Rudé náměstí, to jsou ty nejznámější moskevské obrázky: chrám Vasilije Blaženého, kremelské zdi, Leninovo mauzoleum nebo obchodní dům GUM. Tyto budovy bývaly kdysi svědky klíčových kapitol historie Moskvy i celé obrovské říše, a tak je objevování Rudého náměstí mimo jiné zajímavým výletem do dob dávno minulých…
I když budete hodně unavení, vydejte se hned první večer vašeho pobytu v Moskvě na Rudé náměstí. Kolosální rozměry toho vůbec nejsymboličtějšího místa města osvětleného reflektory vám přichystají působivou podívanou. A navíc právě tehdy, když je náměstí téměř liduprázdné, vám odkryje svoje největší kouzlo…
Na Rudém náměstí se čile obchodovalo i popravovalo
Ohromné prostranství by společně s nedalekým Kremlem mohlo vyprávět dějiny Ruska. Zakladatel Moskvy, kníže Jurij Dolgorukij, tu počátkem 12. století nechal postavit první dřevěné domy a vybudoval pevnost chráněnou valem.
Náměstí se původně jmenovalo „Obchodní“, protože ve středověku si tu své stánky zřídili obchodníci s kožešinami, kováři a jiní řemeslníci. Do staré kupecké čtvrti Kitaj Gorod to z tržiště navíc bylo coby kamenem dohodil.
Rudé náměstí se brzy stalo ohniskem celého města. Carové tu promlouvali k lidu, konaly se tu veřejné popravy, shromažďovali se obyvatelé města. Ivan Hrozný tu snad kdysi dal vypíchnout oči stavitelům chrámu Vasila Blaženého, aby už nikde jinde na světě nemohli postavit stavbu takové nádhery, a před zraky davů tu byl rozčtvrcen kozácký rebel Stěnka Razin, o němž se zpívá v jedné z nejznámějších ruských lidových písní.
Petr Veliký tu nechal setnout hlavy vzbouřeným střelcům a když přišla éra Sovětského svazu, využívali komunističtí pohlaváři Rudé náměstí k okázalým vojenským přehlídkám, průvodům a slavnostním pochodům.
Jak se po Rudém náměstí ještě nedávno proháněly tanky…
Ostatně, coby kulisa k oslavám a přehlídkám slouží náměstí dodnes. Každoročně devátého května, v den vítězství nad Hitlerovým Německem, na něm před očima prezidenta defilují elitní jednotky ruské armády. V roce 2008 šokovalo Rusko západní svět tím, že květnovou přehlídku pojalo podobným způsobem jako v dobách minulých.
Po Rudém náměstí se proháněly tanky a vojenské transportéry, vzduchem létala vojenská letadla. V postsovětských státech spustilo toto chrastění zbraní staré strachy, představitelé západoevropských zemí přehlídku zhodnotili jako „špatný signál“ a ani mluvčí amerického Pentagonu si nebral servítky…
Na nejznámější mumii světa se pořád ještě stojí fronty
Jeden z největších symbolů sovětských časů, Mauzoleum Vladimíra Iljiče Lenina, budí od rozpadu Sovětského svazu vášnivé diskuze. Již po Leninově smrti se objevovaly protesty proti jeho pohřbení v Moskvě, protože Lenin sám si podle své poslední vůle přál být pochován v Petrohradě vedle své matky.
Na začátku 90. let se prezident Boris Jelcin několikrát zasazoval o to, aby bylo Leninovo tělo důstojně pohřbeno. Politická levice ani moskevské cestovní agentury však návrh nepřijaly s valným nadšením. A tak jedna z nejslavnějších mumií světa stále přitahuje návštěvníky Moskvy. Jehlanovitá stavba z tmavočervené žuly a labradoritu je nadále takřka kultovním místem a stojí se tu dlouhé fronty.
Až si prohlédnete nabalzamovaného komunistického vůdce, můžete se zajít podívat na hroby dalších čelních představitelů SSSR a významných osobností sovětské éry umístěné u nedalekých kremelských zdí, z nichž nejvýznamnější je bezpochyby ten Stalinův.
