Světoznámá florentská Kožařská škola: za vůní kůže přímo do kostela

Florencie a kvalitní kožené výrobky odpradávna patří k sobě. Kůže se tu poblíž řeky Arno zpracovávala, v menších či větších proslulých dílnách se navrhovala konečná podoba výrobků a poté se vše pečlivě vyrábělo a ladilo k dokonalosti. Dnes tomu není jinak, rukodělná práce šikovných mistrů je tu stále (a čím dál víc) v kurzu. Netypicky přímo v jednom z místních nejdůležitějších kostelů již od období po druhé světové válce funguje Kožařská škola, dnes otevřená široké veřejnosti. Nebylo tomu tak ovšem vždycky… 

Kožařská škola (Scuola del Cuoio) ve městě proslulém kvalitní řemeslnou tradicí vznikla vlastně jako dobročinná organizace. Snahou bylo dát válečným sirotkům po druhé světové válce příležitost vyučit se řemeslu tradičního zpracování kůže, díky čemuž by pro sebe mohli následně najít uplatnění a obživu. 

Ideální čtvrť pro tradiční řemeslo 

Františkánský kostel Santa Croce

Své prostory škola našla přímo v současném srdci města a zároveň ve čtvrti, která v rámci Florencie ve zpracování kůže vždy hrála prim. Jde o čtvrť Santa Croce, rozkládající se v těsné blízkosti řeky Arno. Voda totiž hraje v kožedělném průmyslu zásadní roli. Podél Arna se zdržovali i ostatní řemeslníci, kteří by bez dostatku vody nemohli svou práci vůbec provozovat. 

Své o tom vědí i na slavném Mostě zlatníků. Přímo na něm měli své dílny kromě koželuhů také třeba řezníci. Odpady házeli přímo do řeky a nepříjemný pach i hluk související s výrobou natolik obtěžoval medicejského vévodu Ferdinanda I., že provozovatele dílen na konci 16. století z mostu vykázal a na jejich místo povolal klenotníky a zlatníky. 

V Santa Croce ovšem koželuzi zůstali a své řemeslo dále zdokonalovali a předávali z generace na generaci. Dva z nejznámějších městských mistrů kožařů, pány Marcella Goriho a Silvana Casiniho, si františkáni pozvali do kostela Santa Croce, aby se tam z nich stali učitelé řemesla pro další generace. 

Učení v renesančních kulisách

Vystavené výrobky ve freskami vyzdobeném kostele

Kožařská škola vznikla vlastně jako sociální pojekt mnichů františkánů na podporu poválečných sirotků. Měli se zdarma vyučit kožařskému řemeslu a najít tak potřebné uplatnění a vydělat si na živobytí. Prvními studenty byli sirotci ze sirotčince v Pise.

Učili se v bývalých dormitoriích, tedy ložnicích františkánů, jejichž svatostánkem je právě florentský kostel Santa Croce, nazývaný také florentský Pantheon. Jde o jeden z nejvýznamnějších florentských kostelů, ve kterém má svou hrobku řada významných osobností, jako například Michelangelo, Galileo Galilei nebo Machiavelli. 

Kromě toho se kostel pyšní jedinečnou freskovou výzdobou, a to včetně prostor Kožařské školy. Architektem společné ložnice mnichů, kde se nyní škola nachází, byl Michelozzo a některé fresky na stěnách jsou dílem samotného Domenica Ghirlandaia. To vše škole dodnes propůjčuje renesanční atmosféru, stejně tak jako vůně čerstvě uříznuté kůže, puštěná klidná hudba a tlumené hlasy oslněných návštěvníků. 

Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučení

Nahlédnout pod šikovné ruce… 

Za vším hledej šikovné ruce 

Škola je totiž dodnes funkční, o zachování starých technik a tradic přenášených šikovnýma rukama řemeslníků se tu rodina Gori stará nepřetržitě i v dnešní době. Jen studenti se trochu změnili. Na kurzy různé délky trvání a pokročilosti sem přijíždějí studenti z celého světa a neváhají si za jedinečný kurz připlatit. Ve všední dny je možné spatřit některé z nich přímo v jedné chodbě kostela, kde mají umístěné pracovní stoly. 

V příslušné části kostela je showroom a prodejna, kde se dá koupit vše od kvalitních kabelek, peněženek a pásků po kožené bundy, přívěšky a další doplňky. A i když o nákupu neuvažujete, byla by při prohlídce kostela Santa Croce rozhodně škoda do Kožařské školy aspoň nenakouknout. 

Za kvalitou a věhlasem kožených výrobků z Florencie stojí výběr kůže, dlouhé uvažování nad designem, pečlivé vypracování do posledního detailu i mnoho dalších faktorů a postupů, které se dědí v rámci jednotlivých dílen a z generace na generaci, ale pro běžného zákazníka zůstávají stále tak trochu skryty pod tajemnou rouškou výrobního tajemství.

Z Florencie až do prezidentské pracovny 

Čtvrť Santa Croce je srdcem florentského kožařství

O kvalitní výrobky učňů byl takový zájem, že škola musela již v květnu 1950 otevřít své dveře zákazníkům. Nejdříve chodili zákazníci pro zboží přímo do dílen, později vznikl jistý showroom. Ve stejném období se stala také dodavatelem pro šestou flotu amerického námořnictva ve Středomoří, americké letectvo, Pátou armádu Spojeného království i pro americká velvyslanectví v Evropě. 

Tyto vazby spolu s úctyhodným posláním školy výrazně přispěly k proslavení školy mezi Američany natolik, že Oválnou pracovnu tehdejšího prezidenta Dwighta D. Eisenhowera v Bílém domě zdobila zlatem zdobená sada vyrobená šikovnými florentskými řemeslníky právě z františkánských dílen.

Zájem byl vždy o místní výrobky i o návštěvu školy samotné – řadu známých návštěvníků si lze prohlédnout na fotografiích přímo v chodbě školy. 

V neposlední řadě škola zvučného jména přispěla ke vzniku mnoha dalších dílen ve čtvrti Santa Croce i jinde ve Florencii. Konkurence se bát nemusí, svým umístěním ve františkánském svatostánku je a zůstane jedinečná.