Co by bylo dobro bez zla? Tradici Mikuláše, čerta a anděla máme s našimi jižními sousedy společnou. Rakušané však mají jeden zvyk, který v našich krajích rozšířený není – velkolepé průvody čertů, kterých se každoročně účastní tisíce diváků. A do roztomilých čertíků mají pekelníci dost daleko. Čertí průvody jsou totiž nahlédnutím přímo do horoucích pekel, při kterém leckdy tuhne krev v žilách i těm nejotrlejším!
Jen ten, kdo pozná zlého čerta, může si vážit hodného Mikuláše. Počátky známé postavy čerta ale nelze hledat jen v protikladu křesťanské kultury mezi hodným Mikulášem a zlým čertem, nýbrž ještě v dobách dávné pohanské mytologie, kdy postavy podobné čertům symbolizovaly vyhánění zimy a byly také magickým symbolem plodnosti předkřesťanských kultur.
Vzory už v řecké mytologii
V řecké a římské mytologii existovali bohové podobní dnešním čertům. Starořecký bůh Pan, bůh lesů, pastvin, pastýřů a lovců, byl porostlý srstí, měl rohy i kozí kopyta a ocas.
V Rakousku byla postava čerta hojně rozšířena až do dob inkvizice, za které bylo pod trestem smrti zakázáno převlékat se za ďábelské postavy. Tento pradávný zimní zvyk byl v Rakousku i přes zákaz nadále praktikován v odlehlých a těžko dostupných oblastech. Dnes kráčí pekelníci hrdě středem města v několikasethlavém davu.
Pekelníci jako vykonavatelé pořádku?
V polovině 17. století se z prostředí klášterních škol rozšířil mezi prosté obyvatele zvyk návštěv Mikuláše a čerta v domácnostech. Postupem času býval tento lidový obyčej zakazován a nadále opět povolován církevní i světskou vrchností. Čerti v jednotlivých obcích dříve často působili také jako jakýsi druh společenské kontroly – kárali obyvatele za nevhodné chování, trestali lakomé selky a hrozili příliš přísným hospodářům.
V dobách osvícenství byli čerti považováni za zastaralý přežitek, za element podrývající slušné chování, morálku a veřejný pořádek. Zvyk návštěv a průvodů pekelníků se však leckde udržoval i nadále, až pak nakonec vlivem zákazů úplně vymizel. Kolem roku 1900 nastala ta pravá čertí renesance – folkloristé tradici rohatých pozvedli a rakouská města a vesnice začaly organizovat čertí průvody, tzv. Krampuslaufy, a pořádají je dodnes.
Čtení: Zájezdy do Rakouska – srovnání a doporučeníČtení: Zájezdy do Rakouska – srovnání a doporučeníSchladming – jedna z největších čertích show
Krampuslauf – průvod čertůTy nejpůsobivější reje se konají především ve východním Tyrolsku, sousedních Korutanech a v Salcbursku, ale také v italském jižním Tyrolsku.
Při podobných průvodech se centrem měst prohání pěšími zónami až několik stovek čertů – důkaz toho, že původní lidový zvyk se proměnil v obrovskou folklórní show.
Průvod čertů v SalzburguJeden z největších průvodů se koná v horském středisku Schladming v blízkosti Salcburku. Na devět stovek pekelníků vám tu předvede nezapomenutelné představení, které osloví všechny generace bez rozdílu.
A čerti to nejsou jen tak ledajací – ručně vyřezávané dřevěné masky, zvířecí rohy, které dosahují délky až jeden metr, přepychové hávy, koňská spřežení, pravé kožichy, řinčící řetězy a pyrotechnické efekty. Čertovské řemeslo se tady dědí z generace na generaci stejně tak jako cenné masky a kostýmy.
Pozor na tvrdou náturu, biče a řetězy
Budete-li mít cestu do Korutan, můžete navštívit jedinečné muzeum čertovského řemesla a všeho, co s lidovým zvykem čertů souvisí – v Krampusmuseum ve Feistritzu tak budete moci obdivovat více než 70 hrozivých masek a kostýmů. V některých oblastech jsou také v předvánočním čase pořádány speciální semináře, které mají pomoci obyvatelům zvládnout strach z pekelníků.
Čerti by se měli chovat podle určitých pravidel – vynechat konzumaci alkoholu a bití přihlížejících. Přesto je však dobré dát si na hrozivé čertovské biče a řetězy pozor.
Čertovské průvody jsou jedinečnou podívanou a neobvyklým zážitkem, na který budete dlouho vzpomínat.