Když v únoru 1924 zemřel Lenin na mrtvici a truchlící občané trávili čekáním v kruté ruské země dny a týdny, aby se mohli poklonit jeho ostatkům, byl to právě Stalin, který navrhl, aby Leninovo tělo bylo zachováno pro budoucí generace. Když pak Stalin o bezmála třicet let později zemřel, sdílel dokonce mauzoleum spolu s Leninem.
Byl tu však vystaven pouhých osm let – v roce 1961 totiž vážená bolševička madam Spiridonova na sjezdu komunistické strany prohlásila, že se jí ve snu zjevil samotný Lenin a sdělil jí, že svoji hrobku se Stalinem sdílet nechce. Diktátor byl následně pohřben u kremelské zdi, kde odpočívá dodnes.
Kde odpočívá Leninova velká láska?
Kromě něj leží na důstojném místě mezi Rudým náměstím a Kremlem třeba Andrej Ždanov, vedle Stalina kdysi druhý nejmocnější muž v poválečném SSSR, Felix Dzeržinskij, zakladatele předchůdce KGB nebo kosmonaut Jurij Gagarin.
Svůj hrob tu má i Clara Zetkin, která se zasazovala o vznik Mezinárodního dne žen, a také žena jménem Inessa Armand, vzdělaná revolucionářka a Leninova údajná milenka, které otec komunismu kdysi psával dlouhé a romantické milostné dopisy.
V Paříži, kde se seznámili, mu prý Inessa hodiny a hodiny přehrávala jeho oblíbenou Beethovenovu klavírní sonátu. Když Inessa zemřela, Rudé náměstí rozezněly smuteční salvy a Lenin byl toho dne údajně naprosto zdrcen. V mrazivé ruské zimě byly věnce a květiny u Inessina hrobu převážně umělé až na jednu výjimku – obrovský věnec s čerstvými bílými hyacinty, na jehož stužce stálo psáno „Soudružce Inesse od V. I. Lenina“.
Historické muzeum, chrám Vasila Blaženého a nákupy ve slavném GUMu
Zajímá-li vás i jiná část ruské historie než ta sovětská, musíte navštívit Historické muzeum, sídlící na náměstí v budově z konce 19. století s věžemi a věžičkami, z nichž majestátně shlíží dvouhlavé carské orlice. Ohromná sbírka obsahující více než čtyři miliony exponátů vás provede ruskými dějinami od doby kamenné až do současnosti.
Historie na vás dýchne také ze slavných moskevských kupolí, pestrobarevného chrámu Vasilije Blaženého, který stojí tam, kde se náměstí svažuje k řece. Menší chrám naproti Historickému muzeu nese jméno Kazaňský a byl postaven ve 30. letech 17. století na oslavu vítězství nad polskými vojsky.
Je zde uložena kopie ikony Matky Boží Kazaňské, která údajně pomohla Poláky vyhnat. Maličký kostel není původní stavbou, protože ta stejně jako mnoho dalších padla ve třicátých letech za oběť Stalinovu ničení – kostel dal diktátor tehdy zbourat, protože mu prý překážel při přehlídkách a průvodech.
Na východní straně náměstí pak stojí moskevský nákupní ráj, známý obchodní dům GUM. Jeho zvláštní název je zkratkou slov „Glavnyj universalnyj magazin“, tedy hlavní obchodní dům. Fasáda z konce 19. století dlouhá 250 metrů skrývá ve svých pasážích desítky obchodů ruských i zahraničních značek a mimo jiné také zajímavou napodobeninu socialistického obchodu s potravinami Gastronom č. 1.
Až budete mít Rudé náměstí zmapované, posaďte se chvíli na schody vedoucí do obchodního domu GUM a jen tak si vychutnávejte atmosféru tohoto výjimečného místa, nechte před sebou tančit obrázky z historie a zamyslete se nad tajemstvími, které náměstí ukrývá.
V jeho ruském názvu, Krasnaja Ploščaď, se skrývá dvojí význam – slovo „krasnaja“ se dnes překládá jako „rudá“, nicméně ve staroruštině znamená také „krásná“. A jen málokdo, kdo na Rudé náměstí zavítá, nabyde dojmu, že by si toto centrum ruské historie svůj atribut „krásný“ nezasloužilo.
