Důvodů, proč navštívit Te Puia nacházející se jen pět minut cesty z centra města Rotorua, je spousta. Pro zájemce o maorskou historii a kulturu bude zajímavá návštěva jedinečného Institutu pro maorské umění a řemesla s bohatým programem.
Ale protože jsme na Zélandu, musí se tu najít i nějaký ten přírodní skvost. Te Puia zahrnuje šedesátihektarovou geotermální oblast s divokou buší, vroucími bahenními jezírky a úchvatnými gejzíry.
Gejzír Pohutu nabízí zážitek z třicetimetrové vodní erupce až dvacetkrát denně. I milovníci fauny si přijdou na své. V noci tu pravděpodobně narazíte na novozélandskou ikonu, nelétavého ptáka kivi.
Poznejte pohostinnost kmene Te Arawa
Te Arawa je maorský kmen žijící v oblasti Te Puia. Před sedmi sty lety sem připluli z Polynésie na svých oceánských kánoích. Na úrodné vulkanické náhorní plošině se jim zalíbilo a zanedlouho dokázali ovládnout i místní geotermální zdroje. Bublající jezírka s vroucí vodou a horké prameny používají pro vaření dodnes.
Místní jsou na své přírodní, a hlavně kulturní bohatství, maorsky taonga, právem hrdí. S námi návštěvníky, maorsky manuhiriú, je sdílí více než 170 let. Rádi vás provedou původní starobylou opevněnou vesnicí Pikirangi, kde se zastavil čas. S jejich rodinou, maorsky whānau, se můžete potkat v typickém maorském stavení určeném pro komunitní setkávání, takzvaném Te Aronui a rua .
Geotermální energetický poklad
Sílu horkých pramenů využívají Maorové po staletí. Také ve všech nových budovách v Te Puia se využívá, podobně jako na Islandu, geotermální teplo, a značná část z nich si takto zcela vystačí. Maorové si svého domova velmi cení a prostřednictvím ekologického hospodaření ho chtějí takto uchovat i pro další generace.
Není kivi jako Kiwi
Kromě geotermálních divů nabízí Te Puia ještě další typicky novozélandskou asi půlmetrovou opeřenou (nebo v tomto případě spíš osrstěnou) a přísně chráněnou zajímavost. Na netypické noční ptáky kivi žijící pouze a jedině na Novém Zélandu můžete s největší pravděpodobností narazit právě v Te Puia.
Existuje pět zástupců rodu kiviů, kivi jižní, kivi Haastův, kivi Owenův, kivi hnědý a kivi okaritský. V Te Puia natrefíte na toho hnědého, ten se typicky vyskytuje na Severním ostrově. Kivi nelétá, má tedy silné nohy, ostré pařáty a dlouhý zobák. A to teď nemluvím o Kiwi(s), jak nazývají sami sebe podle tohoto symbolu země Novozélanďané.
Toto označení vzniklo během první světové války jako přezdívka pro novozélandské vojáky a už nejen jim, ale všem obyvatelům ostrovního státu na konci světa zůstalo. Dnes se jako kiwi označuje vlastně vše novozélandské, kiwi dolar, kiwi style a podobně. Opeřenec dal název i ovoci kiwi, a v angličtině se taky píše obojí s dvojitým v. Naši češtináři se rozhodli odlišit ptáka od ovoce právě prostřednictvím zdvojeného v.
Kivio vajíčko je poměrně velké a samička sedí vždy jen na jednom. Před lety bylo na ostrově okolo dvanácti milionů jedinců, dnes jich je méně než sto tisíc a patří mezi ohrožené druhy. Pro Maory jsou tito ptáci posvátní. Věří, že jsou dětmi Tānemahuty, boha lesa. Jejich pírka vplétali do plášťů, které ale směli nosit jen náčelníci kmene.
Maorové také přišli s pojmenováním kivi podle tropického ptáka, kterého znali z Polynésie. Koliha aljašská opravdu na pacifických ostrovech zimuje a je kivimu podobná. Kivi byl dříve oblíbenou pochoutkou domorodců připravovanou tradičním stylem hāngi, tedy ve vyhloubené peci s rozpálenými kameny na dně.
Ráj ornitologů i bylinářů
V Te Puia na řece Puarenga je taky poměrně velká kolonie chráněných kawau, česky kormoránů. Dříve těžce znečištěný tok je dnes díky snaze místní komunity opět v dobré kondici a do delikátního ekosystému se opět vracejí živočichové. Při procházce divokými lesy s bujnou vegetací vás lokální průvodci uvedou do tajů místních bylinek a seznámí vás s jejich použitím v medicíně, pokrmech a řemeslu.
