Víte, že…
Dokonce se v Agoře prý nacházely i nejstarší veřejné záchodky na světě?
Agora (řecky Αγορά) v moderní řečtině znamená tržiště, obchod. V archaickém smyslu slova tak byl nazýván veřejný prostor – náměstí, kde se shromažďovali občané za účelem uzavírání obchodů, městské správy, vynášení soudů apod., to v podstatě znamená, že agora byla centrem městského veřejného života.
Agora je bezesporu nejznámější díky svému řečnickému koutku, kde mohli filozofové (nejznámější je asi Sofoklés) či kdokoliv jiný beztrestně projevit své názory – právě v tomto koutku se prý zrodila myšlenka demokracie, vlády všech svobodných Athéňanů. Kromě toho se na agoře také veřejně oznamovaly důležité novinky z okolních států, výsledky válek apod.
Ženám byl vstup zakázán
Ženám bylo toto prostranství uzavřeno, stejně jako veškerý veřejný společenský život.
Původně byla agora vybudována do tvaru obdélníku, který napříč protínala tzv. Panathénajská cesta ve směru od Kerameiku na Akropoli. Po obvodech stály chrámy, správní budovy a obchody. Uprostřed bylo otevřené prostranství, které bylo považováno za posvátné a nesměli sem vstupovat lidé, kteří měli na svědomí nějaký závažný trestný čin. Současná podoba agory pochází z 2. století n. l.
Chrám, radnice i muzeum
Théseion neboli Héfaisteion je nejlépe dochovaný starověký chrám v Řecku. Původně se mělo za to, že je zasvěcen athénskému králi Théseovi, který za svůj život vykonal mnoho hrdinských činů, jenž jsou na chrámu vyobrazeny. Archeologové se však poslední dobou přiklání k tomu, že je věnován bohu Héfaistovi, patronu kovářství a sopečné činnosti. Chrám je postaven v mohutném dórském stylu, ale jeho slávu poněkud zastiňuje Parthenon, který je odtud krásně vidět.
Buleuterion bychom mohli v dnešním slova smyslu chápat jako „radnici“. Zde se scházeli zástupci tzv. Pětiset (pět set svobodných Athéňanů, kteří byli občany zvoleni za představitele města). Později byla postavena další – nová radnice, přičemž stará budova byla využívána jako vězení.
Attalova stoa na západní straně agory je dokonalou kopií původního starověkého sloupořadí, jehož stavbu financoval pergamský král Attalos. Tedy až na barvu, starověká stoa byla totiž vymalována v modré a červené barvě. Stoa čítá 120 metrů na délku, 45 dórských sloupů a původně byla určena jako přístřešek pro tržiště. Současná budova byla postavena americku archeologickou školou v 50. letech 20. století. Dnes zde najdete Muzeum agory, takže nálezy, které odtud pochází (keramika, mince, sošky, „ostraka“ apod.).
Na agoře je dochovaný i křesťanský kostel Svatých apoštolů s dochovanými nástěnnými malbami z 11. století.
