Víte, že...
botanických druhů rýže je oficiálně asi jen dvacet? Ve skutečnosti ale existují desetitisíce druhů speciálně vypěstovaných pro dané území.
Věděli jste, že rýže je hlavním zdrojem potravy až čtvrtiny obyvatelstva Země? A je vám známo, že se rýže dále zpracovává na alkoholický nápoj či cigaretový papír? Na Bali má pěstování rýže krom všech ostatních i společenský a památkový rozměr. Vždyť také zdejší rýžová pole patří na seznam památek UNESCO!
Rýžová pole = symboly ostrova
Těžká práce místních obyvatel na rýžových polích se stala jedním ze symbolů ostrova. Řekne-li se dnes Bali, spoustě lidem se vybaví obrázky terasovitých rýžových polí s padesáti odstíny zeleně.
Jedno z mnoha míst, kde si lze políčka vyfotit, je Jatiluwih. Místo, které bylo pro svou jedinečnost dokonce zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Kaskádovitá rýžová políčka najdete v nadmořské výšce asi 700 m n. m. Rozkládají se pod horou Batukaru a táhnou se až po pobřeží oceánu. Jedná se o jedno z nejúrodnějších míst ostrova.
Bohužel, jak už to s památkami na seznamu UNESCO bývá, přijíždí sem ročně spousta turistů, a tak tady najdete přeplněné restaurace i parkoviště.
Dokonce zaplatíte mýtné, abyste po silnici, která mezi políčky vede, mohli projet. Není třeba však věšet hlavu. Ostrov je zejména v centrální oblasti doslova poset terasovitými rýžovými poli.
Například při návštěvě chrámu Gunung Kawi, který je také zapsán na seznamu UNESCO, se nabízí možnost krásné procházky mezi takto organizovanými políčky.
Pro turisty jsou rýžová pole doslova rájem. Nádech místní tradice, nesmírně fotogenická místa a všudypřítomná zeleň, která, jak známo, uklidňuje. Ale co tato políčka znamenají pro místní a co vše za pěstováním rýže stojí?
Přísná organizace pěstování rýže na ostrově
Většina obyvatel ostrova Bali žije na vesnicích. Jejich život se točí kolem tří základních kamenů. Kolem rodiny, kolem uctívání bohů a kolem zajišťování obživy, tedy z velké části kolem tzv. sawah neboli rýžových polí.
Každá etapa pěstování rýže je pak doprovázena komplikovanými rituály k poctě hinduistické bohyně Šrí, bohyně rýže a blahobytu.
Každý člověk, který se na Bali narodí, je organizovaný v tzv. banjaru (čtvrti), což je solečenství lidí, které má někde 50 členů, někde 500. Tito lidé se společně radí, jak nakládat se zemědělskou půdou, společně kontrolují, zda se všichni chovají tak, jak mají, a současně mají pravomoc odebrat půdu nebo i pospolitost v rámci dané organizace.
Všichni členové, kteří se starají o pěstování rýže, pak tvoří tzv. subak, který se stará o zavlažovací systém. Subak se stará o organizaci zavlažování. Jde o neskutečně propracovaný systém, který zajišťuje dostatek vláhy pro každé pole. Je doloženo, že tímto způsobem funguje organizace místních obyvatel již od 9. století!
Nemusíme asi zdůrazňovat, že takto nastavený systém je velkou zbraní pro poslušnost místních lidí a že jakákoli výjimečnost se tu nenosí. Pro Balijce, kterým je společenský život vším, je pak odnětí svobody tak velkým trestem, že si každý jakýkoli prohřešek či odlišnost raději rozmyslí...
Pěstování rýže dnes
Místní mají rýži za hlavní zdroj potravy
Již od 60. let se v rámci celosvětového výzkumu vyšlechťují nové a nové druhy kulturních plodin, které by odolávaly co nejlépe v různých podmínkách na světě. Jde o maximální zajištění potravy pro velké množství obyvatel planety. Zejména pak obyvatel Asie a Jižní Ameriky. Ani Bali není výjimkou.
Již od konce 70. let se daří na ostrově nové formě rýže, která již nepotřebuje svých obvyklých 135 dní, ale pouhých 105 dní od svého nasazení po sklizeň. Tato plodina je i více odolná vůči škůdcům. Vše se však odehrává za použití chemických hnojiv a pesticidů. Napomáhá tomu i stále dokonalejší závlahový systém s rostoucí mechanizací vesnic.
Samozřejmě toto není jen záležitost Bali. Počet obyvatel planety roste! A to hlavně v oblastech, kde je právě rýže hlavním zdrojem potravy lidí...
