„Lepší je blízký soused než vzdálený bratr,“ praví jedno přísloví. Navzdory němu však zůstává Polsko pro mnohé Čechy velkou neznámou a někdy povědomí o našem severním sousedovi sahá nejdál na krakovský Rynek. Polsku je však nutno přiznat, že po pádu komunistického režimu ušlo kus cesty v oblasti cestovního ruchu a péče o památky.
V současné době může Polsko svým návštěvníkům nabídnout citlivě zrekonstruovaná historická centra měst, opravené hrady či bezvadně značené turistické stezky a sportovní střediska v horách i u Baltského moře. Vybrali jsme pro vás opravdové polské skvosty, které vás k návštěvě sousedů jistě nalákají.
Třináct památek UNESCO: města, hrady, prales i koncentrační tábor
Při představování památek jakéhokoli státu se sluší začít s památkami zapsanými na Seznam světového dědictví UNESCO. A v Polsku je jich hned 13 z několika různých oblastí. Na seznam UNESCO se začaly polské památky zapisovat v roce 1978, tedy ve stejném roce, kdy se Karol Wojtyla stal papežem.
Trochu symbolicky se oním prvním zápisem stalo historické centrum města Krakov, kde Jan Pavel II. strávil notnou část svého „předpapežského“ života.
Krakov byl v závěsu následován rozsáhlými solnými doly v nedaleké Wieliczce, které jsou v provozu už od dávného středověku a z jejichž několikakilometrových chodeb je veřejnosti zpřístupněno pouhých 3,5 km. Rok na to byl přidán největší komplex koncentračního tábora Hitlerovy říše. Osvětim a nedaleká Březinka se stejně jako Wieliczka nacházejí pár kilometrů od Krakova.
Z dalších míst zapsaných na seznamu stojí za zmínku centrum Toruně, které bylo vyznamenáno díky komplexu dochovaných středověkých budov, a také centrum Varšavy, které bylo během bombardování po 2. světové válce skoro celé srovnáno se zemí, ale pak velmi citlivě zrekonstruováno podle původních plánů.
Milovníci přírody by neměli vynechat Bělověžský prales, který částečně zasahuje i do Běloruska. Pro milovníky hradů a zámků bude zážitkem hrad Malbork nedaleko Gdaňsku. Mezi posledními zápisy se skví Hala století, moderní víceúčelová stavba ze začátku 20. století, za kterou se musíme vypravit do Wroclawi.
Sakrální památky: tradici křesťanské víry přinesla do Polska česká princezna
Oficiální počet obyvatel Polska je vyčíslen na necelých 40 milionů. Z nich se téměř 90 % hlásí ke katolickému náboženství. Tato skutečnost je připisována nejen historickému vývoji a pevnému zakořenění křesťanské víry, ale novodobě především zvolení Poláka Karola Wojtyly papežem.
Výše řečenému logicky odpovídá i množství sakrálních památek, které se na území dnešního Polska nacházejí. Pro našeho severního souseda je charakteristické, že stavby katolické, které samozřejmě významně převažují, byly bez váhání postaveny vedle kostelů pravoslavných či protestantských.
Kdy přesně byl na území Polska postaven první křesťanský kostel, není známo. Co však víme jistě, je, že křesťanskou víru s sebou do Polska přinesla česká princezna Doubravka z rodu Přemyslovců, neteř svatého Václava.
Mezi nejstarší sakrální památky v Polsku bezesporu patří základy katedrály na krakovském Wawelu. Krakovská katedrála svatého Stanislava a Václava byla založena v roce 1020 a po čase se stala nejdůležitější sakrální stavbou v celém Polsku. Korunováni i pohřbíváni tady bývali všichni polští králové a královny.
Krakov se může pochlubit mnoha dalšími kostely, mezi nimiž vyniká kostel Panny Marie na Rynku. Tento kostel skýtá hned několik zajímavostí, ať už jde o nestejně vysoké věže, pověst o závistivém bratru nebo o hejnal. Skvostem kostela je hlavní dřevěný oltář Nanebevzetí Panny Marie se sochami v nadživotní velikosti.
