Jméno estonského hlavního města má hned tři možné způsoby psaní – Talin, Tallin, Tallinn. V každém případě je jeho název vysvětlován jako novodobá zkomolenina původního označení osady „Dánská pevnost". Co to vypovídá o jeho historii i současnosti? Projděte se s námi městem, kde se psaly dějiny.
Se svým půlmilionem obyvatel se Tallinn sice řadí mezi malá hlavní města Evropy, na druhou stranu patří mezi ta nejrychleji se rozvíjející. Město je tvořeno překrásným středověkým jádrem, nad kterým ční hrad. Rozhodně však není zakonzervovaným skanzenem – své místo v něm mají i moderní výškové budovy nebo důležitý přístav.
Přesto, že byl Tallinn založen Dány, nejvýraznější stopy tady během svého působení zanechali Němci. Ať už v podobě krásných hanzovních domů či prvního ozdobeného vánočního stromečku (údajně v roce 1441). V současné době je Tallinn, stejně jako další dvě hlavní města pobaltských republik, stále poznamenán nedávnou komunistickou érou a 45 % jeho obyvatelstva tvoří Rusové.
Radniční náměstí: Srdce Tallinnu
Tallinnské Staré Město, Vanalinn, bylo v roce 1997 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, což přispělo k tomu, že patří mezi nejnavštěvovanější místa severní Evropy. Stejně jako centrum Rigy a Vilniusu bylo Staré Město v minulosti obehnáno hradbami, přičemž ty tallinnské se dochovaly nejlépe. Dokonce až dvě třetiny budov v historickém centru Tallinnu jsou původní a od středověku netknuté.
Jelikož centrem Tallinnu neprotéká žádná řeka, je hlavním orientačním bodem při procházkách městem Radniční náměstí. Dominantou tohoto mírně se svažujícího vydlážděného prostranství je budova radnice z 15. století s gotickými oblouky a neobyčejně vysokou a štíhlou věží s korouhvičkou ve tvaru vojáka stojícího na stráži.
Hlavní město Estonska se může pochlubit jednou z nejstarších lékáren v Evropě. Ta pochází minimálně z roku 1422 a dodnes sídlí v budově s krémovou fasádou na Radničním náměstí. Její návštěvu rozhodně nevynechejte, součástí interiérů je i malá expozice o lékárnictví – a vstup je zdarma.
Za poplatek pak můžete navštívit Muzeum fotografie, které sídlí na náměstí v budově bývalého vězení. Seznámíte se v něm s historií Tallinnu, jak byla zachycena na fotografiích.
Staré Město na seznamu UNESCO
Okolo Radničního náměstí se soustřeďují další krásné a významné pamětihodnosti Tallinnu. Mezi ně rozhodně patří nedaleký kostel svatého Ducha, ani ne tolik pro svou architektonickou krásu, jako pro historický význam, jež pro Estonce má.
Právě zde se totiž odehrála první mše v estonštině, a to v roce 1535, kdy Estonci ještě v žádném případě nebyli plnoprávnými občany Tallinnu a pracovali v něm jen jako námezdní dělníci. Ještě jeden unikát si na své konto může kostel svatého Ducha připsat, a tím jsou nejstarší zachované venkovní hodiny ve městě.
I Tallinn, stejně jako Riga, má svůj Dům Černohlavců. Cech, který zde provozoval obchod, odvozoval své jméno podle černých pokrývek hlav svých příslušníků. Avšak na rozdíl od Lotyšů měli Estonci i úkol vojenský – v případě potřeby byli povinni město bránit. Spolek Černých hlav zanikl až v roce 1940, kdy byl rozpuštěn ruskou armádou. Za 2. světové války byla stavba vybombardována Němci a ruina pak stržena Sověty. Současný Dům Černohlavců byl kompletně znovu dostavěn v roce 1999.
Nejvyšší věž v Tallinnu patří kostelu svatého Olafa, měří celých 120 metrů a jejím úkolem bylo navádět lodě do místního přístavu.
Čtení: Zájezdy do Pobaltí – srovnání a doporučeníMěstské hradby a připomínka neštěstí
Téměř polovina obranných městských hradeb Tallinnu se dochovala v neporušeném stavu, včetně vstupních bran s věžemi. Na nejsevernějším výběžku Starého Města bychom našli Velkou mořskou bránu s věží Tlustá Margareta. Svůj název získala díky čtyři metry silným zdem, ve kterých bývalo svého času městské vězení. Dnes se zde nachází muzeum mořeplavby.
Hned za hradbami byl vztyčen pomník připomínající největší estonskou námořní katastrofu v dějinách. V roce 1994 se potopila loď Estonia a o život přišlo 852 pasažérů.
Toompea: Estonský parlament sídlí na hradě
Městský hrad postavený na vápencovém kopci žil po celá staletí vlastním životem. Na dolním Starém Městě byl nezávislý a mnohdy s ním měl roztržky. Celá hradní čtvrť byla již odedávna sídlem moci světské i církevní, a je tomu tak dodnes.
Na hrad vede ze Starého Města jediná přístupová cesta, Livonská brána, která mohla být v případě potřeby zatarasena proti městským vzbouřencům. Celý hradní komplex můžeme i dnes rozdělit na Malý hrad a Velký hrad.
Malý hrad, nebo také Vnitřní hrad, se rozkládá okolo Hradního náměstí, jehož dominantou je katedrála Alexandra Něvského.
Její cibulovité kupole nás nenechají na pochybách, že v době její výstavby bylo Estonsko v područí carské Rusi. Na opačné straně náměstí můžeme vidět budovu bývalého hradu, který byl následně přebudován na reprezentativní zámek. Růžovou fasádu mu nechala dát Kateřina Veliká. Dnes v této budově sídlí estonský parlament.
V komplexu Velkého hradu se mimo jiné nachází hlavní katedrála a za zastavení rozhodně stojí hradní terasy s vyhlídkami na město.
Kadriorg: Palác pro milenku Petra Velikého
Asi dva kilometry východně od tallinnského Starého Města se táhne dlouhý park Kadriorg s krásným stejnojmenným barokním palácem ve svém středu. Tento park i palác byly vybudovány na rozkaz cara Petra Velikého a byly určeny pro jeho litevskou milenku Martu, která se časem stala Petrovou manželkou a ruskou carevnou Kateřinou. Odtud i název Kadriorg, „Kateřinino údolí“.
Park je v současné době velmi oblíbeným místem odpočinku nejen pro místní obyvatele, ale i pro estonskou prezidentku, která tady má svou vilu.
V paláci Kadriorg, který sloužil jako letní sídlo carské rodiny až do roku 1918, jsou v současné době instalovány sbírky muzea umění.
