Víte, že…
Průsmyk sv. Gotthard neboli San Gottardo se nachází ve výšce 2 108 m.n.m?
O dopravě ve Švýcarsku už toho bylo řečeno mnoho. Je také o čem, když se jedná o velice propracovanou a důmyslnou síť spojů navazujících na sebe. V této zemi se také svezete snad všemi dopravními prostředky, které existují.
Jednou z nejoblíbenějších přeprav nejen pro turisty stále zůstává vlaková doprava, jelikož její kvalita dosahuje nejvyšších ohodnocení. A protože se zde nacházejí hory, údolí, průsmyky a další nástrahy přírody, které musí železnice zdolat, najdeme ve Švýcarsku celou řadu tunelů. Některá z nich patří mezi zvučná jména. Není se čemu divit, jsou to totiž divy techniky a stavěli a projektovali je ti nejlepší mistři.
St. Gotthard
V regionu Lucern se nachází jedna z nejdůležitějších transalpských cest a to přes průsmyk sv. Gottharda. St. Gotthard neboli San Gottardo, průsmyk nad soutěskou Schöllenen, patří k dalším zážitkům, na které nezapomenete. Kdysi tudy lidé cestovali po svých nebo klikatými cestičkami v různých dopravních prostředcích.
První přemostění soutěsky vzniklo již ve třináctém století. I dnes se chtějí někteří turisté kochat, a tak využívají staré dlážděné trasy končící na vrcholu u jezírka, jež je neustále obložené svačícími rodinkami. Je to také místo hlavního evropského rozvodí, odkud Rýn teče do Severního moře a Pád do Středozemního. Nejste příliš na turistiku? Však se nemusíte tolik namáhat, vše ulehčil známý tunel.
Tunel sv. Gottharda vznikl v 19. století. Povozy tudy projížděly již od roku 1775 a o sto let později se začalo s pracemi na železničním tunelu. Razilo se souběžně z obou směrů, z Göschenenu a Airola. Bohužel za sedm let prací tu zahynulo na 277 lidí. Oba vrty se pak setkaly v roce 1880 a o dva roky později už tudy projely první vlaky. To měl tunel 15 km. Tato trasa dodnes tvoří životně důležitou severo-jižní spojnici, kterou v nejvyšší špičce projíždí v průměru jeden vlak každých šest minut. Sečteno podtrženo to znamená pět milionů cestujících a dvacetpět milionů tun nákladu ročně.
Proč je zrovna cesta černočernou tmou, tedy tunelem, tak zajímavá pro turisty? Především díky malebnému přístupu k němu. Na jih od města Flüelen nejprve vystoupáte divokým údolím, přičemž projedete desítky přímých tunelů a v okolí Wassenu zažijete i řadu stoupavých spirálovitých tunelů. Jsou tak důmyslné, že v nich dosahujete maximální nadmořské výšky při minimálním úhlu stoupání.
Takto můžete třeba pozorovat Wassenský kostel na skále, který minete celkem třikrát. Poprvé jej vidíte tak, že je vysoko nad vámi, poté ve stejné rovině a nakonec hluboko pod vámi. Pak už ale minete Göschenen a pohltí vás tma, které skončí až v městečku Airolo. Možná jste tuto trasu absolvovali autem, to jste pak využili silniční tunel sv. Gottharda dlouhý 16,3 km, který víceméně kopíruje železniční trasu a dlouho patřil k nejdelším tunelům na světě.
Base Tunel
V roce 2000 ho trumfnul norský tunel. Modernizaci nezastavíme, chystá se i zde. Jde o tzv. Base Tunel, který by měl pomoci odklonit nákladní dopravu na železnici, která ještě více urychlí místní transalpskou přepravu. Tunel by měl být otevřen v roce 2017.