Za všechny zbylé polské kostely a kláštery zmiňme stavby na unikátním Tumském a Pískovém ostrově ve Wroclawi. Tumský ostrov byl již od počátků města Wroclawi centrem světské moci, po přestěhování vratislavského knížete se ostrov stal centrem místního biskupství a v podstatě státem ve státě s vlastním právním řádem.
Přes most se z Tumského ostrova dá přejít na Pískový ostrov, který svého času patřil celý kanovníkům při kostele Panny Marie na písku.
Čtení: Zájezdy do Polska – srovnání a doporučeníPolská příroda: hory, moře a jezera pod ochranou národních parků
Přesto, že třiadvacet polských národních parků zabírá pouhé jedno procento z celkového území, obsahují opravdové skvosty. Nejen hory, jezera, moře a putující písečné duny, ale i divoké zubry či strom, pod kterým podle pověsti odpočíval jagellonský král.
Nejvzácnější je Bělověžský národní park zasahující zčásti i do Běloruska. Právě tady se nachází mohutný, asi 40 metrový dub, pod nímž si prý odpočinul i jeden z jagellonských králů, když spěchal k bitvě u Grunwaldu.
Jedním z nejnavštěvovanějších polských národních parků je Sloviňský národní park, v němž je možné rybařit, pozorovat ptáky, využít 140 km značených turistických stezek nebo 30 km cyklostezek. Kromě sledování kormoránů, orlů či výrů patří mezi největší atrakci pohyblivé písečné duny, nejvyšší z nich měří přes 40 metrů.
Baltské moře sice není na žádnou dlouhou koupel, ale návštěvníci v něm najdou přírodní unikát, Helskou kosu – úzký dlouhý poloostrov s malými rybářskými vesnicemi a písečnými dunami. Tento někdejší vojenský prostor je dnes vyhledávanou turistickou destinací.
Odkaz 2. světové války: Hitlerovy velkolepé válečné projekty
Během druhé světové války a bezprostředně po ní bezesporu trpěly všechny evropské země. Nicméně Polsko patřilo mezi jedny z nejpoškozenějších. Tato krutá léta se na zemi podepsala obrovským úbytkem obyvatel, hlavně židovského původu.
Kromě 90 % polských Židů, kteří zemřeli v největším vyhlazovacím táboře Třetí říše, Březince, mnoho obyvatel uprchlo do exilu. Za všechny jmenujme například Wladyslawa Szpilmana, polského klavíristu, jehož život se stal námětem pro Polańského oscarový film Pianista, nebo právě režiséra Romana Polańského, jehož příběh o útěku z krakovského ghetta je světově proslulý.
Odkazů na židovskou tradici není v porovnání se stavem před 2. světovou válkou tolik. Synagog se dochovalo jen velmi poskrovnu, nejznámější jsou ve Varšavě a Krakově. Krakov má unikátní postavení v tom smyslu, že se v něm dochovala celá židovská čtvrť Kazimierz spolu se synagogou, židovským hřbitovem i radnicí. Další jedinečně dochovaný židovský hřbitov se pak nachází v Lodži. Je dokonce nejrozsáhlejším hřbitovem v celé Evropě.
Hmatatelné stopy na území Polska zanechal i Hitler a jeho stavební činnost. Během druhé světové války začal pracovat na svém plánu na vybudování opevnění na východní hranici Třetí říše, do něhož spadala i mohutná obranná pevnost Modlin nedaleko Varšavy.
Čtení na podobné témaKladsko: polské město s hmatatelným českým odkazemPřečíst
Dodnes se tak dochovaly impozantní úkryty, mnohakilometrové podzemní chodby, bunkry, obranný systém nazvaný „dračí zuby“, a dokonce i přehrady, kanály a mosty. Kromě Vlčího doupěte, které se nachází u polsko-ruských hranic a ve 40. letech bylo jedním z hlavních sídel německých pohlavárů, se další hitlerovské sídlo nacházelo v Kladsku a jeho okolí.
V Kladsku je dokonce stále k vidění obrovský nacistický památník a hledači pokladů věří, že někde tady časem najdou i bájnou Jantarovou komnatu.
Méně známý zámek Ksiaž nedaleko česko-polských hranic měl zase po své přestavbě údajně sloužit jako Hitlerovo letní sídlo i úkryt německého státního archivu.
