábora. Zato jízdní jednotka vyslaná na průzkum mimo pevnost má poněkud přízemnější starosti: posílá naléhavou žádost o doplnění zásob piva.
Sbírka dochovaných kožených bot
Vykopávky tu stále pokračují každé léto a archeologové i dobrovolníci z celého světa tu doslova denně činí unikátní objevy díky nejmodernějším archeologickým metodám. Za pomoci dendrochronologie (datování dřeva podle letokruhů) se dovídáme (přesně na rok!) stáří a původ jednotlivých dřevěných nástrojů či nádobí, analýza DNA z nalezených kostí pomáhá určovat etnické složení dávných obyvatel, rozbor pylů odhalí, co tu kdy rostlo a pěstovalo se, díky izotopům na zubech koster si můžeme udělat obrázek o tom, co daný člověk jedl v dětství, zda byl domácího původu, nebo se sem přistěhoval až v dospělosti, a z čeho se skládal jeho běžný jídelníček. Na návštěvu komplexu Vindolanda si určitě vyhraďte aspoň půl dne, rozsah venkovních prostor je značný a bohatství muzejní expozice fascinující.
