V srdci čtvrti Asakusa stojí soubor budov, které dohromady tvoří buddhistický chrámový komplex Sensó-dži. Jedná se o nejvelkolepější a nejnavštěvovanější chrám v celém Tokiu, který byste během návštěvy japonské metropole neměli minout ani vy.
Jaký příběh vyprávějí chrámové zdi, aneb Když rybáři chytí místo ryby bohyni…
Pohádkový chrám Sensó-dži, kterému se někdy říká také Asakusa Kannon, je duchovním centrem čtvrti Asakusa. Je neustále přeplněn zástupy věřících i turistů. Legenda, která se váže k založení původního chrámu, který stával na tomto místě již od 7. století, vypráví příběh o bratrech rybářích.
Když se bratři vydali lovit na tokijskou řeku Sumidu, ve svých sítích prý kromě ryb objevili malou zlatou sošku buddhistické bohyně milosrdenství Kannon. V noci pak měli sen, ve kterém jim Kannon přikázala postavit na její počest chrám.
Ten byl později několikrát přestavěn a svoji definitivní podobu získal na počátku 17. století. V roce 1923 bez větší úhony přečkal silné zemětřesení, ale bohužel se nevyhnul americkému bombardování za druhé světové války. Tím byl nenávratně zničen.
Po válce byl chrám znovu vystavěn tak, aby se co nejvěrněji podobal originálu. Zlatá soška bohyně milosrdenství je v jeho prostorách prý dodnes ukryta, ale je tak posvátná, že není dovoleno, aby ji kdokoliv z obyčejných smrtelníků spatřil. Údajně je vysoká pouhých 7,5 cm.
Vstup do chrámového komplexu: nakupte tradiční výrobky a nechte se ovanout božím dechem
Impozantní vstup do chrámového areálutvoří ostře červená Brána hromu (Kaminarimon). Své jméno získala podle soch dvou hrozivě vyhlížejících strážných božstev – vpravo je to bůh větru Fudžin a vlevo bůh hromu Raidžin. Za branou začíná chrámová ulička Nakamise-dóri, která je útokem na smysly – a často i na peněženku.
Je plná stánků s tradičními japonskými výrobky a ochutnat zde můžete typické pochoutky, jako například rýžové krekry. Jakmile uličkou projdete, spatříte po levé straně impozantní, více než padesát metrů vysokou pětipatrovou pagodu, repliku z roku 1973. Přímo před sebou pak budete mít další červenou bránu, kterou už vstoupíte na prostranství, kde stojí hlavní chrám.
Ve vstupní bráně Hózó-mon jsou uloženy posvátné čínské sútry ze 14. století a stráží ji dvě bohyně Nió, tradiční ochránkyně buddhistických chrámů.
Když budete branou procházet, ucítíte silnou vůni kadidla. Bezprostředně za ní totiž stojí velký bronzový kotel s vykuřovadlem, okolo kterého se vždy tísní dav lidí. Říká se, že pokud kouř – prý dech samotných bohů – zavane nad vaši hlavu, vyhne se vám neštěstí a nemoci.
Chvíli tedy posečkejte, nechte se ovanout omamným kouřem, a pak už můžete vstoupit přímo do ústředního chrámu. Malby, které uvidíte v hlavní síni, byly bombardováním ušetřeny, a jsou tedy původní. Můžete si tu mimo jiné prohlédnout podobiznu bohyně Kannon, které je celý komplex zasvěcen. Nejkrásnější atmosféru má chrám během náboženských obřadů, které se v hlavní síni konají zpravidla třikrát denně.
Šintoismus vedle buddhismu a odpočinek v tradiční zahradě
Pro Japonsko je typické mísení náboženství, zejména pak buddhismu a šintoismu. Proto v buddhistických chrámových komplexech často najdeme i šintoistické svatyně, a naopak. V buddhistickém areálu Sensó-dži, hned vedle ústředního buddhistického chrámu, stojí šintoistická svatyně Asakusa-džinžda (někdy nazývaná Sandža-sama).
Byla postavena v polovině 17. století. Je zasvěcena bratrům rybářům, kteří sošku bohyně našli, a také jejich pánovi Nakatomovi, který na tomto místě nechal postavit vůbec první svatyni.
K chrámovému komplexu náleží také velmi klidná japonská zahrada Denbóin, ve které si můžete po prohlídce chrámového areálu odpočinout a nabrat síly k dalšímu poznávání – pokud tedy bude právě otevřena veřejnosti.
