Víte, že…
Z Val di Fiemme se vozí dřevo i do Čech? Používá ho tu třeba výrobce klavírů Petrof.
Znáte housle stradivárky? Víte, že to jsou patrně nejlepší, nejžádanější a také nejdražší housle na světě? A víte proč? Chcete znát záhadu, proč právě stradivárky mají mezi všemi houslemi ten nejlepší zvuk? A dozvědět se, proč by je dnes nikdo nevyrobil, i kdyby se podařilo najít přesný návod k výrobě, psaný přímo jejich dávným mistrem – italským výrobcem houslí Stradivarim? Víte, co mají věhlasné housle společného s Dolomity? Čtěte dál…
Stradivárky jsou housle, které mají obdivuhodný zvuk, a zvuk má v hudebním světě i jejich jméno. V 17. a 18. století je v Cremoně v italském regionu Lombardie vyráběl mistr Antonio Stradivari. Dodnes je Cremona považována za město houslí.
Za vším hledej… letokruhy?
Výroba houslí je docela věda. Na každém detailu záleží. Zásadní je výběr toho správného rezonančního dřeva – tedy dřeva, které krásně zní. Není ho potřeba moc, zato jeho výběr je náročný. Výrobci houslí takové dřevo hledají po celém světě. A do doby, než se strom pokácí, lze kvalitu jeho dřeva jen tušit.
U stromů vhodných na výrobu houslí je potřeba, aby měly rovnoměrné přírůstky. O kolik strom za rok vyroste, se pozná podle letokruhů. Ty by měly být souměrné a pokud možno co nejblíže u sebe. Právě díky tomu má hudební nástroj jasný a sytý zvuk.
Vhodné letokruhy mají třeba smrky v horách, pomalu rostoucí na poměrně chudé půdě v nadmořské výšce od 800 m. A ještě jen na některé straně svahu. Není strom jako strom.
Houslové lesy ve Val di Fiemme
Právě takové smrky rostou i v údolí Val di Fiemme v italských Dolomitech. Kdo tam jezdí třeba lyžovat, ten ví, že oblast je plná hustých lesů. Nekonečnému lesnímu porostu, který úbočí zdejších hor pokrývá, patrně celý okolní kraj Trentino vděčí za to, že je pozažován za kraj se zeleným srdcem.
V horách se ze dřeva staví hodně domů a vyrábí se z něj nábytek. To nejlepší dřevo z Val di Fiemme se používá k výrobě hudebních nástrojů. Věděl to i mistr Stradivari, který si osobně jezdil dřevo vybírat právě do zdejších hustých lesů. Klidně by se jim mohlo říkat Stradivariho houslové lesy.
Mistru houslaři se údajně nejvíce zamlouvaly smrky červené, rostoucí v oblasti současného národního parku Paneveggio, který se rozprostírá v oblasti mezi Predazzem a střediskem San Martino di Castrozza. Až tam někdy budete projíždět po silnici plné nekonečných ostrých serpentin, možná vám v uších zazní libozvučné houslové melodie…
Velmi smutný pohled byl na zdejší lesy po červenci 2018, kdy se oblastí přehnala ničivá vichřice, jakou ani starousedlíci nepamatují. Během pár minut polámala a vyvrátila statisíce stromů. Kmeny ležící na svazích vypadaly jako zápalky vysypané z krabičky. Ještě štěstí, že si příroda umí poradit. Jen to chce čas.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučeníMistr Stradivari a jeho tajemství
Antonio Stradivari za svůj život údajně vyrobil necelých tisíc houslí. A vyráběl i jiné hudební nástroje. Do dnešních dnů se jeho houslí dochovala přibližně polovina a jejich cena stoupá. Kdo by si je chtěl pořídit, musí si na jedny housle připravit i několik milionů korun.
Ptáte se, proč jsou tak drahé? Protože jsou skutečně unikátní a ojedinělé. A i když by se dalo říct, že přece v dnešní době nebude problém stejné housle vyrobit, opak je pravdou. Vědci roky bádají nad tím, co za nejvyšší kvalitou stradivárek vězí.
Domněnek je několik a s jistotou záhadný oříšek už asi nikdo nikdy nerozlouskne. Podle jedné z teorií stojí za kvalitou dřeva ze Stradivariho doby fakt, že tenkrát vrcholila tzv. malá doba ledová. Bylo velmi chladno a stromy měly ke svému růstu jedinečné podmínky.
Svou roli určitě mohlo hrát i to, že Stradivari housle natíral zvláštní hlínou, kterou měl kolem svého města k dispozici. A také směs, kterou se dřevo mořilo, aby dlouho vydrželo. V jeho houslích je možná dokonce slyšet, jak dřevo nejdříve navlhlo, když se kdysi tahalo po proudu řek, a pak pečlivě vysychalo. A samozřejmě za vším stojí šikovné ruce mistra a jeho obrovské zkušenosti.
Také byste si teď nejradši zahráli na housle?
