Víte, že...
Městským architektem Sofie byl Adolf Václav Kolář? Jako jeden z Čechů pracoval pro rozkvět osvobozeného Bulharska.
Sofie je kulturní srdce Bulharska. Je to přívětivé a vlídné město, které je samo sebou. Dýchne tu na vás lehce orientální atmosféra i duch komunismu. Budete se procházet po širokých bulvárech, posedávat v některém z mnoha místních parků, obdivovat sochy bulharských hrdinů i moderní plastiky, pochutnáte si na balkánských dobrůtkách a tu a tam možná nechtíc zakopnete na rozbitém chodníku. Nechte se pozvat na návštěvu hlavního města Bulharska, jehož heslo zní: roste, ale nestárne!
Význam Sofie rostl v souvislosti s její polohou v průsečíku nejdůležitějších spojnic Balkánu. Právě tudy procházely cesty od Černého moře k Jadranu, od Egejského moře k Dunaji, z Istanbulu do Vídně. A byla to právě poloha města, která přitahovala první osadníky a později také vojevůdce a dobyvatele.
Současného návštěvníka možná nebude tolik zajímat strategická obchodní poloha jako spíš to, že je obklopeno horami. K těm patří Stara planina, Sredne gory a pohoří Rila. Třešničkou na dortu je pohoří Vitoša, vzdálené od Sofie co by kamenem dohodil, které městu tvoří impozantní kulisu. Právě Vitošu spatříte na obzoru na konci mnoha dlouhých bulvárů a můžete se do ní ze Sofie vydat i na příjemný jednodenní výlet.
Historie pod vlivem Thráků, Římanů, Slovanů i Turků
Atmosféru Sofie dotváří pohoří Vitoša
Starověká thrácká osada vyrostla na místě současné Sofie někdy v 7. století př. n. l. na již dříve osídleném místě. Podle svých obyvatel, Serdů, získala svůj název. V roce 46 se osady zmocnili staří Římané a město se rozrostlo do nebývalé krásy. Císař Konstantin Veliký tu chtěl mít dokonce „svůj Řím“, ovšem jen do doby, kdy změnil plány a odešel do Konstantinopole, dnešního Istanbulu.
Slované sem přišli v 6. století v době stěhování národů a Serdiku přejmenovali na Sredec, protože ležela přesně uprostřed jejich nové země. Svůj současný vznešenější název získalo město podle mučednice svaté Sofie, Konstantinovy dcery.
Turci se území zmocnili na konci 14. století a po dobu dlouhých pěti staletí je okupovali. Vznikla tu sice řada mešit, ovšem celkově město spíše chátralo. Jeho velký a rychlý rozvoj nastal od konce 19. století, kdy se rozhodlo o jeho ustavení hlavním městem nově vzniklého Bulharska.
Sofie utrpěla za druhé světové války, ovšem poměrně rychle se z náletů vzpamatovala. Máloco je proto ve městě skutečně starobylé. Většina budov pochází z doby po osvobození země, kdy bylo nové město navrženo podle západních měst, s pravidelným souřadnicovým systémem ulic. Ve stejném duchu je centrum města ohraničeno okružní třídou, tak jako například Vídeň nebo Budapešť.
Kosmopolitní centrum Bulharska projdete pěšky
Římské pozůstatky pod úrovní silnice hned vedle mešity
Dnes je Sofie kulturním srdcem země a zároveň velmi kosmopolitním městem. Takřka vedle sebe tu lze spatřit nejen vykopávky z římského období či reprezentativní budovy z doby komunismu, ale také mešitu Banja Baši, která je významným centrem bulharských muslimů, židovskou synagogu, pravoslavné chrámy i katolický kostel. K tomu všemu si představte velkou koncentraci ležérních kaváren a podobných podniků, které dodávají příjemného genia loci místu, ve kterém se díky otevřené náruči místních obyvatel budete cítit tak trochu jako doma.
Výhodou pro návštěvníky Sofie je fakt, že celé centrum se dá velmi pohodlně projít pěšky. Střežit vás přitom bude socha patronky města Sofie, hrdě se tyčící od roku 2001 v srdci města nad náměstím zvaném Largo, které je jedním z významných politických symbolů poválečné Sofie. Právě tady sídlilo Ústředí komunistické strany.
Římské památky i ortodoxní chrámy v obklopení zelených parků
Katedrála Alexandra Něvského je nejdůležitějším svatostánkem Sofie
Těsně vedle impozantních bulvárů a ohromných paláců si tu v Sofii můžete prohlédnout zbytky někdejší římské osady nebo kostelík Sveta Petka Samardžijska, který stojí pod úrovní ulic dnešního města. Podobně je na tom i rotunda sv. Jiří. Přímo vedle rušné křižovatky, které ovšem trochu ulevuje vedení dopravy pod povrchem centra, stojí také chrám Sveta Nedelja z 19. století, který má pro místní obyvatele velký význam. Často se v něm konají svatby nebo křtiny.
Popojdete sotva pár kroků a spatříte budovu Justičního paláce či sídlo současného prezidenta, střežené strážemi. Dalších pár kroků vás zavede do městských zahrad Gradska gradina – nejstaršího městského parku, který vyrostl na místě zbořeného mauzolea komunistického politika Georgi Dimitrova. Park obklopuje Národní divadlo Ivana Vazova a je vyhledávaným místem setkávání místních.
Rozhodně nesmíte opomenout návštěvu nejdůležitějšího městského chrámu – katedrály Alexandra Něvského. Přijďte si ji prohlédnout i po setmění, kdy jsou její kupole s nádechem orientu krásně nasvícené. Cihlový chrám svaté Sofie, které město vděčí za svůj název, stojí na dohled.
Zchátralost i pouliční psi vedle reprezentativních bulvárů
Sofii je třeba si pěkně vychutnat
Na nákupy si zajděte třeba do obchodů na některém z místních dlouhých a širokých reprezentativních bulvárů, jako je například bulvár Vitoša, anebo do městské Velké tržnice. Příjemnou procházku, posezení i možnost nákupů či okukování výloh nabízí pěší zóna – ulice Pirocka.
V bulharské kulturní metropoli si můžete prohlédnout řadu exponátů v místních muzeích nebo se nechat unášet atmosférou zdejších kulturních akcí. Díky mnoha univerzitám má město mladistvou atmosféru a vlídně vás přijme ve dne i v noci. Potkávat přitom budete mnoho zatoulaných psů, kteří kolorit města dotvářejí. Povzneste se nad jistou zchátralostí a tak trochu neutěšeným stavem některých místních komunikací i domů, a Sofie si dost možná získá vaše srdce.
