Víte, že...
Město pojmenoval jeho zakladatel, makedonský král Kassandros, podle své manželky, sestry Alexandra Velikého?
Druhé největší město Řecka je obvykle považováno za chudšího a méně významného bratříčka veleslavných a bohatých Athén. Pod touto šedivou nálepkou se však skrývá moderní řecké velkoměsto, které nám může odhalit mnohé poklady ze všech tří hlavních dějinných epoch Řecka – římského, antického i osmanského období.
Soluň, a vůbec celá oblast Střední Makedonie, se navíc z ostatního řeckého území vymyká – vzhledem ke své historii je tento region rozhodně více balkánský než středomořský, jak dokazuje zdejší krajina, zvyky, architektura i klima.
Soluň (Θεσσαλονίκη) se nachází na severu Řecka, v oblasti Střední Makedonie, na západě poloostrova Chalkidiki. Město je se svým cca milionem a půl obyvatel druhým největším řeckým městem a po Pireu a Patře třetím největším řeckým přístavem. Je také významnou dopravní křižovatkou – nachází se zde mezinárodní letiště, autobusová i železniční nádraží a křižují se zde hlavní silniční tahy.
Soluň, a vůbec celá Makedonie, si uchovává své poněkud drsnější „balkánské“ kouzlo, je nezasažena mohutnými přílivy turistů jako jiné oblasti v jižnějších regionech Řecka. Je to město univerzitní (Aristotelova univerzita), veletržní a kulturní, stejně jako obchodní a průmyslové.
Císařské sídelní město
Na rozdíl od mnoha jiných řeckých měst se Soluň nepyšní historií sahající příliš daleko do starověku (byť tato oblast byla osídlena již v neolitu). Byla založena až na konci 4. století př. Kr. (tedy v helénistickém období), již po smrti Alexandra Makedonského, kdy bylo Řecko vrženo na několik dlouhých desetiletí do vzájemných bojů mezi Alexandrovými nástupci.
V roce 316 př. Kr. zakládá (poblíž starořecké lokality Therma) nové město makedonský král Kassandros a pojmenovává jej Thessaloníki po své ženě, sestře Alexandra Velikého. Větší význam získalo město ovšem až v době Římské říše, kdy se stalo její součástí, respektive správním městem jedné ze čtyř částí římské provincie Macedonia (od 2. století př. Kr.).
Lesk dodala městu především doba vlády císaře Galeria na přelomu 3. a 4. století, jenž ze Soluně učinil jedno z hlavních center východní oblasti Římské říše – za jeho vlády byl v Soluni postaven mimo jiné nádherný císařský palác, hippodrom, chrám, který byl snad původně zamýšlen jako Galeriova hrobka (dnešní Rotunda) a vítězný oblouk, jehož majestátní ruiny dnes obdivují turisté a jenž je oblíbeným místem schůzek všech Soluňanů.
Soluň jako velké město na trase spojující hlavní město Římské říše Řím s východní metropolí Konstantinopolí (dnešní Istanbul) si podržela svůj význam i v následujících staletích a po rozdělení Římské říše na západní a východní část na konci 4. století se stala vedle Konstantinopole druhým hlavním městem Východořímské říše.
Zbytky této starověké silnice vedoucí z Říma přes Dyrhachium (dnešní Drač v Albánii) do Konstantinopole jsou dodnes na několika místech patrné, z tehdejší Via Egnatia je dnes ovšem rušná hlavní třída lemovaná nesčetnými obchody, tavernami a kavárnami.
Kulturní centrum Byzantské říše
Na počátku byzantského období byla Soluň vystavena opakovaným nájezdům barbarů, především Slovanů a Avarů, ale město díky svým mohutným hradbám a opevněné akropoli těmto útokům vždy odolalo. Dobýt jej se podařilo až na počátku 10. století Arabům, kteří Soluň vydrancovali a spolu s nesmírně bohatou kořistí odvedli i 20–30 000 zajatců.
