Blankytně modré nebe, koruny majestátních pinií, všudypřítomný koncert cikád a širé moře kolem. Víc už nic, jenom vy. Vnímáte vůni borovic a šumění větru, nikdo vás neruší. Tohle že je ostrov Capri, v létě plný turistů? Ano, pokud se vydáte stranou hlavních turistických lákadel, místním autobusem dojedete na Anacapri a od konečné se vydáte pěšky asi dvacet minut po Strada della Migliera směrem k Parku filosofů. Tohle kouzelné místo zůstává stranou zájmu turistických skupin, a pokud tu nebudete úplně sami, cestou potkáte jen pár jednotlivců...
Na konci cesty vás čeká odměna v podobě nádherného výhledu na maják a strmé útesy svažující se do moře. Můžete zůstat na vyhlídce vybavené lavičkami do půlkruhu jako v řeckém divadle, můžete si najít místo na vápencové skále nad mořem, velké tak akorát pro vaše pozadí. Dívat se na moře a poslouchat cikády přesně tak dlouho, jak budete chtít.
Pravda, kdo přijede na tento krásný ostrov na pouhý jeden den, musí si dobře rozmyslet, co skutečně chce vidět. Neříkám, že slavná Grotta Azzurra, tedy Modrá jeskyně, nestojí za návštěvu, přestože cena za tuto atrakci už se „hvězd dotýká“. U mě ale vítězí Park filosofů. A proč se mu vlastně takhle říká?
Za Park filosofů poděkujme Švédovi
Nasajte atmosféru Parku filosofů
V roce 1979 přijel na ostrov Capri švédský ekonom a spisovatel Gunnar Adler-Karlsson, který tu koupil dům a pojmenoval ho po své manželce Casa Marianna. Poblíž vytvořil přírodní park, který návštěvníka provede dějinami filozofie prostřednictvím citátů a aforismů napsaných někde na keramické destičky, někde přímo na kameny. Nejedná se o žádnou nudnou procházku po upravených cestičkách, naopak. Autor nechal přírodu v tom stavu, v jakém ji našel a nijak do ní nezasahoval.
Už samotný vchod vypadá jako vstup do trampské osady někde stranou civilizace, což parku rozhodně neubírá na přitažlivosti. Nicméně nějaká pravidla park má, můžete si vybrat ze tří barevně odlišených tras, které jsou nazvány Idealismus, Realismus, Moudrost. Nebo se jen tak prodírat mezi keři žlutě kvetoucí kručinky a zastavit se u citátů, které vás zaujmou. Je jen na vás, kolik si jich přečtete, k zamyšlení jsou všechny.
Citáty jsou psány v jazyce příslušného filosofa, takže nechybí latina, ale uveden je překlad do angličtiny. Bude to putování od 7. st. před naším letopočtem až do století dvacátého. Komu vyhládne, může si v blízké rodinné restauraci Da Gelsomina objednat typické capriské ravioli – mimochodem vynikající – nebo králíka na divoko. Úžasný výhled z terasy na celý Neapolský záliv je samozřejmě v ceně.
Kdo ještě si Capri zamiloval?
Vila švédského lékaře a spisovatele Axela Muntheho
Pan Gunnar Adler-Karlsson rozhodně nebyl jediným Švédem, kterého krásný ostrov okouzlil. Dávno před ním, roku 1887, si na Anacapri koupil malý pozemek s vinicí švédský lékař a spisovatel Axel Munthe. Prožil tu velkou část života a postupně zbudoval dům, který dnes můžete navštívit. Kromě nejvyššího bodu ostrova Monte Solaro, kam se dostanete sedačkovou lanovkou, patří Muntheho vila k nejzajímavějším místům na Anacapri.
Dostanete se sem z centra Capri titěrným oranžovým autobusem za 2,20 eura a už samotná cesta cik cak do vrchu stojí za to. Pokud trpíte závratěmi, sedněte si v autobuse raději na levou stranu. Komu nevadí pohledy do hlubin, napravo si jich užije vrchovatě. Ale žádný strach, caprijští šoféři jsou profesionálové, vykrouží s vámi dokonalé kolečko po nejmenším kruhovém objezdu na světě a za deset minut budete na místě, v centru Anacapri. Ze zastávky se vydejte vlevo po směrovkách k vile Axela Muntheho. Za prohlídku zaplatíte 10 euro, ale rozhodně stojí za to.
Munthe vyzdobil jednotlivé místnosti uměleckými předměty, které často sám objevil při stavbě vily. Tento lékař lidumil chudé obyvatele ostrova léčil zásadně zadarmo. Snad i díky tomu se místní lidé nakonec vzdali výnosného lovu stěhovavých ptáků, kteří si přilétali na ostrov odpočinout. O tom, jak na Capri žil a jak to tu vypadalo na počátku 20. století, napsal poutavou knihu přeloženou do mnoha světových jazyků. V češtině vyšla pod názvem Kniha o životě a smrti roku 1929. Axel Munthe ve své závěti odkázal vilu na Capri nadaci, která ji dodnes spravuje.
Rady na cestu po Anacapri
Limoncello si můžete přivézt i jako suvenýr
Na malém náměstíčku, kde vás vyloží autobus, je pod kamennou zídkou ukryté zážitkové WC. Nejenže si odskočíte, ale v předsálí rodinného podniku s vámi majitel přátelsky poklábosí, můžete si nakoupit pohledy a suvenýry za rozumné ceny a čekání na kabinku strávit na pohodlném dobovém kanapátku.
Na Anacapri se můžete v klidu a dobře najíst v restauraci Le Terrazze, kterou najdete přímo na cestě vedoucí k vile Axela Muntheho. Aby se to nepletlo, ulice se jmenuje stejně: via Axel Munthe. Výběr není velký, ale ať si dáte gnocchi nebo rybu, chybu neuděláte. Zárukou kvality je fakt, že se tu pravidelně scházejí na oběd místní průvodci. Osobně doporučuji bezkonkurenční gnocchi alla sorrentina, v ceně obědového menu je i salát a zmrzlina nebo domácí moučník torta della nonna. Italové obědvají ve 13.00 hodin, takže kolem poledne tu bývá volněji.
Posíleni se pak můžete vydat do již zmíněného Filosofického parku, vyjet sedačkovou lanovkou na nejvyšší bod ostrova Monte Solaro anebo obejít vilu Axela Muntheho, až kam vede chodníček. Dostanete se tak pod vilu na vyhlídku, a když zvednete oči, uvidíte majestátní sfingu z červeného granitu. Munthe ji našel v moři u ostrova a s pomocí místních obyvatel dotáhl po 777 fénických schodech až na místo, kde je nyní. Schody by vás dovedly do přístavu Marina Grande, ale bohužel už jsou roky zavřené.
Cestou zpět se zastavte v obchůdku s místním likérem Limoncello, pořádají tam ochutnávky nejen tohoto poměrně silného likéru, ale i výborných mandlí a čokolád. Tak ať se vám na Capri líbí.
