Rakvere je jedno z nejstarších estonských měst. První zmínky o jeho osídlení totiž pocházejí už z 3. století. Leží poblíž národního parku Lahemaa na severu země, zhruba v polovině cesty mezi Tallinem a Narvou. Dominantou strategicky umístěného města jsou ruiny rozsáhlého hradu z 13. století. Komplex je dnes vyhledávaným kulturním i vzdělávacím centrem.
Historické městečko je velmi pokrokové a sžité s přírodou – nejenže ho kolem dokola obklopují hluboké lesy, ale také přímo v jeho centru najdete několik pěkných parků. V roce 2020 se umístilo na seznamu 100 nejlepších destinací, které dodržují principy udržitelného cestování. Vydejte se na vlastní oči podívat proč.
Hrad Rakvere a středověký park
Hlavním turistickým cílem je hrad Rakvere, nepřehlédnutelný velikán posazený na zvlněném návrší Vallimägi. Nejstarší archeologické nálezy poukazují, že už v 5. a 6. století v těchto místech stávala dřevěná tvrz. Tu pak za dánské nadvlády ve 13. století nahradil rozsáhlý kamenný hrad.
V průběhu staletí patřila pevnost dánským králům, rytířům livonského řádu (Livonsko bylo historické území na území dnešního Estonska a Lotyšska), Švédům i Polákům. A právě posledně jmenovaní během polsko-švédské války na začátku 17. století vyhodili hrad do povětří. Renovace se dočkal teprve před nedávnem.
Dnes je z něj středověký park, kde vás dobově oblečení zaměstnanci přenesou o pár století nazpět. Většinu zábavných aktivit, ke kterým patří třeba kovářství, (falešný) mečový souboj, jízda na koni nebo výroba sladkostí, si užijí spíše děti. Je zde ale také vinný sklípek, mučírna, středověký nevěstinec nebo holičství. A v Schenkenbergově taverně můžete ochutnat pravou středověkou kuchyni a pivo.
Bronzový pratur Tarvas
V červnu 2002 byla při příležitosti 700. narozenin města slavnostně odhalena bronzová socha pratura (estonsky Tarvas) z dílny sochaře Tauna Kangra. Podobizna vyhynulého býka je považována za největší sochu zvířete v celém baltském regionu. Spolu s žulovým podstavcem měří 7 metrů na délku a 4 metry na výšku a váží asi 7 tun.
Traduje se, že kdo si na sochu sáhne, ten bude mít štěstí, a hlavně sílu jako pratur. Tak to vyzkoušejte, najdete ji na kopci hned vedle hradu.
Čtení: Zájezdy do Pobaltí – srovnání a doporučeníHistorická ulička Pikk
Historická ulička Pikk nabízí spoustu architektonických skvostů
Ulice Pikk (v překladu Dlouhá) je nejstarší ulicí v Rakvere. Na přelomu 19. a 20. století byla nákupní tepnou města. Stála tady banka, nejrůznější obchůdky, restaurace i penziony.
Dnes je z ní zrekonstruovaná pěší zóna, která je přehlídkou rozmanité estonské architektury. Pěkně v řadě vedle sebe tady stojí domečky dřevěné, kamenné i zděné. V některých z nich sídlí krámky s řemeslnými výrobky, lidovými kroji a suvenýry.
Park Rakvere Tammik
Park Rakvere Tammik na okraji města je ze všech místních parků asi úplně nejhezčí. Dubový háj, kde můžete obdivovat vzrostlé starobylé duby a lípy, skrývá pod korunami stromů také důležitá pietní místa. Jedním z nich je památník Okaskroon ve tvaru trnové koruny. Je věnován obětem socialistických represí, a především pak místním rodákům, kteří byli deportováni do sibiřských gulagů a už se nikdy nevrátili.
O několik kroků dále se nachází velmi zachovalý hřbitov německých vojáků padlých během druhé světové války. Je obdivuhodné, s jakým respektem rakverští přijali místo posledního odpočinku německých vojáků, kteří do zdejších končin rozhodně nepřijeli s mírovými úmysly. Součástí hřbitova je i památník věnovaný všem obětem války.
Centrální náměstí
Hlavní náměstí získalo svou současnou podobu v roce 2004. Je to moderní veřejný prostor, kde se denně scházejí místní obyvatelé. Jeho součástí je malé dětské hřiště, kopa zeleně, fontánka i stylový přístřešek, který chrání před vrtochy počasí.
Je zde také socha mladého muže na kole věnovaná rakverskému čestnému občanovi Arvo Pärtovi. Socha údajně ztělesňuje samotného Pärta, uznávaného skladatele současné klasické hudby, kterak za mlada jezdíval na staré náměstí a poslouchal hudbu z obecního rozhlasu. Poselstvím je ukázat všem dětem, že se mohou stát, kým jen budou chtít.
Kostel Nejsvětější trojice
Typická špička na vrcholu kostela
Luteránský kostel Nejsvětější trojice už z dálky upoutá svou neobvykle vysokou štíhlou špičatou věží. Chrám původně postavený už v 15. století měl zároveň sloužit jako úkryt před nebezpečím. Během livonské i velké severní války dostal pěkně zabrat a svou dnešní podobu získal až v polovině 19. století.
Zvony kostela každé poledne rozehrají éterickou skladbu „Kyrie“ z Pärtovy Berlínské mše.