Nicméně v byzantském období Soluň neustoupila ze své slávy (na rozdíl např. od Athén, které byly od 6. století téměř opuštěny), naopak upevnila svoji pozici a vedle obchodní křižovatky se z ní stalo rovněž významné centrum kultury a vzdělání.
Nám je Soluň známá především pro své slavné rodáky, bratry, věrozvěsty Cyrila (Konstantina) a Metoděje. Ti v roce 863 dorazili na Velkou Moravu a prosadili staroslověnštinu (do níž předtím přeložili liturgické knihy potřebné k bohoslužbám), nejstarší slovanský spisovný jazyk, jako jazyk bohoslužebný.
Čtení na podobné téma10 důvodů, proč navštívit Soluň: směsice antiky s byzantskou kulturou vonící po moři a řeckém gyrosuPřečíst
Dramatické události čekaly na naše město od počátku 13. století. Po čtvrté křížové výpravě, která přivodila konec byzantskému impériu (v roce 1204 byla dobyta Konstantinopol), potkal Soluň stejný osud jako ostatní řecká území (kde vznikala různá knížectví, vévodství apod.) – střídali se zde u moci Normané, Benátčani, Frankové aj.
Záhy se na scéně objevil nový mocný nepřítel, který po následující staletí bude hrát v Řecku hlavní roli – osmanští Turci. Postupně si podmaňovali řecká území, Soluň padla v roce 1430, a když roku 1453 byla dobyta Konstantinopol, znamenalo to počátek téměř 400leté nadvlády Turků nad Řeky.
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučeníMěsto mešit
Soluň byla přejmenována na Selanik a stala se nejvýznamnějším tureckým městem na Balkánu. V tureckých rukou setrvala až do počátku 20. století, tedy podstatně déle než např. střední Řecko a Peloponnés, což dodnes ovlivňuje její celkový ráz.
Z doby turecké nadvlády pocházejí v Soluni mnohé osmanské stavby (turecké lázně Bey Hamam, mešita Hamza Bey – Alkazar, turecký bazar Bezesten aj.), z nichž některé dodnes slouží svému původnímu účelu, jiné jsou uzavřené a v žalostném stavu. Malým skvostem ukrytým před zraky většiny turistů je půvabná čtvrť Ano Poli (tzv. Horní město), nejzachovalejší část města z osmanské doby se starými domy, křivolakými uličkami a svéráznou atmosférou.
Dnešní Soluň „vděčí“ za svoji podobu především obrovskému požáru, který město zachvátil v roce 1917 – byl katastrofou pro celé „staré“ město, zničil naprostou většinu původní zástavby ve spletitých osmanských uličkách (ušetřena zůstala jen Ladadika, turecká čtvrť při nábřeží), stejně tak celou židovskou čtvrť s více než 30 synagogami a téměř polovina obyvatel města (cca 70 000) přišla o střechu nad hlavou.
V následujících osmi letech vyrostlo podle plánů francouzského architekta a archeologa Ernesta Hébrarda nové město založené na pravidelné síti ulic s dlouhými třídami rovnoběžnými s pobřežní promenádou (po vzoru francouzských avenue). Ty tvoří rušné hlavní tepny, které křižují vedlejší užší ulice se spoustou zeleně a klidnějšími zákoutími.
Soluň současná
Charakter současné Soluně ovlivňují především studenti a také pestrá a různorodá směsice všech možných národností, které městu a jeho okolí dodává osobitý punc lokality na pomezí mezi třemi kulturami – řeckou, tureckou a balkánskou.
Pojďme se společně vydat do jejích malebných uliček i na rušné promenády, nechat se oslnit monumentalitou antických památek, duchem byzantských kostelíků i zvláštní atmosférou osmanských staveb a poznejme zase jinou tvář pestrobarevného Řecka. Stojí to za to.
